S profesorkou Taťjanou Dostálovou jste pracovaly celkem na třech projektech...

Spolupracovaly jsme na třech výzkumných projektech: Využití dentálních zobrazovacích technologií ve forenzní antropologii, Odhad věku podle mineralizace chrupu a v současné době jde o projekt, který je zaměřen na obličejovou chirurgii v kontextu portrétní identifikace osob změněných po operacích čelistí a dalších zásazích do obličeje.

Vysoká morfologická variabilita zubů, zejména zubních výplní, protetických náhrad a použitých dentálních materiálů, umožní v mnoha případech zjistit totožnost obětí trestných činů, nešťastných náhod či hromadných neštěstí. Díky projektům se začaly v kriminalistické praxi používat některé nové metody, které podstatně zvýšily šance na identifikaci neznámých mrtvých lidí. Jedná se zejména o využití moderních zobrazovacích přístrojů jako je CBCT, intraorální skener a faciální skener. 3D technologie se dají aplikovat nejen ve stomatologii, ale s velkým úspěchem také ve forenzním identifikačním zkoumání.

Pro odhad věku podle mineralizace chrupu nedospělých jedinců české populace se poprvé využily 3D modely vývojových stadií trvalých zubů rekonstruované z CT dat.

Hlavním cílem třetího projektu je zvýšení spolehlivosti identifikace živých a mrtvých jedinců, kteří podstoupili chirurgický zásah zaměřený na estetickou nebo reparativní změnu obličeje v souvislosti s úrazem, patologickým atakem či požadavkem na změnu identity. V dlouhodobých, velmi pracných a časově náročných výzkumech, které se staly součástí projektu, jsme sledovaly možnosti a limity plastických operací obličeje.

Jakým způsobem se určuje totožnost mrtvých lidí, pokud u nich zůstane zachovalý chrup?

Identifikace lidských pozůstatků je časově náročný proces. Zahrnuje kompletní podrobné zkoumání skeletu, kdy se určí etnická příbuznost, pohlaví, věk jedince, výška postavy, patologické a úrazové znaky. Současně se popíše chrup, stanoví se dentální věk, pořídí se radiologická dokumentace. Analýza použitých dentálních materiálů umožní v některých případech odhadnout jejich původ. Komplex získaných informací slouží k tipování v databázi pohřešovaných osob anebo k porovnání s údaji zajištěnými o pohřešované osobě.

Chrup s ohledem na počet zubů, jejich tvary a detailnější postavení jednotlivých zubů, různorodost výplní a protetických náhrad poskytuje velké množství znaků, které mohou jedince jednoznačně identifikovat. Zuby navíc dobře konzervují DNA.

Výsledek identifikace záleží na zachovalosti chrupu po smrti a na dostupnosti stomatologických záznamů pohřešované osoby.

Jak se dá podle zubů určit věk nalezených osob?

Odhad věku na základě analýzy zubů lze považovat za jednu z nejpřesnějších metod přiblížení se k chronologickému věku. K významným ukazatelům věku u nedospělých jedinců patří mineralizace a prořezávání zubů. Tato kritéria můžeme aplikovat již od čtrnáctého týdne nitroděložního života, kdy začíná mineralizovat první zub – mléčný řezák, do ukončení vývoje kořene třetí stoličky.

Odhad věku u dospělých jedinců je založen na změnách chrupu během stárnutí. S postupujícím věkem dochází k opotřebení zubů, zmenšování výšky zubních lůžek a ke ztrátám zubů. K odhadu věku na základě chrupu se využívají například metody radiografické, histologické a také makroskopické hodnocení.

Histologické metody se zaměřují na hodnocení morfologických změn na výbrusech jednokořenovými zuby. Posuzuje se stupeň obroušení korunky, ukládání sekundárního dentinu, nárůst sekundárního cementu, resorpce povrchu zubního kořene a transparence kořenového dentinu.

Co vše lze z chrupu vypozorovat kromě věku člověka?

V některých případech může zanedbaný neošetřovaný chrup s kazy, plný zubního kamene, ukazovat na sociálně slabého člověka, například bezdomovce. Keramické a zirkonové protetické náhrady naopak svědčí o kvalitní péči o chrup, o dobrých majetkových poměrech nalezené mrtvé osoby. Hodně o ní vypovídají také opravy chrupu, při nichž stomatolog použije zlato či platinu. Vše však záleží na prioritách jedince. I zámožnější člověk může mít zanedbaný chrup, případně použít levnější materiál v rámci stomatologických zásahů.

Původ použitých dentálních materiálů může vést někdy k vytipování pohřešované osoby. Řada cizinců z Ruska, Ukrajiny a dalších zemí bývalého Sovětského svazu má v chrupu korunky či můstky z bílého kovu, ze slitiny zlata a mědi nebo slitiny napodobující zlato.

Zuby mohou odhalit i řadu nemocí. K identifikaci mohou sloužit i mutilace zubů či ozdoby na zubech. Oblíbeným materiálem jsou krystaly z diamantu nebo zirkonu.

Můžete uvést případ, kdy právě zvláštní dentální materiál přispěl ke zjištění totožnosti?

Šlo o zločin, který se stal mediálně velmi známým. Hledač kovů nalezl v lese v mělkém hrobě lidské pozůstatky. V chrupu mrtvého muže jsme objevili korunku připomínající zlato. Chemickou analýzou jsme zjistili, že se skládá z nitridu titanu. Na základě této informace kriminalisté zavražděného cizince vytipovali v databázi pohřešovaných osob. Srovnáním námi zjištěných údajů o chrupu se zubním záznamem pohřešované osoby byla zjištěna shoda a my jsme mohli konstatovat, že se jedná o stejnou osobu. Případ byl zajímavý i tím, že frontální zuby vykazovaly stopy poškození kyselinou. Kriminalisté dopadli oba pachatele vraždy, kteří se rovněž přiznali, že k maření identity mrtvého polili obličej kyselinou.

Jak vlastně probíhá pátrání po totožnosti podle chrupu? Připadá mi nemožné obesílat s jeho popisem všechny stomatology.

Skutečnost je taková, že kriminalisté vytipují okruh pohřešovaných lidí, kterým by pozůstatky mohly patřit. Ošetřující lékaři poskytnou policii stomatologické záznamy včetně obrazové dokumentace získané radiologickým vyšetřením nebo intraorálním skenerem. Pro srovnávání jsou vhodné i odlitky a otisky chrupu získané klasicky nebo pomocí 3D tisku.

V současné době se hodně spoléháme právě na 3D zobrazovací metody. Pokud se jedná o neznámé lidské pozůstatky (nepodařilo se vytipovat pohřešovanou osobu), pak provedeme podrobný popis chrupu, doplníme ho o výsledky chemické analýzy dentálních materiálů použitých pro výplně a protetické náhrady a přiložíme obrazovou dokumentaci. Vytvořený kompletní materiál policie archivuje pro tipování v databázi pohřešovaných osob, odešle ho na Interpol anebo ho může zveřejnit ve stomatologickém časopise. Před několika lety jsme využili při pátrání po totožnosti tří mrtvých osob právě časopis LKS, kde jsme uvedli podrobný popis chrupů i s fotografiemi.

Jsou stomatologové při spolupráci s kriminalisty vstřícní?

Spolupráce se stomatology je bezproblémová. Většinou se jedná o konzultace zaměřené na specifičnost ošetření, převzetí vzorků dentálních materiálů pro porovnání nebo využití přístrojové techniky, která není k dispozici v Kriminalistickém ústavu Praha. Jeden z neobvyklých zážitků jsem si odnesla ze setkání se zubní lékařkou. Kriminalisté se domnívali, že mrtvý muž byl jejím pacientem. Paní doktorce jsem předložila vypreparovanou lebku. Udiveně se podívala na zuby a řekla: „To je neuvěřitelné, vždyť on tady seděl ještě před měsícem v mém křesle.“

Jestliže hraje chrup při určování totožnosti obětí trestných činů tak důležitou roli, stává se, že ho pachatelé chtějí nějak zlikvidovat?

Existuje mnoho případů, kdy došlo k maření identity či k likvidaci mrtvoly spálením nebo chemikáliemi. Dochází při tom k poškození chrupu. V případě žáru závisí stupeň destrukce zubů a dentálních materiálů na teplotě a době působení. Kyselina poškodí zuby, ale rozsah poškození záleží na jejím druhu, množství a době účinku.

Vaše práce vás dostala také do týmu, který by určoval totožnost obětí hromadných neštěstí. Jak by jeho práce vypadala?

V Kriminalistickém ústavu Praha vznikl tým pro identifikaci obětí hromadných neštěstí. Tvoří ho fotografové, antropologové, genetici, odborníci na daktyloskopii, soudní lékaři a další. Teoretické a praktické zkušenosti jsme získali na stáži ve Švýcarsku.

Identifikace velkého počtu obětí je velmi namáhavá a musí být dobře zorganizována. Zvolení postupu identifikace závisí na stavu lidských pozůstatků. Některé lze identifikovat podle vnějších znaků, jiné podle skeletu či zubů a podle části těl na základě genetického profilu. Důležité je však mít k dispozici údaje o pohřešovaných osobách, což někdy může být velký problém.

V roce 2005 zasáhla Asii ničivá vlna tsunami, zemřelo při ní sedm Čechů a Češek. Identifikovat se je podařilo podle zubních záznamů, které jsme získali od ošetřujících lékařů. Právě tehdy jsem se seznámila s prof. T. Dostálovou. Velké katastrofy se však České republice naštěstí už dlouho vyhýbají.

Rozšířený rozhovor s RNDr. Hanou Eliášovou, Ph.D.

Jak se dá podle zubů určit věk nalezených osob?

(Rozšířená odpověď k metodám pro odhad věku)

Radiografické metody se aplikují zejména u nevyvinutého, přesněji řečeno formujícího se chrupu, kde můžeme sledovat stadia mineralizace a prořezávání zubů. S využitím radiografických metod lze věk odhadovat i u dospělých jedinců, avšak výsledky nejsou tak přesné jako u metody histologické.

Co vše lze z chrupu vypozorovat kromě věku člověka?

(Rozšířená odpověď)

Odhalit lze také poškození zubů v souvislosti se skřípáním zubů neboli bruxismem. Jedná se o stav, kdy člověk zatíná zuby a tře jimi o sebe nejčastěji ve spánku.

Defekty zubů, jejichž příčinou je kouření, souvisejí s ústupem dásní, odhalením krčků a vznikem krčkových kazů. Časté kouření dýmky může vést k abrazi (obroušení) předních zubů.

Pokud porovnáváte karty pohřešovaných s chrupem nalezeného mrtvého člověka, existuje vůbec nějaké nebezpečí záměny? Tedy, že by chrup mohl patřit dvěma různým lidem?

Pokud budeme porovnávat chrup jedince, který je kompletní a bez stomatologických zásahů, se záznamem v zubní kartě, kde je chrup popsán, pak můžeme pouze předpokládat, že se jedná o stejného jedince (totožnost nelze vyloučit). Jestliže máme pro porovnání i rentgenové snímky (zejména panoramatické) nebo výstupy z CBCT, pak totožnost lze jednoznačně potvrdit či vyloučit. A to na základě tvaru, velikosti a postavení jednotlivých zubů.

Dokážete mrtvé neznáme lidi identifikovat také podle zubních protéz?

Už se vyskytly i takové případy. Zubní protézy pomáhají někdy odhalit totožnost podle svých specifických znaků, rozměrů, použitého materiálu.

Jestliže hraje chrup při určování totožnosti obětí trestných činů tak důležitou roli, stává se, že ho pachatelé chtějí nějak zlikvidovat?

(Rozšířená odpověď k pokusům o poškození zubů kyselinou)

Zkoumali jsme destrukci zubů vystavených kyselině chlorovodíkové, dusičné, sírové a fosforečné. Zaznamenali jsme rozdíly nejen v rychlosti rozkladu zubů, ale i v zabarvení a v morfologickém (tvarovém) projevu rozložených struktur. Ve stomatologické praxi se používá 36procentní kyselina fosforečná pro leptání skloviny a dentinu před dostavbami a pečetěním fisur.

Předmětem zkoumání jsou někdy nalezené a to i drobné zlomky materiálu, u kterého se předpokládá, že se jedná o zuby. V těchto případech musíme určit, zda opravdu jde o části zubů, a dále prokázat jejich původ – buď lidský nebo zvířecí. Pro průkaz zubních tkání využíváme skenovací elektronový mikroskop. K určení původu vzorků slouží referenční databáze, která zahrnuje nejen lidský, ale i vybraný zvířecí materiál.

Obracejí se na vás kriminalisté s každým kosterním nálezem?

Na Kriminalistický ústav se odesílají lidské kosterní pozůstatky nalezené na území České republiky s výjimkou archeologických nálezů a dále vypreparované části koster z ústavů soudních lékařství. Pokud se prokáže, že pozůstatky jsou starší dvaceti let, pak se identifikace neprovádí. Z hlediska kriminalisticko-bezpečnostního se považují za nepodstatné.

Vaše práce, díky níž se daří identifikovat neznámé mrtvé osoby, vypadá pro laiky velmi chmurně. Jak si čistíte hlavu?

Energií mě nabíjí cestování. Česká republika je krásná. Někdy však musím dál, do krajin, kde jen občas najdete turisty. Například jsem byla v Patagonii, v Tasmánii, lovila jsem ryby na Zambezi. Nádherná byla cesta za polární kruh na Aljašce, přešla jsem Chillkootský průsmyk mezi USA a Kanadou, kudy stoupali v době zlaté horečky zlatokopové.

RNDr. Hana Eliášová, Ph.D.

Studium biologie se specializací kosterní antropologie absolvovala v r. 1974 na univerzitě v Brně. V lednu 1975 nastoupila do Kriminalistického ústavu PČR v Praze, kde se věnovala forenzní antropologii. Služební poměr tam ukončila v r. 2016, ale s ústavem spolupracuje i v současnosti při řešení grantového projektu v rámci bezpečnostního výzkumu. V minulosti prováděla např. zkoumání ostatků Jošta a Prokopa Lucemburských, expertizu zubů nalezených v terezínském ghettu, analýzu vlasů Boženy Němcové, hodnocení trichologického materiálu z archeologického naleziště ve Zličíně či zkoumání takzvaných Tsants, tj. malých indiánských hlaviček pocházejících z Jižní Ameriky, uložených v depozitu Náprstkova muzea v Praze. Reprezentovala Kriminalistický ústav Praha na mezinárodních konferencích, kde představila výsledky své výzkumné činnosti.