LKS časopis

Recenzovaný časopis
České stomatologické komory

elektronická verze

ISSN 1210-3381 (Print)
ISSN 2571-2411 (Online)

ČSK
Aktuální číslo
Rubriky
Témata
Autoři

O profesních zkouškách v praktickém zubním lékařství jsme si povídali s doc. MUDr. Romanem Šmuclerem, CSc., prezidentem Komory, MUDr. Taťánou Vrbkovou, členkou představenstva ČSK a členkou zkušební komise profesních zkoušek, a Mgr. Jiřím Slavíkem, právníkem Komory.

Co se vám vybaví jako první, když se řekne profesní zkouška PZL?

Doc. Šmucler: Završení základního stupně celoživotního vzdělávání zubních lékařů. Prověření, že člen Komory se v průběhu své dosavadní praxe vzdělával v celé šíři praktického zubního lékařství. Příležitost prezentovat své znalosti a dovednosti a získat věrohodné a respektované osvědčení.

Dr. Vrbková: Souhlasím, ale ze zkušeností členky zkušební komise zejména z posledního půl roku musím dodat: zřetelná snaha řady kolegů se zkoušce vyhnout. Omluvy na poslední chvíli. Vymýšlení absurdních důvodů a způsobů, jak zkoušku alespoň oddálit. Promarněný čas zkušebních komisařů. Přitom je to úplně zbytečné. Zkoušky není potřeba se bát. Kdo vykonává svou praxi po tři roky denně, nemůže mít problém prezentovat tři případy z každého okruhu výkonů.

Mgr. Slavík: Zkušenosti, o nichž mluví dr. Vrbková, se týkají profesních zkoušek absolventů tzv. základní odborné přípravy. U absolventů nových vzdělávacích programů (tzv. VPPZL) se tyto problémy nevyskytují.

Jaká jsou tedy pravidla případných omluv či změn termínů profesní zkoušky?

Doc. Šmucler: Profesní zkouška je významnou událostí v profesním životě každého zubního lékaře. Na Komoře přistupujeme k organizaci každé jednotlivé zkoušky s velkou odpovědností. Vážíme si každého kolegy, který se vzdělává v komorovém systému, protože to je důkaz, že ke svému profesnímu růstu přistupuje odpovědně. V ČR neexistuje propracovanější a ucelenější vzdělávací systém pro začínající zubní lékaře, než je komorový vzdělávací program praktické zubní lékařství nebo v minulosti základní odborná příprava PZL.

Mgr. Slavík: I advokáti mají svoji „profesní“ zkoušku. Pamatuji si, že když jsem ji před lety skládal, vnímal jsem to jako nejdůležitější odbornou zkoušku v životě, daleko důležitější (a také náročnější) než cokoliv, co jsem zažil ve škole. Musel jsem své znalosti a dosavadní zkušenosti z tříleté praxe obhájit nikoliv před učiteli, ale před kolegy, s nimiž jsem se potkával u soudu. Nebylo pro mě představitelné, že bych neobstál. A pokud jde o termíny, advokátní zkouška trvala čtyři dny, termín nám oznámili a kdo nepřišel, měl smůlu.

Dr. Vrbková: Pokud se kolega omluví na poslední chvíli, nebo se dokonce neomluví vůbec a prostě nepřijede, působí nám to velké potíže. Často slýcháme, že kolega nemohl přijet, protože měl v ordinaci pacienty. I zkušební komisaři mají pacienty, a přesto nikdy nechybí.

Mgr. Slavík: Omluva z termínu profesní zkoušky není možná a neúčast na potvrzeném termínu znamená neúspěch při zkoušce. Potvrzený termín je možno změnit na jiný termín, a to jen výjimečně. Žádost o změnu termínu je možno podat nejpozději do poledne pracovního dne, který bezprostředně předchází dni zkoušky (takže pokud se zkouška má konat např. v pondělí 13. ledna 2020, je možno o změnu termínu požádat nejpozději do 12.00 hod. v pátek 10. ledna 2020). Současně nově platí, že změnit termín je možné jen třikrát.

To přeci není novinka, vždy byly tři pokusy.

Mgr. Slavík: Musíme rozlišovat pokusy a termíny. Každý má tři pokusy na to, aby zkoušku úspěšně složil. Po neúspěchu v prvním pokusu následuje druhý pokus atd. Termín je konkrétní datum a čas zkoušky. Termín si zpravidla lze vybrat, kdo však možnosti výběru nevyužije, tomu je termín přidělen. Jakmile je termín potvrzen, je závazný jak pro uchazeče, tak pro Komoru. A změna takto potvrzeného termínu je možná jen třikrát bez ohledu na to, kterého pokusu se týká. Takže např. můžete třikrát změnit termín v rámci prvního pokusu. Pokud neuspějete, máte ještě další dva pokusy, ale už žádnou možnost změny termínu.

V minulosti jsme v LKS informovali o problémech se zdravotnickou dokumentací předkládanou u zkoušky. Jaká je situace?

Doc. Šmucler: Profesní zkouška je odborným pohovorem o tom, co uchazeč v posledních letech v rámci výkonu povolání zubního lékaře dělal. K tomu je nutná zdravotnická dokumentace, samozřejmě anonymizovaná tak, aby nebylo možno zjistit, kterého pacienta se týká. Bez zdravotnické dokumentace nelze pohovor uskutečnit. Proto existuje detailní popis toho, jak má zdravotnická dokumentace předkládaná u zkoušky vypadat.

Dr. Vrbková: Nemůžeme u zkoušky akceptovat – byť třeba krásně zpracované – kauzální prezentace. Potřebujeme opravdu kompletní zdravotnickou dokumentaci, abychom si mohli udělat komplexní obrázek o práci uchazeče. Pozornost je třeba věnovat parodontologii. Obvykle schází kompletní parodontologické vyšetření s patřičnými indexy. I když uchazeč není specialista v parodontologii, musí prokázat znalost souvislostí tohoto podoboru v rámci vykonávání práce praktického zubního lékaře.

Mgr. Slavík: Základní odbornou přípravu (a je to stejné i u nového vzdělávacího programu praktické zubní lékařství) musíme vnímat jako skutečný a ucelený vzdělávací proces, který trvá dva až tři roky a zahrnuje i praktický výkon povolání. Proto je potřeba na přípravě dokumentace pracovat průběžně. Uchazeč, který se hlásí ke zkoušce, už musí mít všechnu dokumentaci připravenu. Za pár týdnů, které od přihlášení do termínu konání uplynou, se to stihnout nedá...

Dr. Vrbková: ...zatímco za dva až tři roky to jde bez problémů. Praktické zubní lékařství zahrnuje nejen fixní práce a implantáty, ale i plánování a provedení kvalitní snímatelné náhrady, ošetření dítěte atd. Je jasné, že kdo ponechá přípravu na poslední chvíli, může pak mít starosti. Protože podle pravidel platí, že pokud uchazeč nepředloží předepsané podklady, nemůže při zkoušce uspět.

Doc. Šmucler: Komorový vzdělávací systém je respektovaný jak státem, tak zdravotními pojišťovnami i pacienty. To není samozřejmé. Je v zájmu každého jednotlivého kolegy i celého našeho stavu, aby zubní lékaři byli vnímáni jako odborníci, kteří v zájmu pacientů systematicky pracují na svém odborném růstu. Profesní zkouška je nedílnou součástí tohoto systému, protože prokazuje a stvrzuje, že konkrétní zubní lékař nejen získal teoretické znalosti, ale že absolvoval i předepsanou praxi v celé šíři praktického zubního lékařství. Proto všem, kteří se na fungování vzdělávacího systému Komory podílejí, děkuji a kolegům, kteří se na zkoušku chystají, přeji úspěch.