Za komorou je vidět kus práce

První část jednání byla standardně věnována výročním zprávám za rok 2017 a zprávám o činnosti za první měsíce letošního roku.

Ve zprávách o činnosti shrnul prezident ČSK doc. MUDr. Roman Šmucler, CSc., hlavní akce a události, které dohromady složily obraz Komory jako organizace, která krok za krokem plní úkoly, jež si stanovila pro funkční období 2017 – 2021. Členové ČSK jsou o podrobnostech a výsledcích práce Komory průběžně informováni na webových stránkách www. dent.cz, na facebooku a v časopisu LKS, a proto zde zmiňme jen klíčové momenty:

• Tzv. Projekt Ukrajina. Premiér Andrej Babiš veřejně slíbil ukončení projektu. ČSK se zasadila o schválení veškerých součástí aprobací v oboru zubní lékařství dle novelizace zákona, včetně schválených pracovišť pro praxi (podrobně viz minulé LKS 5/2018).
• EET a eRecept pro zubní lékaře příznivější. Vyjednávání Komory přispělo k úpravě a zjednodušení EET a k novému zákonnému ukotvení eReceptu.
• Konec strachu z GDPR. Problematiku GDPR Komora pro své členy efektivně vyřešila.
• Nárůst peněz pro stomatologii. Stomatologie měla za poslední roky nejmenší růst ze všech segmentů zdravotní péče. Nyní nastává obrat – v r. 2018 největší nárůst peněz pro stomatologii v historii, pro r. 2019 bude tento trend s největší pravděpodobností dále pokračovat.
• Dohodovací řízení o cenách na r. 2019. Po diskuzi a na základě hlasování členů sněmu se bude Zubohrad snažit o dohodu, pokud bude v r. 2019 hrazena základní amalgámová výplň částkou 495 Kč při zachování frekvence úhrady. Představenstvo má za úkol pokusit se o další úpravy v úhradách ve prospěch zubních lékařů. Připraven je návrh změny „stromu“ stomatologických výrobků, tj. možné snížení počtu výrobků a posílení plateb za nejzákladnější položky.
• Časopis LKS se proměnil. Od podzimu bude také fulltextově na webu.
• Záchrana časopisu „Česká stomatologie a Praktické zubní lékařství“. Komora intenzivně jedná s ČLS JEP o současné situaci časopisu a o jeho možném rozvoji. Sněm schválil, aby ČSK tento časopis, jehož historie sahá až do r. 1900, vydávala.
• Krajští mluvčí. Záměrem Komory je rozšířit jejich kompetence o pověření k jednání nejen se zástupci sdělovacích prostředků, ale i se státní správou. Krajští mluvčí se tak stávají z pověření ČSK oficiálními zástupci jednotlivých krajů.
• Profesionalizace sekretariátů OSK. Komora nabídla oblastem možnost pomoci, která by spočívala v zajištění činnosti jejich sekretariátů profesionálními referentkami – obdobně, jako se to osvědčilo například u profesionalizace ADŘ (Administrativa pro disciplinární řízení) a u většiny pražských OSK. Podle nezávazného hlasování v průběhu květnového sněmu by to za určitých podmínek téměř polovina OSK přivítala. Je ale zřejmé, že tato myšlenka musí ještě „dozrát“ a bezesporu se o ní bude dále mluvit.
• Novelizace řádů Komory. V souladu s úkoly pro toto volební období zpracovalo představenstvo ČSK několik prvních návrhů na úpravy v řádech ČSK. Jde o změny, které reagují na oprávněné a mnohdy dlouhodobé připomínky členů Komory. Tři návrhy nyní projednal a schválil květnový sněm, včetně doslova revoluční změny na podporu usnášeníschopnosti (podrobně viz dále).

Činnost RK a ČR ČSK

Další zprávy o činnosti za r. 2017 a za období od 1. 1. 2018 přednesli za RK ČSK MUDr. Lucie Tomová a za ČR ČSK její předseda MUDr. Libor Liberda. Podrobná statistika stížností podaných na zubní lékaře je uvedena v Ročence ČSK za rok 2017 (viz LKS 4/2018 a www.dent.cz, O nás/Ročenky).

Nejvíce stížností se stejně jako v předchozích letech týkalo odborného pochybení (především protetika), dále etického pochybení (jednání s pacientem) a neplnění povinností člena ČSK. Z finančních prostředků Účtu klinik byla v r. 2017 vyčerpána částka 350 226 Kč, což je 82,41 % celkové částky Účtu klinik. Celkem bylo schváleno 17 žádostí, z toho 10 žádostí organizací a 7 žádostí lékařů.

Revizní komise ČSK opět zdůraznila, že je nutné získat nové kolegy pro práci znalců ČSK. V některých krajích je jich málo nebo zcela chybí a nejvíce jich je ve věku nad 55 let. Vytvoření efektivní sítě těchto komorových znalců je o to důležitější, že v ČR je extrémní nedostatek soudních znalců v oboru zubní lékařství.

Problémem zůstává usnášeníschopnost sněmů OSK. Celkem ve 20 oblastech se nesešel sněm v potřebném počtu členů, aby mohl schválit rozpočet OSK na r. 2018. Proto byly rozpočty těchto oblastí opět předloženy květnovému sněmu ČSK ke schválení.

Hospodaření komory s výborným výsledkem

V r. 2017 ČSK hospodařila s rekordním ziskem a i přes inflaci se neplánuje faktické zvýšení členských poplatků do konce tohoto volebního období.

Se zprávou o hospodaření ČSK v r. 2017, kterou členové sněmu obdrželi k prostudování v dostatečném časovém předstihu, sněm seznámil hospodář ČSK MUDr. Milan Řezáč. Informoval o plnění rozpočtu centra ČSK v příjmové a výdajové stránce podle jednotlivých rozpočtových kapitol (podrobné výsledky hospodaření viz LKS 4/2018 a www.dent.cz, O nás/Ročenky). K hospodaření Komory za uplynulý rok se kladně vyjádřily jak rozpočtový výbor, tak revizní komise ČSK.

Zprávu o činnosti a hospodaření Střediska služeb ČSK, s. r. o., včetně návrhu na další možné využívání této firmy (více viz zpráva z jednání představenstva ČSK na str.  132), přednesla ředitelka Kanceláře ČSK Ing. Silvia Ďuríková. K návrhu proběhla na sněmu diskuze a hlasování, které v souladu se stanoviskem RK ČSK a rozpočtového výboru návrh nepodpořilo. Sněm schválil zrušení Střediska služeb ČSK, s. r. o.

Revoluční změna řádů ČSK

Po široké diskuzi, která od loňského podzimu probíhala na úrovni centra i oblastí, sněm schválil (USN/2018/05/14) „Řád České stomatologické komory č. 2/2018 ze dne 13. 5. 2018, kterým se mění řád České stomatologické komory č. 1/2009, organizační řád, řád České stomatologické komory č. 2/2011, jednací řád, řád České stomatologické komory č. 3/2009, volební řád a řád České stomatologické komory č. 1/2010, disciplinární řád“.

Proč o této změně mluvíme jako o revoluční? Protože konečně účinně řeší dlouholetý problém Komory – jejím cílem je podpora usnášeníschopnosti sněmů OSK. Tedy aby se oblastem ulevilo od členů, kteří se na komorovém životě vůbec nepodílejí. Zásadním způsobem se týká skutečně každého člena Komory. Jejím základním východiskem je úprava výše členských příspěvků. Poměrně vysoký základní členský příspěvek bude pevně stanoven (25 000 Kč). Rovnou ale řekněme, že zodpovědní členové Komory nemusí mít obavy, protože:

• Pro člena OSK, který plní řádně své povinnosti, nedojde k žádné významné změně, tato pevně stanovená částka se mu formou bonusů (úlev), o kterých bude rozhodovat OSK, sníží na částku, která je pro výši členských příspěvků do oblasti obvyklá.
• Nově mají členové Komory, kteří nevykonávají povolání na území ČR a nejsou společníky právnické osoby poskytující zdravotní služby v oboru zubní lékařství (např. nepracující důchodci), možnost požádat o vyškrtnutí ze seznamu členů OSK. Členy ČSK zůstávají i nadále se všemi právy a povinnostmi, které ze členství vyplývají.
• Změna naopak postihne ty, kteří své povinnosti vůči OSK, ve které jsou zapsáni, neplní. Pokud své povinnosti po výzvě OSK a následně ČSK nesplní, členství v OSK jim zanikne. Pak budou platit roční členský příspěvek v plné výši, tedy bez úlev (úlevy mohou čerpat jen členové zapsaní v některé OSK). Neuhrazené příspěvky bude vymáhat OSK a následně ČSK, v krajním případě formou exekuce.
• Výše úlev bude platit, dokud nebude změněna. O příspěvcích proto nebude nutné na sněmu OSK hlasovat každý rok, ale jen tehdy, pokud bude potřebná změna.
• OSK si může schválit další možné slevy, například za účast na sněmech nebo za odeslání povinných údajů včas. Tato část je možná, pokud ji OSK vidí jako přínosnou, ale není povinná pro všechny OSK.

Tyto změny nabývají účinnosti 1. 1. 2020. Do té doby je dost času se na vše připravit. Představenstvo ČSK zpracuje podrobný výklad, např. i formou videa, s nímž se bude moct seznámit každý jednotlivý člen. Pak už skutečně záleží jen na něm, zda splní požadavky na uznání bonusů (úlev) a bude platit členské příspěvky v obvyklé výši.

Další dvě novely řádů ČSK

Sněm schválil ještě další dvě změny v řádech ČSK. Jejich podstatou je:

VOLEBNÍ ŘÁD – změna se týká počtu zástupců OSK na jednáních sněmu ČSK

(USN/2018/05/16):

• OSK bude volit na sněm jednoho člena za každý okres v OSK, jednoho člena za ka ždých dosažených 250 členů OSK a okres v OSK a jednoho člena za fakultu s pregraduální výukou zubního lékařství na území OSK.
• Člen sněmu volený jako zástupce fakulty je vždy „navíc“, nezapočítává se při stanovení poměru počtu členů OSK a počtu volených členů sněmu, ani při stanovení počtu volených členů sněmu podle okresů. Počet volených členů sněmu se bude zjišťovat vždy k 5. lednu posledního roku funkčního období sněmu Komory a zjištěný údaj se použije pro volby pro nadcházející funkční období.
• V průběhu tohoto nadcházejícího funkčního období se počet členů nemění. Je stejný po celé funkční období. Poprvé dojde k této změně při volbách pro funkční období 2021 – 2025.

ŘÁD CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

(USN/2018/05/10):

Úprava se týká bonifikace v celoživotním vzdělávání pro asistenty vykonávající praktickou výuku v pregraduální výuce.

Diskuze s ministrem

V neděli 13. 5. dopoledne byl – po několika letech – hostem sněmu ministr zdravotnictví. Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch dle svých slov přijal pozvání velmi rád a rovněž zubní lékaři uvítali příležitost k přímé diskuzi a vyjasnění názorů. V úvodu svého vystoupení ministr A. Vojtěch zmínil hlavní aktuální témata našeho zdravotnictví včetně jeho postupné elektronizace, ale poté se řeč pochopitelně stočila k tomu, co zubní lékaře tíží nejvíce. Hovořilo se v zásadě o čtyřech základních tématech.

Vize pro zdravotnictví. Jak ministr uvedl, do funkce nastoupil 13. 12. 2017 s jasnou vizí o zdravotnictví i o tom, jak by mělo být organizováno. Chce podporovat zejména primární péči. Právě ta by měla být nejdostupnější, protože ji využívá nejvíce pojištěnců – na rozdíl od péče nemocniční, kterou využije zhruba 5 – 10 % všech pacientů. Proto bude ministerstvo i v probíhajícím dohodovacím řízení o cenách na r. 2019 podporovat ty segmenty, které se dohodnou se zdravotními pojišťovnami a přinesou i návrhy na zlepšení kvality zdravotní péče. S tím pochopitelně souvisí otázka úhrad, které byly nastaveny vesměs někdy v devadesátých letech a dnes již v mnoha případech neodpovídají skutečným nákladům.

V diskuzi členové sněmu a představenstva ČSK ocenili zejména to, že v čele resortu zdravotnictví stojí ministr, který deklaruje podporu právě primární péči. Doc. R. Šmucler také ocenil, že A. Vojtěch navázal pravidelnou komunikaci s lékařskými komorami a jejich připomínky i návrhy respektuje.

Úhrady stomatologické péče. Ministr A. Vojtěch zdůraznil, že vnímá specifické problémy v segmentu stomatologie. Podporuje navýšení úhrad nejen u výplní, které budou používány místo nedózovaného amalgámu, ale i u dalších podhodnocených kódů. Dobře chápe, že pokud jsou špatně nastaveny úhrady, nechtějí zubní lékaři přijímat nové pacienty „na pojišťovnu“, což ve výsledku zhoršuje dostupnost stomatologické péče. Narovnání výše úhrady je cestou k tomu, aby byla zajištěna péče také o „nelukrativní“ pacienty. Proto bude ministerstvo zdravotnictví vést zdravotní pojišťovny k tomu, aby zajistily odpovídající úhrady za základní péči pro všechny pojištěnce.

K tomu uvedl prezident ČSK doc. R. Šmucler a posléze další diskutující, že možná řešení jsou pouze dvě: buď musí stát dát do stomatologie celkově více peněz (cca 10 miliard), nebo se musí zúžit rozsah základní stomatologické péče. Zdravotní pojišťovny musí platit reálné ceny a zejména dobře zaplatit základní péči, včetně protetiky (např. celkové náhrady). Pak budou spokojeni pacienti a i zubním lékařům se vyplatí tuto péči „na pojišťovnu“ dělat.

Ministr A. Vojtěch k tomu dodal, že zásadní problémy je nutno řešit systémovými změnami, tj. změnou zákonů, což je dlouhodobá záležitost. Úplné vyřazení stomatologické péče z veřejného zdravotního pojištění však nevidí z politických důvodů reálně. V současnosti je tedy nutné usilovat o narovnání, a to jak z hlediska šíře hrazené péče, tak výše úhrad. Určitě je ale také třeba věnovat větší pozornost prevenci zubního kazu – obecně je ve zdravotnictví malá motivace pacientů k péči o vlastní zdraví.

Podpora dostupnosti stomatologické péče. Jak bylo v průběhu diskuze mnohokrát řečeno, zubních lékařů je dostatek, ale jsou špatně místně rozloženi. A opět – problém dostupnosti základní stomatologické péče významně prohlubují nízké úhrady od zdravotních pojišťoven. Podle slov A. Vojtěcha je pro MZ ČR zajištění dostupnosti zdravotní péče klíčovým tématem. Za funkční síť smluvních zdravotnických zařízení však ze zákona zodpovídají zdravotní pojišťovny, které k tomu také mají dostatek nástrojů – např. smluvní politiku, již zmíněnou výši úhrad, možnosti bonifikace apod.

Ministerstvo nedávno přišlo také s vlastním návrhem, kterým je dotační program pro zubní lékaře v oblastech s omezenou dostupností zdravotních služeb. Z následné diskuze na sněmu vyplynul jednoznačný závěr, že je třeba, aby MZ ve spolupráci s ČSK, resp. OSK, směřovalo dotace účelně a cíleně opravdu tam, kde zubní lékař chybí nebo kde jde o předání praxe mezi generacemi (viz aktuální informace na str. 130).

V souvislosti s otázkou dostupnosti stomatologické péče byla zajímavá debata o výběrových řízeních na udělení smlouvy zdravotnického zařízení se zdravotními pojišťovnami. Přínosná byla zejména pro ministra A. Vojtěcha – jak sám řekl, zkušenosti z konkrétních OSK mu pomohly ujasnit si, v čem je reálný problém. Diskutující totiž poukazovali na skutečnosti, že výběrová řízení se mnohdy stávají marketingovým nástrojem pojišťoven v jejich konkurenčním boji o pojištěnce. Pojišťovny by ale hlavně měly naslouchat zástupcům OSK, kteří mají dobrou místní znalost, a smlouvy uzavírat jen tam, kde zubního lékaře opravdu potřebují.

Více peněz pro učitele na LF. Diskuze s ministrem zdravotnictví se stočila rovněž k dalšímu horkému problému, kterým je neutěšená situace na lékařských fakultách. Ve výuce zubního lékařství jde hlavně o nedostatek učitelů a o klesající počet mediků, respektive absolventů, kteří skutečně zůstávají pracovat v ČR. Ministr A. Vojtěch uvedl, že MZ ČR iniciovalo akční plán podpory lékařských fakult, které jsou podle analýz skutečně podfinancované. Společný návrh ministerstva zdravotnictví a ministerstva školství, který je nastaven s garancí přísunu peněz na deset let, bude předložen vládě. Návrh počítá i s garancí toho, že finanční prostředky půjdou skutečně výhradě lékařským fakultám a nikoli jiným pracovištím univerzit. Mimo jiné by měly být využity na zvýšení platů učitelů, které jsou nesrovnatelné v porovnání s klinickou praxí.

Výzvy adresované státním orgánům

Stanoviska ke klíčovým tématům, o nichž se hovořilo v diskuzi s ministrem zdravotnictví i v dalším průběhu dvoudenního sněmu ČSK, jsou formulována přímo v samostatných usneseních mikulovského sněmu:

USN/2018/05/21: Špatná dostupnost stomatologické péče je v České republice způsobena hlavně nezákonně podnákladovými platbami zdravotních pojišťoven. Situaci nevyřeší ani rozšiřování sítě a ani zvyšování počtu zubních lékařů. Sněm ČSK vyzývá ministerstvo a zdravotní pojišťovny, aby respektovaly zákonem danou kalkulaci stomatologických výkonů. Je nutno v souladu se zákonem vyčlenit tolik peněz na stomatologii, aby byly pokryty kalkulované ceny, anebo zúžit rozsah hrazené péče v souladu s prostředky, které pojišťovny na stomatologickou péči mají. Je neústavní, aby pacienti měli zákonný nárok na péči, které se jim fakticky nedostává, a oni bloudí od lékaře k lékaři bez pomoci. Čeští stomatologové jsou schopni se o pacienty v České republice postarat, ale musí být jejich práce zaplacena v souladu se zákonem.

USN/2018/05/22: Sněm ČSK vyzývá vládu ČR, aby uvolnila finanční prostředky na navýšení platů učitelů zubního lékařství v zájmu zachování existence výuky, zachování akreditace oboru a zachování počtu zubních lékařů v ČR.

USN/2018/05/23: Sněm ČSK opakovaně vyzývá zdravotní pojišťovny a krajské úřady, aby si institut výběrových řízení zachoval svůj původní účel a respektoval lokální situaci a stanovisko zástupce oblastní stomatologické komory.

Fotogalerie