LKS časopis

Recenzovaný časopis
České stomatologické komory

elektronická verze

ISSN 1210-3381 (Print)
ISSN 2571-2411 (Online)

ČSK
Aktuální číslo
Rubriky
Témata
Autoři

Sněm České stomatologické komory vzhledem k těmto důvodům:

1) Dentální hygienistka je podle obecně závazných předpisů oprávněna bez odborného dohledu a bez indikace zubního lékaře (i) vychovávat a instruovat pacienty k pravidelné a systematické preventivní péči o ústní hygienu, (ii) stanovit úroveň individuální hygieny, (iii) provádět nácvik postupů a technik ústní hygieny a kontrolovat jejich účinnost, provádět kolektivní zdravotně-výchovnou činnost zaměřenou na prevenci zubního kazu, parodontopatií, ortodontických anomálií a na racionální výživu, a (iv) provádět ve spolupráci se zubním lékařem výzkum v oblasti zubního lékařství, zvláště pak v oblasti dentální hygieny. Ostatní činnosti může dentální hygienistka vykonávat jen na základě indikace a některé z nich jen pod odborným dohledem či přímým vedením zubního lékaře.

2) Rozsah a forma odborného dohledu zubního lékaře nad výkonem povolání dentální hygienistky jsou obecně závaznými právními předpisy upraveny pouze formálně, nikoliv věcně. Rozsah a forma odborného dohledu nad výkonem povolání nelékařského zdravotnického pracovníka přitom jednoznačně mají věcný medicínský základ, protože přímo ovlivňují obsah a bezpečnost zdravotní péče poskytované pacientovi. Rozsah a forma odborného dohledu tak jsou odborným problémem poskytování zdravotních služeb.

3) Forma odborného dohledu je důležitá též z hlediska rozsahu odpovědnosti konkrétního poskytovatele zdravotních služeb a konkrétního zdravotnického pracovníka ve vztahu ke konkrétnímu pacientovi.

4) Rozsah odborného dohledu, zejména pak dostupnost rady a pomoci zubního lékaře je třeba přizpůsobit charakteru konkrétní činnosti, kterou dentální hygienistka pod odborným dohledem zubního lékaře vykonává.

5) Odpovědnost za dodržení podmínek odborného dohledu nese vedle poskytovatele, který poskytuje zdravotní služby prostřednictvím dentální hygienistky pod odborným dohledem, též zubní lékař, který odborný dohled zajišťuje.

6) Rozsah a forma odborného dohledu musí odpovídat současnému stavu poznání v oboru zubního lékařství a dentální hygieny, a proto je nutno přijmout pro členy České stomatologické komory závazné stanovisko s okamžitou účinností. Zubním lékařům, kteří již vykonávají odborný dohled nad výkonem povolání dentální hygienistky, je nicméně třeba poskytnout přiměřený čas, aby svoji dosavadní praxi a právní vztahy uvedli do souladu s tímto závazným stanoviskem, schválil toto závazné stanovisko České stomatologické komory:

Čl. I

1. Podle § 16 odst. 3 vyhlášky č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, ve znění pozdějších předpisů, může dentální hygienistka jen pod odborným dohledem zubního lékaře

a) provádět aplikace povrchové anestézie pro povrchové znecitlivění dásní,

b) měnit gumové příslušenství u fixních ortodontických aparátů,

c) provádět bělení zubů a obdobné estetické úpravy a doporučení ohledně individuálního domácího bělení zubů,

d) asistovat při ošetřeních dutiny ústní a zpracovávat dentální materiály v ordinaci,

e) pečovat o pacienty v průběhu ošetření zubním lékařem,

f) vyvolávat RTG snímky,

g) v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při přejímání, kontrole, manipulaci a uložení léčivých přípravků,

h) v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při přejímání, kontrole a uložení zdravotnických prostředků a prádla, manipulaci s nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a zajištění jejich dostatečné zásoby.

2. Výkonem povolání dentální hygienistky pod odborným dohledem zubního lékaře se rozumí výkon výše uvedených činností při dosažitelnosti rady a pomoci zubního lékaře a v rozsahu, který zubní lékař určí.

Čl. II

1. Zubní lékař vykonává odborný dohled nad výkonem povolání dentální hygienistky, která je

a) jeho zaměstnancem nebo zaměstnancem jeho zaměstnavatele,

b) poskytovatelem zdravotních služeb, s nímž zubní lékař uzavřel písemnou smlouvu o výkonu odborného dohledu,

c) zaměstnancem poskytovatele zdravotních služeb, s nímž zubní lékař uzavřel písemnou smlouvu o výkonu odborného dohledu.

2. K zajištění dosažitelnosti rady a pomoci při výkonu činností uvedených

a) v čl. I odst. 1 písm. a) až e) je zubní lékař přítomen ve zdravotnickém zařízení, ve kterém dentální hygienistka tyto činnosti vykonává, anebo v budově, ve které se takové zdravotnické zařízení nachází, a to po celou pracovní dobu dentální hygienistky,

b) v čl. I odst. 1 písm. f) až h) je zubní lékař dostupný telefonicky po celou pracovní dobu dentální hygienistky a dosažitelný fyzicky do 48 hodin.

3. Zubní lékař vykonávající odborný dohled nepřipustí, aby dentální hygienistka pod jeho odborným dohledem vykonávala činnosti uvedené v čl. I odst. 1 a čl. III odst. 1 bez indikace zubního lékaře.

Čl. III

1. Podle § 16 odst. 2 vyhlášky č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, ve znění pozdějších předpisů, může dentální hygienistka jen v souladu s diagnózou a individuálním léčebným postupem stanoveným zubním lékařem provádět profylaxi onemocnění ústní dutiny včetně odhalení časných patologických změn a prevence jejich zhoršování. Přitom zejména může

a) provádět vstupní a kontrolní vyšetření úrovně hygieny ústní dutiny včetně získání anamnézy, zhodnocení stavu parodontu a měkkých tkání, orientačního zhodnocení stavu chrupu a jeho kazivosti,

b) provádět otisky chrupu,

c) odstraňovat zubní plak a kámen z mezizubních a supragingiválních prostorů, leštit povrch zubů profylaktickými materiály,

d) odstraňovat subgingivální zubní kámen v rámci nechirurgické léčby,

e) provádět ošetření citlivého dentinu a aplikaci profylaktických materiálů, jako jsou fluoridové roztoky,

f) provádět odstraňování retenčních míst plaku a povrchové úpravy výplní,

g) provádět odborné čištění zubů,

h) stanovit individuální léčebný plán dentální hygieny a na jeho základě provádět konzervativní nechirurgickou terapii, a to iniciální, udržovací a podpůrnou antimikrobiální; individuální léčebný plán dentální hygieny lze stanovit pouze v mezích individuálního léčebného postupu stanoveného zubním lékařem,

i) provádět neinvazivní aplikace antiseptických, adstringentních a antibakteriálních léčivých přípravků supragingiválně i do subgingiválních prostor,

j) ohlazovat kořeny zubů,

k) provádět uzavřenou kyretáž,

l) odstraňovat pigmentace profylaktickými materiály i speciálními přístroji,

m) zhotovovat studijní modely,

n) informovat ošetřujícího zubního lékaře o výsledcích ošetřování pacientů a doporučovat kontrolní vyšetření zubním lékařem nejdéle po 6 měsících.

2. Zubní lékař pro účely výkonu činností uvedených v čl. I odst. 1 a čl. III odst. 1 dentální hygienistkou stanoví diagnózu a individuální léčebný postup dostatečně určitě a podrobně tak, aby bylo zřejmé, které konkrétní činnosti v rámci léčby pacienta má provést dentální hygienistka, v jakém rozsahu a případně lokalizaci a případně kterými postupy.

3. Písemný záznam o stanovení diagnózy a individuálního léčebného postupu podle odstavce 2 zubní lékař zpřístupní dentální hygienistce.

Čl. IV

Účinnost

Toto závazné stanovisko nabývá účinnosti vyhlášením. Zubní lékař, který ke dni účinnosti tohoto závazného stanoviska vykonává odborný dohled nad výkonem povolání dentální hygienistky způsobem, který neodpovídá tomuto závaznému stanovisku, uvede výkon odborného dohledu nad výkonem povolání dentální hygienistky do souladu s tímto závazným stanoviskem nejpozději do 31. prosince 2020.

Komentář prezidenta ČSK k závaznému stanovisku ČSK č. ZS 1/2019 ze dne 16. 11. 2019

Jako každou citlivou věc, řešili jsme situaci kolem dentálních hygienistek dlouho, intenzivně dva roky. Celou věc odstartovala Asociace dentálních hygienistek ČR (ADH ČR) tím, že si stěžovala při našem jednání mimo jiné na velmi formální přístup některých zubních lékařů k dohledu, který má prý charakter spíše jakéhosi poplatku lékaři, který „je zapsán jako dohled“.

To se jim pochopitelně platit nechce. A nemálo stížností bylo na neúplné anebo chybějící indikace, kdy pak s odstupem všichni řešili s pacientem, kdo že může za ztrátu zubů. Konzultace s Českou parodontologickou společností přinesla podobné zkušenosti. Mnoho pacientů si zvyklo „se léčit“ pouze u dentálních hygienistek v domnění, že to stačí.

V případě zákonného požadavku na indikaci je věc poměrně jasná. Lékař má kontrolovat stav dentální hygieny před profesionálním vyčištěním a pak by měl indikovat, pokud sám neprovede, nezbytné kroky. Pokyny hygienistce mají být jasné, ale nemusí být přehnaně formalizované. Stačí například zápis ve zprávě z preventivní prohlídky. Pokud se tak neděje, je to jasné odborné selhání.

Naopak otázka, kde přesně a jak rychle dosažitelný má být dohled, není tak samozřejmá. Konzultovali jsme okolní a západní státy, kde jsou vesměs dentální hygienistky součástí personálu ordinace a třeba onemocnění lékaře automaticky zastavuje jejich činnost. Situace u nás ale pokročila nečinností kontrolních orgánů úplně jinam a z internetu vnímáme (není centrální evidence) existenci jakýchsi „klinik dentální hygieny“, které fungují daleko od nejbližšího lékaře a nejspíš tam nikdo ani systematicky nedochází. Při diskuzi s některými z nich jsme zjistili, že na požadavek potřebného dohledu zapomněly, nebo udávají jakési tradované údaje – do 30 minut, do 10 minut, do 5 nebo 50 kilometrů atd.

Seznam výkonů, u kterých je potřeba dohled, není z odborného hlediska příliš logický. Osobně bych ho v některých bodech rozšířil, v jiných zúžil. Jenže to ČSK nemůže. Fakticky nezřídka potřebuje pacient k plné šíři možností dentální hygieny podat lokální anestezii (k tomu musí přijít zubní lékař), zhotovení rentgenového snímku a čas od času konzultaci na místě, aby bylo jasné, jak pokračovat dál. To je logicky možné, jen když může zubní lékař „doběhnout“ bez převlékání a dopravy, tedy v rámci budovy nebo většího zdravotnického zařízení (třeba fakultní nemocnice).

Materiál byl několikrát projednáván v různých fázích ve Vědecké radě ČSK, která ho nakonec schválila v červnu 2019. Před schválením i poté jsme materiál konzultovali s ADH ČR. Osobně jsem se účastnil veřejných debat, abych „vstřebal“ možné námitky a nápady. Představenstvo ČSK posunulo materiál pro jeho závažnost a závaznost sněmu ČSK a ten ho v listopadu 2019 schválil.

Věříme, že nyní mají dentální hygienistky i lékaři jasno, co je a co není možné.

Zároveň to snad povede k větší spolupráci, což je klíčové pro pacienta, ale snad to pomůže i zvýšit efektivitu práce, která je v ČR tradičně velmi nízká. Velké a efektivní dentální týmy zvýší počet ošetřených pacientů jedním lékařem, což mimo jiné pomůže i ekonomice všech zúčastněných (zubní lékaři, hygienistky, pacient).