Co vše zahrnuje obor otorinolaryngologie a co je vlastně míněno přídomkem „chirurgie hlavy a krku“?

Otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku je samostatný obor vykonávající diagnostickou, léčebnou, rehabilitační, preventivní a posudkovou péči o onemocnění a úrazy větší části splanchnokrania, baze lební a měkkých orgánů krku. Tento obor se zabývá problematikou následujících anatomických oblastí: horní cesty dýchací, tj. nos a vedlejší dutiny nosní, hrtan včetně hlasového ústrojí a částečně tracheobronchiální strom; horní cesty polykací, hltan, včetně lymfoepiteliálního systému, slinné žlázy, částečně jícen; zevní, střední a vnitřní ucho; smyslové orgány sluchu, rovnováhy, čichu a chuti; lymfatické a vnitřně sekretorické orgány krku; nervstvo a obalové tkáně uvedených orgánů.

Odborná společnost udržuje koncepci oboru, stanovuje doporučené postupy v oboru (viz www.otorinolaryngologie.cz/prirucky-pro-praxi), zajišťuje komunikaci s ostatními odbornými společnostmi, orgány státní správy a pojišťovnami. Pořádá odborné akce a garantuje jejich odbornou kvalitu.

Jaké jsou možnosti odborné spolupráce ORLCHHK se stomatologií?

Spolupráce se stomatology je pro nás ORL lékaře velmi důležitá, tak jako každá mezioborová spolupráce. Řada onemocnění v oblasti hlavy a krku má odontogenní etiologii, v řadě oblastí máme společné oblasti zájmů z pohledu diagnostiky a léčby. Velmi úzká spolupráce by měla být pěstována ve specializovaných oblastech, které jsou předmětem práce některých našich sekcí: baze lební, slinných žláz, onkologické a další. V neposlední řadě se naše vztahy rozvíjí na poli nově vznikajícího základního vzdělávacího oboru – maxilofaciální chirurgie.

Co pokládáte za největší medicínský úspěch ve svém oboru v posledních 10–15 letech ve světě a v České republice?

Je obtížné vypíchnout největší medicínské úspěchy, mezi které jistě patří diagnostika a léčba zhoubných nádorů hlavy a krku, štítné žlázy, endoskopické chirurgie hrtanu, nosu, vedlejších nosních dutin, baze lební nebo nové sofistikované vyšetřovací metody sluchu, maligních nádorů a poruch polykání.

Rád bych vyzdvihl screeningové vyšetření sluchu a rehabilitaci nedoslýchavosti. Screeningový program vyšetření sluchu novorozenců zajišťuje včasnou detekci sluchové vady. V současné době je preferován celoplošný screening sluchu novorozenců, který by měl být jednoduše organizovaný, komfortní a neinvazivní pro pacienta, medicínsky výtěžný a ekonomicky dostupný. Screening sluchu se provádí pomocí otoakustických emisí 2. až 3. den po porodu. V případě nepřítomnosti otoakustických emisí následuje opakování vyšetření u ORL lékaře či foniatra za 3 až 6 týdnů. Pokud je vyšetření dále negativní, je dítě vyšetřeno evokovanými sluchovými potenciály v ORL regionálním centru, kde je při potvrzení nedoslýchavosti zajištěna korekce nedoslýchavosti sluchadly, případně je zvážena kochleární implantace. Právě kochleární implantace umožní návrat slyšení při ztrátě jednoho z pěti smyslů – sluchu. První sluchová neuroprotéza byla implantována v Austrálii před 40 lety. V poslední době naše společnost společně s pediatry usiluje o zavedení celoplošného screeningu sluchu u 5letých dětí pomocí tónové audiometrie, program by měl být zahájen od r. 2019.

Jak je podle vašeho názoru zajištěna dostupnost a kvalita otorinolaryngologické péče pro obyvatelstvo ČR?

Domnívám se, že dostupnost je dostačující a odpovídá požadavkům MZ ČR. I když je pravdou, že v méně osídlených regionech může být ORL péče hůře dosažitelná. Stran kvality ORL lékařů je třeba říci, že jedním z prioritních úkolů výboru ČSORLCHHK ČLS JEP je zajistit kvalitní odborný program na garantovaných akcích, mezi které patří celostátní ORL kongres, foniatrický kongres, Otologický den a odborná setkání ambulantních specialistů SAOF.

Jak se vyvíjí personální situace v oboru, tzn. jaký je „věkový strom“ otorinolaryngologů, zájem začínajících lékařů, zastoupení mužů a žen v oboru?

Počet ORL lékařů a foniatrů, mezi kterými převažují ženy, odpovídá obecným problémům lékařů České republiky, tedy ne všude nás je dostatek. V některých regionech je například nedostatek foniatrů, kteří zajišťují mimo jiné sluchadlovou protetiku. Jelikož atestace z foniatrie a audiologie je nástavbovým certifikovaným kurzem po absolvování atestace z ORL, je třeba vytvořit správné podmínky ve vzdělávání, abychom měli dostatek uvedených odborníků.

Potěšující je zájem mladých lékařů o náš obor a naše odborná společnost se právě pro ně snaží vytvořit co nejlepší podmínky pro vzdělávání např. ve formě ORL akademie – ucelené přednášky pro přípravu k atestaci, různé formy finanční podpory na vzdělávání a cestovní granty (viz www.otorinolaryngologie.cz). Součástí ČSORLCHHK ČLS JEP je také aktivní sekce mladých otorinolaryngologů.

Budu velmi potěšen, kdyby i nadále ORL lékaři a foniatři mohli dělat dobrou a poctivou medicínu, v případě potřeby s kvalitní spoluprací se stomatology.

prof. MUDr. Viktor Chrobok, CSc., Ph.D.

Po studiu na lékařské fakultě nastoupil v r. 1988 na ORL kliniku FN v Hradci Králové. Od r. 1998 pracoval na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Krajské nemocnice Pardubice. Na základě habilitačního řízení na LF v Plzni získal titul docent otorinolaryngologie a v r. 2007 byl jmenován profesorem otorinolaryngologie v Brně. V r. 2010 se stal přednostou Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku LF UK a FN v Hradci Králové. Je členem mezinárodní otopatologické společnosti (Schuknecht Society). Od r. 2008 byl místopředsedou a od r. 2012 je předsedou výboru České společnosti otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku ČLS JEP. Zabývá se otorinolaryngologií v celé šíři oboru, zvláštní pozornost věnuje otochirurgii, fonochirurgii a histopatologii spánkové kosti. Přednesl přes 400 vědeckých sdělení a publikoval sedmnáct monografií a skript, přes 140 odborných prací, z nich přes 30 v zahraničí (mimo Slovensko).