• Posun v problematice bělení zubů osobám mladším 18 let. Od roku 2012 omezila Evropská unie bělení zubů – mohou ho provádět pouze zdravotnické týmy vedené zubním lékařem při použití peroxidu vodíku v koncentraci 0,1 % až 6 % pro dospělé pacienty a pro děti jen v koncentraci 0,1 %. Pro řadu lékařů tak vzniklo klinické dilema, zda efektivně bělit v případě některých onemocnění skloviny a dentinu, což bylo zakázané, a nebo zda použít mnohem drastičtější metody ve smyslu kompozitních výplní nebo třeba keramických fazet.

Řada zemí v čele s General Dental Council Velké Británie postupně uvolňuje bělení zubů i pro děti ve stejném rozsahu koncentrací peroxidu vodíku jako u dospělých, tj. 0,1– 6 %. Vždy se však musí jednat o léčbu onemocnění, mezi která se řadí: střední až těžké dyskolorace; poruchy vývoje skloviny; bílé, hnědé, oranžové nebo žluté skvrny; hypomineralizace molárů; některá dědičná onemocnění a nebo projevy systémových onemocnění, např. jater, ledvin nebo krvácivých onemocnění.

Zajímavý přehledový článek uveřejnil Greenwall-Cohen (British Dental Journal, vol. 225, číslo 1, z 13. 7. 2018). Obsahuje indikace a kontraindikace, jakož i vhodný způsob léčby pro tuto skupinu pacientů. Článek je nesmírně kvalitně sepsán a doporučujeme ho všem zájemcům k prostudování.

Vědecké radě ČSK bude předložen dotaz s ohledem na doporučení pro Českou republiku. Diskuze nyní probíhají prostřednictvím CED v celé Evropské unii.

• Oxid titaničitý jako potenciální karcinogen u lidí. V září 2017 se shodla skupina Evropské unie – Risk Assessment Commi ttee, že oxid titaničitý má být klasifikován jako potenciální karcinogen ve spojení s inhalací.

Je to velmi důležitá zpráva. Mimo jiné se potvrzuje, že v Čechách oblíbený, ve světě už méně používaný termín „bioaktivní materiály“ ve své podstatě znamená, že řada těchto materiálů může vyvolat nejenom hojivou reakci, např. osseointegraci, ale i řadu nežádoucích efektů. Bohužel, v posledních letech došlo k dramatickému navýšení spotřeby oxidu titaničitého i jeho přimícháváním do nejrůznějších výrobků, třeba opalovacích krémů, nebo v potravinářství. Nyní musí být v souladu s regulací EC 1272/2008 výrobky značeny jako „potenciálně karcinogenní pro lidi“.

Je však třeba říci, že v tuto chvíli je oxid titaničitý brán jako riziko při inhalaci. To znamená, že zavedení zubních implantátů z titanu nebo jeho slitin a následná oxidace povrchové vrstvy nespadá do tohoto rizika a tedy není žádný důvod, abychom v tuto chvíli s implantacemi titanu přestávali, nebo dokonce abychom vyjímali titanové části z těl pacientů.

Tato klíčová informace málem proběhla bez povšimnutí a byla nalezena až na jaře roku 2018 kolegy z Německa, kteří na ni upozornili. Je důležité ji přesně znát, abychom na jedné straně věděli, o co se jedná, a na druhé straně jsme nepodléhali eventuálně zbytečným obavám.