LKS časopis

Recenzovaný časopis
České stomatologické komory

elektronická verze

ISSN 1210-3381 (Print)
ISSN 2571-2411 (Online)

ČSK
Aktuální číslo
Rubriky
Témata
Autoři

Josefa Kučeru řada z nás zná nejen jako vynikajícího ortodontistu a vědce, ale i jako vycházející hvězdu české poezie. Básně publikoval nejen v časopisech Host, Tvar, Revue Pandora, Protimluv a v rámci Sborníku literární ceny Vladimíra Vokolka, ale v minulém roce i v podobě samostatné debutové sbírky Polykat peří [recenze v LKS 2019, 29(12): 258]. Nyní přichází Josef Kučera s druhou sbírkou, která nese název Nežádoucí účinky ticha. Označovat autora jako vycházející hvězdu české poezie není plané, máme pro něj již hmatatelné důkazy. V říjnu 2018 získal za své básně první cenu v literární soutěži autorské poezie Ze šuplíku v Lázních Bělohrad, o rok později pak za sbírku Polykat peří cenu Kniha roku Libereckého kraje 2019 v kategorii Beletrie a poezie.

Dominantním motivem druhé básnické sbírky je ticho, které je na straně jedné symbolem klidu, prostoru pro vnitřní bilancování a reflexi, na straně druhé je nevyhnutelně zdrojem možného neporozumění a napětí, které je mnohdy v básních reflektováno. Tematicky i graficky navazuje na předchozí sbírku Polykat peří, avšak přináší básně s konzistentnější poetikou a civilním výrazem. Sbírka obsahuje jak básně dosud nepublikované, tak básně, které byly v mezidobí publikovány časopisecky v Hostu, Tvaru, Revue Pandora a Protimluvu.

Oproti minulé sbírce není tato členěna na jednotlivé oddíly, básně však spojují neviditelné motivy milostného citu, ticha a pocitů prožívaných při návštěvě různých míst. Zajímavým prvkem jsou slitky, jakési obloučky, jež grafik umístil nad vedle sebe stojící dvojice písmen „s-t“ a „c-h“, a to i v tiráži. Při recitaci básní s důrazem na tyto dvojice vzniká zvuk připomínající šumění listí v lese, což je ve sbírce tematicky dedikované tichu milým prvkem. Ač toto dle slov autora záměr nebyl, bude velmi zajímavé, jak se s tímto nápadem v budoucnu popasují literární vědci. Neméně zajímavé také bude, jak pojmou skutečnost, že terminologickým synonymem slitku je ligatura, termín ortodontistům velmi blízký – zde nás možná čeká rozsáhlá postmoderní analýza postavená na Freudově učení.

Ač autor opět nezapře, že je lékař („plíživým krvácením do břečťanů“, „obratle básně“, „daguerrotypie papilárních linií“, „nekrózou jasanů“), mají básně širší tematický záběr. Ortodontistu by za nimi primárně hledal málokdo. Napoví možná „hrábě s chybějícím zubem“. Josef Kučera opět nejen otevírá svou citlivou duši, ale prezentuje i svůj smysl pro humor, například svérázným popisem plynutí času („a moje odhodlané ne znělo ještě několik piv“).

Jak říkal F. X. Šalda na několika místech svých Zápisníků, teprve v pořadí druhé autorské dílo prokáže, zda se jedná o skutečného literáta a vycházející hvězdu, či o štěstí začátečníka, neboť teprve v takovém okamžiku je možné autorská díla porovnat. Troufám si říci, že Josef Kučera by Šaldu nezklamal. Testem prošel bez újmy, sbírka je opět velmi podařená. Josefu Kučerovi k ní lze jen blahopřát a čtenářům ji vřele doporučit.

19. 12. 2020

LKS 12/2020

Print: LKS. 2020; 30(12): 222

Autor:

Rubrika:

Téma: