LKS časopis

Recenzovaný časopis
České stomatologické komory

elektronická verze

ISSN 1210-3381 (Print)
ISSN 2571-2411 (Online)

ČSK
Aktuální číslo
Rubriky
Témata
Autoři

Vážené kolegyně a kolegové, zhruba od počátku nového tisíciletí zaznamenává stomatologie v České republice, bez podstatnějších rozdílů v jednotlivých regionech, snížený zájem v péči o dětský chrup přecházející do přezíravého, ba až pohrdavého nezájmu o něj. Zejména se jedná o vztah k dětským molárům, a to opět zejména ve střední a pozdní fázi smíšeného chrupu. Tyto zuby nejsou často ošetřovány, čímž dochází k jejich předčasným ztrátám ve formě totální destrukce jejich korunkových částí či přímo k jejich extrakcím vlivem filozofie, že jde o dětský zub, který stejně jednou vypadne. Tato myšlenka je hluboký omyl.

Dětský chrup je geniální vysoce sofistikovaný a perfektně logisticky zvládnutý systém a je velice citlivý na nesprávné zacházení. Jedná se o skvělý multifunkční systém plnící nejen základní funkce rozmělňování potravy a estetického vzhledu, ale je i nedílnou součástí vývoje orofaciální oblasti skeletu hlavy, dále dětský zub „drží“ místo pro svého stálého nástupce, jemuž je zároveň vodičem navádějícím jej při jeho erupci na správné místo (vlastně něco na způsob auta navádějícího letadlo na letišti s nápisem „follow me“) v zubní řadě. To vše se odehrává v plném souladu s celkovým vývojem dítěte a nelze zcela přesně určit, kdy a jak budou probíhat jednotlivé fáze vývoje, tedy i výměny chrupu. Čili věk je spíše orientačním kritériem – lze se setkat s kompletně vyměněným chrupem včetně do okluze zařazených druhých stálých molárů u 9letého dítěte a na druhé straně s opožděnou výměnou chrupu u 15letého adolescenta. Logicky vyplývá, že je nutné i z tohoto pohledu přistupovat k dětem vždy případ od případu.

Velmi napomáhá RTG diagnostika, doporučen je hlavně OPG, který snímá kompletní chrup. Napoví nám, v jaké fázi vývoje se nachází dětské zuby, jejich nástupci a hlavně, zda vůbec jsou založeny všechny stálé zuby – pozor, ageneze zubů je častá. V neposlední řadě vidíme všechny čtyři kvadranty, jež můžeme vzájemně porovnat.

Pokud je nezbytné dětský zub předčasně extrahovat a lze očekávat delší dobu mezi extrakcí a erupcí stálého zubu (nástupce), je nutno zhotovit mezerník (obr. 1), kterým tuto dobu bez následků překleneme. Mezerník plně „podrží“ místo, dále částečně podporuje vývoj čelisti a také podpoří či přímo vyprovokuje erupci stálého nástupce (obr. 2), přičemž zdaleka nezanedbatelný je i fakt, že je plně hrazen zdravotní pojišťovnou (čili je „zadarmo“). To vše je nutno vysvětlit rodičům a pacientovi, aby věděl, proč mezerník má, a díky tomu jej – snad – dobře nosil. V praxi je však bohužel zhotovení mezerníku spíše vnímáno s nechutí, ba až zcela ignorováno (obr. 3), (obr. 4). Složitě se pak řeší nedostatek místa fixními aparáty, někdy však již nelze zub zařadit.

Zdravotní pojišťovny nedostatečným ohodnocením výkonů nedoceňují péči o dětský chrup, což se promítá do praxe v ordinacích. Že by obecně převládlo ekonomické hledisko nad lékařským? To snad ne, společnost, potažmo celá civilizace, která není plně schopná se dostatečně postarat o následnou generaci, je určena k postupnému zániku. Je sice fakt, že při pohledu na současnou společnost, zejména některé její čelní představitele, se tiše a plíživě vkrádá myšlenka, že v podstatě není moc co zachraňovat, ale tím se neřiďme, to je pouze přechodové vývojové stadium společnosti. Do doby, než odpovědní činitelé věci napraví, starejme se o dětský chrup tak, jak mu právem náleží, byť i s nepatrnou ekonomickou ztrátou, jíž to nyní s sebou nese. Budoucí generace už změnu přinese, ale musí být zdravá.

Obr. 1: Příklad pro zhotovení mezerníku.
Obr. 2: Záchrana stálých pětek mezerníkem, výsledný stav.
Obr. 3: Důsledky zanedbání.
Obr. 4: Důsledky zanedbání.

24. 7. 2017

LKS 07-08/2017

Print: LKS. 2017; 27(7 – 8): 171

Autoři:

Fotografie

  • Archiv autorů

Rubrika:

Téma: