Sterilizace násadců

Nejaktuálnějším problémem byla otázka, zda je či není nutné sterilizovat stomatologické násadce po každém pacientovi. Bylo konstatováno, že klíčový je návod od toho či onoho výrobce, který tuto záležitost upravuje. Zcela nezbytná je sterilizace u chirurgických výkonů na odděleních čelistní a obličejové chirurgie, kde ovšem sterilizace násadce po každém operačním výkonu není žádnou novinkou a nepředstavuje novou zátěž. Nic víc po nás hygienici v tuto chvíli chtít nebudou. Samozřejmě, sterilizace a co nejdůkladnější dezinfekce po každém pacientovi je žádoucí nejenom z pohledu pacienta, ale i z pohledu ochrany lékaře a jeho spolupracovníků. Pokud kdokoli bude co nejpečlivější, je to jen dobře.

Horkovzdušné vs. Parní sterilizátory

Hygienická služba nepředpokládá, že by nařizovala mandatorně všem v dohledné době používat parní sterilizátory místo horkovzdušných.

Využijme tyto řádky jako doporučení mladým kolegům, aby investovali na začátku praxe do parních sterilizátorů, protože jsou efektivnější, účinnější a z hlediska celoživotní kariéry mladých kolegů dříve nebo později bude přechod k parním sterilizátorům povinný.

Zcela určitě by měl být parní sterilizátor na všech lékařských službách první pomoci a chirurgických odděleních, neboť tam vysloveně musíme počítat s virulentními patogeny, které právě způsobily nějakou komplikaci. Navíc zde máme vysokou obrátku pacientů, které nemá lékař v systematické péči a o jejichž zdravotním stavu ví jen to, co zjistil z anamnézy.

Ošetřit nástroje v parním sterilizátoru se doporučuje po ošetření infekčních pacientů, zejména u onemocnění typu AIDS (HIV pozitivita), hepatitidy apod. I ten, kdo parní sterilizátor nemá, by měl mít zařízeno, kde v těchto případech provede sterilizaci v zájmu svém i svých pacientů. Není sporu, že s vlastnictvím parního sterilizátoru je vše mnohem jednodušší a bezpečnější.

Injekční stříkačky

Řešili jsme i tradiční mýtus tvrdící, že zubní lékař nemůže znova používat injekční stříkačku se zbytkem třeba anestetika a musí ji po každém vpichu odhodit do bezpečnostního kontejneru. Navzájem jsme diskutovali, jak složité je odhadnout, kolik přesně budu potřebovat injekční anestezie. Bylo nám doporučeno: pokud počítáme s tím, že ještě budeme anestezii „dopichovat“, odložme ji například jehlou do toulce „na ležato“. Zajistíme tak ochranu pacienta, bezpečnost personálu a ušetříme si peníze za novou jehlu nebo dokonce novou stříkačku s jehlou a s anestetikem.

Již delší dobu je doporučeno, abychom při likvidaci nedávali na jehly ochranné krytky, ale jehly odhazovali tak, jak jsou.

Karpule

V neposlední řadě se řešila i problematika karpulí, které jsou stále populárnější u řady zubních lékařů. Některé karpulové systémy se však v praxi ukázaly poměrně nebezpečné. Při snímání jehel došlo opakovaně k poranění. Proto je důležité, aby ti, kteří se z mnoha důvodů rozhodli karpulové systémy používat, byli velmi opatrní, respektive vybírali systémy zejména s ohledem na vlastní bezpečnost.

Myslím si, že tato nařízení nepředstavují pro běžného stomatologa nějakou zvláštní zátěž a je poměrně jednoduché těmto požadavkům vyhovět, ba jsou v našem vlastním zájmu. Pokud nepřijdou nějaká nová nařízení, ať už z úrovně Evropské unie nebo z našeho ministerstva, zdá se, že by příští čtyři roky mohly být v této oblasti relativně klidné.