LKS časopis

Recenzovaný časopis
České stomatologické komory

elektronická verze

ISSN 1210-3381 (Print)
ISSN 2571-2411 (Online)

ČSK
Aktuální číslo
Rubriky
Témata
Autoři

Nestor české psychiatrie MUDr. Radkin Honzák, CSc., je nejen uznávaný odborník a autor řady populárně-naučných knih o psychologii, ale také mediální hvězda s vlastním televizním pořadem. Častým hostem je i na vzdělávacích akcích zubních lékařů, protože dokáže o složitých věcech přednášet srozumitelně a k tomu i nesmírně vtipně. Jeho profesní záběr je hodně široký, takže jsme již několik měsíců hledali pro časopis LKS to správné téma pro rozhovor. Současná krizová situace nám ovšem otázky „nahrála“ sama a doktor Honzák nám na ně ochotně a bleskově odpověděl.

MUDr. Radkin Honzák, CSc.

V posledních týdnech se často skloňuje slovo „strach“. Co je vlastně strach z pohledu psychiatra?

Strach je jedna ze šesti základních emocí a spolu se vztekem (ušlechtile nazývaným „hněv“) se tu objevil před 250 miliony let a přinesli ho dinosauři v jádru zvaném amygdala. Z evolučního hlediska je to emoce, která nám zachránila život, protože ne všechny souboje je možné vyhrát a z některých je daleko moudřejší prchnout.

Je třeba si uvědomit, že každá emoce je tělesný děj. Damasio výstižně napsal, že emoce se odehrává v divadle těla a do divadla mysli se překládá jako pocit. Strach s námi tedy doslova lomcuje, protože připravuje organismus na útěk. A to je dost namáhavá činnost. Strach není možné zahnat tím, že mu jeho existenci budeme rozmlouvat. Je nutné přesunout těžiště energie do racionální oblasti. Uvědomme si, že buď nás bude řídit amygdala, nebo prefrontální mozková kůra.

Takže nejlepší zahnání strachu je soustředění se na logické operace. Ve chvílích, kdy na lidi padá panika, doporučujeme spočítat zpaměti 548 x 19 nebo si vzpomenout na spolužáky z první třídy, prostě se maximálně soustředit. Pan profesor Rubeška, velký učitel porodních babiček, kladl u zkoušky zásadní otázku: Co udělá bába, když vstoupí do chaloupky, v níž se rozbíhá porod, za prvé a především. Jen jednou jsem dostal správnou odpověď: Obrátí svou mysl k Bohu. Protože to bylo maximální soustředění a tím i uklidnění.

Je strach vždy negativní emoce, nebo může mít i svá pozitiva? Mám na mysli například to, že strach o zdraví a život donutil i většinu Čechů dodržovat tvrdá preventivní opatření vyhlášená vládou, jsme svědky vzájemné solidarity – lidé svépomocí šijí doma roušky, dobrovolníci pomáhají starým lidem...

Máte pravdu a jak zaznělo shora: z evolučního hlediska je to emoce jistě výhodná, protože my jsme spíš potomky těch ustrašenějších, protože hrdinové padli dřív, než stačili předat svou DNA dál. Když se emoce transformuje v pocit, nemusí mít už jen náplň nejděsivější, tedy paniku, ale může mít charakter obavy, starosti a vést ne k úprku, ale k jednání, kdy se rizikům vyhýbáme.

Lze nějak obecně popsat, jak taková krizová situace mění myšlení a chování lidí?

Obecně na celém světě se ukazuje, že velké katastrofy, jakými jsou zemětřesení, tsunami aj. mění stav mysli lidí v tom smyslu, že stoupá potřeba sytit také spirituální složku, většinou stoupá religiozita zřejmě jako důsledek uvědomění, jak malou moc ve skutečnosti člověk má.

Jinak strach je infekční a mohou vznikat davové paniky. A protože hned vedle strachu sídlí v amygdale vztek, může se davová psychóza otočit do agresivního vybíjení, ať domnělých nepřátel, nebo jakýchkoliv překážek.

Valná část zubních lékařů i za krizové situace a při nedostatku ochranných pomůcek pro lékaře v první linii zůstala věrna Hippokratově přísaze a poskytuje pacientům alespoň neodkladnou péči. Prezident ČSK je označuje za hrdiny. Vnímáte to tak?

Já je obdivuji od samého začátku, co je z fakulty znám. V této době o to víc. Vidím to stejně, protože riziko, které podstupují, je nesmírné. Vyjděme jen z předpokladu, že nakažených běhá v populaci daleko více, než uvádějí oficiální čísla, protože státní orgány od samého počátku lhaly (nemluvě o tom, jak torpedovaly aktivitu špičkové diagnostické laboratoře).

MUDr. Radkin Honzák, CSc.

Promoval v r. 1962 na FVL UK. Nejprve působil v psychiatrické léčebně v Kosmonosech, v r. 1966 začal pracovat v Ústavu pro výzkum výživy (mj. výzkum spánku a stresu). Působí jako ambulantní lékař v centrech IKEM a REMEDIS. Až do minulého roku působil rovněž jako sekundární lékař v Psychiatrické nemocnici v Bohnicích a jako asistent na Ústavu všeobecného lékařství 1. LF UK a přechodně také na Fakultě sociálních věd UK. Specializuje se na psychoterapii a je zastáncem psychosomatického (biopsychosociálního) přístupu. Pravidelně se na svém blogu vyjadřuje k současnému dění a jako autor je podepsán pod několika populárně-naučnými knihami o psychologii. V roce 2014 vyšla kniha rozhovorů Renaty Červenkové s Radkinem Honzákem s názvem Všichni žijem v blázinci: současnost očima psychiatra. Od ledna 2020 uvádí v České televizi vlastní pořad Kabinet Dr. Honzáka.

19. 4. 2020

LKS 04/2020

Print: LKS. 2020; 30(4): S56

Autor:

Fotografie

  • Ladislav Šolc

Rubrika:

Téma: