Jako dítě jsem miloval na Vánocích rozdávání dárků, ale dnes je pro mě hlavní advent. Šance se zastavit, naplánovat další kroky. Nikdo nemládneme a chceme mít pocit, že stihneme ještě v životě to podstatné.

Naše Komora, myslím, urazila v roce 2018 velký kus cesty. Od zlepšování financí, přes úspěšné akce až k mnoha zákonům a vyhláškám, které jsme upravili – a nejsou jen snem, ale zlepšily či aspoň nezhoršily naši dennodenní realitu.

Do sebe musí jít v novém roce celá Komora. Musíme si udělat pořádek v sobě. Přepracovat řády ČSK, aby odpovídaly současné době. Zamyslet se nad odbornými doporučeními, zlepšovat kvalitu vzdělávání. To jsou věci, které můžeme sami. Nikdo nám je nezkazí, ale také je za nás nikdo neudělá.

Rok 2018 byl požehnaný. I přes nevyhnutelnou nespokojenost s tím či oním to byl rok úspěchů a růstu. Ale takové nemohou být úplně všechny.

Zkusme se radovat! A říci si, co je opravdu potřebné – a na to se soustřeďme. Nepochybně jsou to naše rodiny, které trpí tím, že na ně pro stomatologii nemáme dost času. Dejme jim pocítit naši vděčnost. Tak jako i všem spolupracovníkům a pacientům. Gens una sumus!

Požehnané svátky!