LKS časopis

Recenzovaný časopis
České stomatologické komory

elektronická verze

ISSN 1210-3381 (Print)
ISSN 2571-2411 (Online)

ČSK
Aktuální číslo
Rubriky
Témata
Autoři

Vážení čtenáři, zdá se, že nová rubrika „Téma k zamyšlení“ byla trefou do černého. Soudíme tak podle vašich reakcí, které zasíláte redakci LKS nebo přímo autorovi článků MUDr. Zdeňku Polednovi. Vyjadřujete v nich své názory či zkušenosti – a nebo také s tím, co bylo zveřejněno, polemizujete. Dnešní příspěvek to plně potvrzuje.

Dopis doktora Záruby je plný otázek, na něž přímo odpovídá prezident ČSK

Na článek „Dobro, zlo a bezplatnost“ reagoval MUDr. Ladislav Záruba z České Lípy. Jeho obsáhlý dopis se stal i výzvou pro vedení ČSK k otevřené diskuzi. Po dohodě s dr. Zárubou jeho příspěvek zveřejňujeme s komentáři a odpověďmi prezidenta ČSK doc. MUDr. Romana Šmuclera, CSc.

Dr. Záruba: V článku „Dobro, zlo a bezplatnost“ podává MUDr. Zdeněk Poledna reflexi, kterou dobře známe. Ale zachycuje jen jednu fazetu problému, nemůže tomu být jinak. Dobro, zlo, rozumím tomu, ale je to příliš filozofie.

Systém zdravotní péče je tak nastaven a na kvalitě mu nezáleží. To ať si zabezpečí lékař sám a budou-li si pacienti stěžovat, je to jeho problém a riziko jeho pověsti. Z toho máme obavu, a tak i v podmínkách standardní (už bychom měli používat slovo „základní“) péče se snažíme pracovat s určitou kvalitou a tedy – neustále proděláváme. Nežijme v iluzi, že všichni pacienti chtějí co nejlepší ošetření, tj. za přímou platbu, dost často je to právě naopak. To, co je zajímá, je, aby především nic nehradili. V podstatě tak lékaře (jeho profesní hrdost, jeho zařízení) využívají. Toto platí především na venkově, v malých městech, do úrovně okresů. A tak se rozevírají nůžky mezi životní úrovní lékaře ve velkých městech a na venkově.

Tzv. venkovští lékaři se smlouvami na ZP (a těch je většina) stále chudnou a podíl přímé platby je nezachrání. Tzv. intenzivnější nabízení kvalitnějšího ošetření mnohé pacienty nezajímá a po půl hodině přesvědčování stejně zjistíte, že platit nechtějí. Navíc si o vás myslí, že jste na peníze. Tedy dr. Polednou uváděná věta, že máme možnost velký podíl své práce prodávat za skutečnou cenu, je spíše iluzorní a „malinkato“ alibistická. Víme to přece dávno. Rozdíl mezi Prahou a Českou Lípou je bohužel značný.

Schází mi tady někdo, kdo by mi významně pomohl v práci s veřejností, se zdravotními pojišťovnami, bránil moje práva a byl mi oporou. A ten někdo je – ČSK.

Doc. Šmucler: Málokterá organizace toto vysvětluje ve všech médiích, jako to dělá ČSK. Podařilo se vysvětlit, že problém není v nedostatku lékařů, ale v cenách. Rok od roku stoupá ochota pacientů si hradit ošetření ze svého a „péče na pojišťovnu“ se množstevně utlumuje.

Dr. Záruba: Proč dělá ČSK ekonomické analýzy a nevyvozuje z nich odpovídající opatření?

Doc. Šmucler: ČSK začala s vědeckým mapováním reality. Výsledky publikuje a řadu věcí změnila, ale někdy prostě nejsme tím, kdo rozhoduje... Vysvětlit levicové vládě nutnost vyšší spoluúčasti pacienta prostě nejde, a to i když je to pro pacienty výhodnější. Ty lidi tam zvolili právě proto, že slíbili nejlepší zdravotnictví a zadarmo...

Dr. Záruba: Zjistíme-li nízké minutové kalkulace (MK), pak také musíme zjistit, v čem je příčina. Proč to ten kolega má tak podivně nastaveno? Kde je chyba? A kolegy to musíme naučit. Někteří lékaři prý měli MK 10, 15, 18 korun. Pomohl jim někdo?

Doc. Šmucler: Neustále probíhají školení, jak správně stanovit minutové kalkulace, ale výše nákladů je v kompetenci daného lékaře.

Dr. Záruba: Problematika zdravotních pojišťoven. Jistě, platí hodně špatně, ale k tomu ještě: u ZP prakticky nemůžete měnit či upravit znění smlouvy. Odpověď úředníků ZP je: není ujednáno s vedením ČSK. Můžete tedy jen smlouvu vypovědět, nebo prodloužit za stávajících podmínek. V žádném případě nejste rovnocenný partner smlouvy. Co na to náš právník?

Doc. Šmucler: Samozřejmě, že tvrdě jednáme. Ale je to trochu, jako když se jako osoba půjdete pojistit nebo jednat do banky. Možnost vyjednat jinou smlouvu je omezená. Zásadní možností je smlouvu vypovědět. To ale nikdo prakticky nedělá, a tak mají pojišťovny pocit, že je vše v zásadě v pořádku.

Dr. Záruba: Úhradu naší administrativy za jasnou chybu zdravotní pojišťovny nám ZP neproplatí a její odpověď zní: protože na to nemáme kolonku, platíme jen zdravotní péči. Co na to náš právník?

Doc. Šmucler: Pokud vám někdo způsobil škodu, můžete ho žalovat.

Dr. Záruba: Toto jsou moje jasné a doložitelné zkušenosti. Další věc týkající se zdravotních pojišťoven, hlavně VZP: škrtání celého měsíčního dokladu pacienta pro malou chybu...

Doc. Šmucler: VZP má tento nešvar daný svým systémem, na druhé straně zase nevyžaduje faktury. Je to nepříjemné a bojujeme s tím. Nejsilnější možností je smlouvy vypovědět a jednat o nových, ovšem s rizikem, že nebudeme pro pojišťovny nějaký čas pracovat. Je to na rozhodnutí většiny.

Dr. Záruba: Jak je možné, že pojišťovna neproplatí odvedenou práci? Co na to náš právník?

Doc. Šmucler: Pokud by vás někdo „okradl“, můžete se bránit žalobou. Rádi vás podpoříme.

Dr. Záruba: Naproti tomu malé ZP mají upravený software, tudíž škrtnou pouze vadný výkon, doklad proplatí, zašlou protokol. To je korektní. Velké ZP to udělat nemohou?

Doc. Šmucler: Velké ZP na tom pracují. Naopak zase poskytují jiné výhody. Je to složitější...

Dr. Záruba: Tato situace je známá mnoho let. A co vedení ČSK?

Doc. Šmucler: Víme to, ale na dohodu musí být dvě strany.

Dr. Záruba: Nelze se divit, že jsou lékaři, kteří neplatí členské příspěvky. Nechodí na schůze a ČSK je jim lhostejná. Protože necítí pomoc a oporu. A náprava není v tom vymyslet nějaká drakonická opatření vůči těmto kolegům, ale v tom, aby si lékaři vážili, že jsou členy respektované organizace, která jim pomáhá a brání jejich práva.

Doc. Šmucler: ČSK vůbec nesouvisí s úhradami péče, je to samosprávný orgán veřejné správy. Pokud někdo neplatí členské příspěvky, vystavuje se rizikům exekuce atd. – a na jednání o platbách to stejně nemá vliv. Za drtivou většinu jedná Zubohrad, a to bezplatně a bez odměn pro dotyčné.

Dr. Záruba: Problém není jen v politicích, ale i v nás samotných, jak umíme bránit své zájmy, jak umíme pracovat s veřejností, komunikovat s médii, mít nápady, využívat weby atd. Volíme si orgány ČSK, že? Bohužel se kolegů ale neptáme, zdali jsou ochotni adekvátně pracovat s nasazením a zdali na to vůbec mají.

Základní věcí, jak pracovat s lidmi (s veřejností), je: ujistit, že se chcete a umíte o ně postarat, že jim službu zabezpečíte. Proto ale něco potřebujeme, tohle, tohle atd.

V současné době máme nového prezidenta ČSK. Najednou se docela rázně změnila komunikace s veřejností. Přicházejí první povzbudivé výsledky. Dobře, ale podívejme se, jak docela kritická situace v ČSK nazrála. Stárnutí lékařů, lékaři cizinci a problémy s nimi, migrace lékařů do velkých měst, zmíněné problémy a mnoho dalšího.

Oprávněně hovoří doc. Šmucler o restartu ČSK. Trochu si slovo restart vyložme. Je to selhání systému a nové zapnutí se vším, co k tomu patří – tedy obrovská práce. Sám to zvládnout nemůže. Napadá mě aktivizace OSK, jejich webů, vystupování předsedů v regionálních médiích atd. Výběr osobností, které mají předpoklady pro práci s veřejností, s médii atd. Možností je mnoho. Hlavně začít jednat. A volení kolegové se musí trochu snažit.

Doc. Šmucler: Určitě je dobře, když bude maximum stomatologů vysvětlovat situaci – ideální příležitost má každý dnes a denně při diskuzi s pacienty, což jsou ve finále voliči.

Dr. Záruba: A budou-li všechny tyto strategie selhávat, proč tedy nepřemýšlet o nějaké formě občanské neposlušnosti, odporu, stávky apod.? Bez odvahy to, kolegové, nepůjde.

Doc. Šmucler: Stávka asi není to pravé. Komu smlouvy se ZP nevyhovují, může je vypovědět, to je větší hrozba. Kdo má pocit, že mu pojišťovny něco dluží, může podat žalobu. Nic se mu nestane a věci se konečně narovnají. Nyní si pojišťovny myslí, že se vlastně máme dobře, když je nežalujeme atd. Věc nyní posunuly hlavně davy nespokojených pacientů, kteří nemohou najít zubního lékaře. Do budoucna je ale potřeba se o ně postarat. Stát je bez péče nenechá a má řadu nástrojů, jak situaci řešit k nespokojenosti zubních lékařů.

Dr. Záruba: Dr. Polednu vzdáleně znám. Prosím ho, ať vezme má slova trpělivě. Musel jsem však v rámci diskuze svůj názor vyslovit. Určité věci prostě zaznít musí, jinak by to nemělo smysl.

Své názory a reakce zasílejte na e-mail: zakova@dent.cz nebo poštou na adresu redakce časopisu LKS.