Vnímáte z pozice předsedy ČLS JEP Českou stomatologickou komoru jako partnera a spoluhráče?

Česká stomatologická komora je důležitou stavovskou organizací zubních lékařů. Za totality nemohla existovat a po roce 1989 se stala významnou lékařskou organizací a plní ze zákona mnoho funkcí.

Česká lékařská společnost JEP vztahuje svou tradici až k purkyňovské době po polovině 19. století a ke vzniku Spolku lékařů českých. Sdružuje 118 odborných společností a 37 spolků lékařů ve městech. K 1. 1. 2018 měla 36 194 členů. Snaží se sdružovat všechny lékařské odbornosti a jejími členy je i mnoho zdravotníků – nelékařů. Stomatologická společnost je jednou z důležitých členských společností ČLS JEP. Stomatolog byl opakovaně i členem předsednictva České lékařské společnosti.

Původně dva stomatologické časopisy ČLS jsou dnes vydávány v jednom společném svazku: „Česká stomatologie“ je vědeckým časopisem, jehož cílem je publikovat práce základního a aplikovaného výzkumu, a „Praktické zubní lékařství“ uveřejňuje práce ze všech oblastí stomatologické péče, které jsou zaměřeny pro každodenní praxi. Časopisy byly v posledních letech vydávány ve spolupráci s nakladatelstvím Mladá fronta a recentně jsme se dohodli, že nově budou vydávány ve spolupráci s ČSK. ČSK je tak logicky v mnoha oblastech a zejména ve vzdělávání lékařů významným partnerem České lékařské společnosti.

ČLS JEP vydává i dva tzv. prezidiální časopisy: „Časopis lékařů českých“ a „Praktický lékař“. První z nich dostávají elektronicky všichni členové a potešilo by nás, kdybychom občas mohli zařadit i téma stomatologické, aby lékaři dalších odborností věděli, co je ve stomatologii nového.

V čem vidíte styčné body mezi ČSK a ČLS JEP?

Podíváme-li se na stanovy ČLS JEP, jsou zde uvedeny například tyto úkoly: „Společnost dbá o rozvoj a rozšiřování vědecky podložených poznatků lékařských věd a příbuzných oborů, usiluje o jejich využívání v péči o zdraví občanů se zvláštním důrazem na preventivní činnost. Podílí se na zvyšování úrovně odborných znalostí svých členů v oblasti lékařských věd a příbuzných oborů a na šíření zdravotnické osvěty mezi občany. Podporuje vědeckovýzkumnou činnost v oblasti zdravotnictví. Napomáhá vytváření podmínek pro seznamování odborné i laické veřejnosti s jejími výsledky a zasazuje se o jejich uplatňování v praxi. Dbá na užívání pouze takových diagnostických, preventivních a léčebných způsobů, jejichž povaha a účinek jsou podloženy v současnosti uznávanými vědeckými důkazy. Aktivně se podílí na celoživotním vzdělávání svých členů a ostatních pracovníků ve zdravotnictví a příbuzných oborech.“

Všechny tyto oblasti se dotýkají také činnosti ČSK. To samozřejmě vede k otázce, zda činnost není duplicitní. Stomatologie je integrální součástí medicíny a právě na půdě ČLS je možná spolupráce s prakticky všemi medicínskými obory. Podobně je to ostatně i ve farmacii, kde existuje Česká lékárnická komora a v ČLS Farmaceutická společnost včetně spolků lékárníků ve městech.

Jak vnímáte význam a poslání oboru zubní lékařství z pohledu lékaře – profesora pro obor vnitřního lékařství?

Stomatologie úzce souvisí s mnoha klinickými obory a právě s vnitřním lékařstvím má dlouhou řadu styčných oblastí, např. stomatologickou péči o pacienty s interními chorobami či přípravu pacientů ke kardiochirurgickým výkonům. Když jsem v letech 1999 – 2005 vykonával funkci děkana 1. LF UK, byl mým proděkanem pro stomatologii prof. MUDr. Jiří Mazánek, DrSc., a společně jsme se snažili o udržení šestiletého studia stomatologie a rozšíření výuky v oborech blízkých stomatologii. Tento boj jsme prohráli. Dnes po pěti letech studia opouští fakultu velmi prakticky vzdělaný zubní lékař schopný samostatné činnosti. V jiných oborech je absolvent po šesti letech studia ještě nehotový a postupně se dovzdělává v oboru, který si vybral. Je otázkou, proč je to tak a čím se liší stomatologie např. od oftalmologie či otorinolaryngologie. Pravděpodobně je to tím, že zubních lékařů je potřeba opravdu hodně, ale úplně logické to není. Proto je ve stomatologii důležité určité celoživotní dovzdělávání i v nestomatologických oborech a spolupráce s dalšími obory. Zubní lékař se v tomto dnešním uspořádání neučí zbytečné detaily z jiných oborů, ale jen to, co v praxi potřebuje, a tak to může dobře fungovat u nás i v dalších zemích. Právě spolupráce ČLS JEP a ČSK je příkladem toho jak zajistit, aby jednotlivé medicínské obory nebyly izolovány od ostatních.

prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA

Vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK v r. 1978. Od r. 1981 pracuje na 3. interní klinice 1. LF UK a VFN Praha, v současnosti jako přednosta kliniky. V letech 1993 – 1999 byl proděkanem a v období 1999 – 2005 děkanem 1. LF UK. Zabývá se zejména problematikou diabetologie, obezitologie, intenzivní péče, klinické výživy a lékařské informatiky. Opakovaně byl členem předsednictva České lékařské společnosti JEP a od r. 2015 je jejím předsedou. Od prosince 2017 je předsedou vědecké rady MZ.