LKS časopis

Recenzovaný časopis
České stomatologické komory

elektronická verze

ISSN 1210-3381 (Print)
ISSN 2571-2411 (Online)

LKS 09/2022 ČSK
Aktuální číslo
Rubriky
Témata
Autoři

Dvoudílný článek přináší informace o studiu stomatologie a možnostech zubního lékaře ve Spojených státech amerických. Seznamuje čtenáře se systémem školství v USA a porovnává výuku stomatologie na University of Minnesota a na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni. Současně polemizuje nad výhodami a nevýhodami jednotlivých institucí a způsobu přípravy studenta na budoucí povolání. Tento článek pro časopis LKS zpracovala MDDr. Miroslava Chalupová, Ph.D., na základě zkušeností získaných díky Proshek-Fulbrightovu stipendiu v roce 2020.

Autorka článku MDDr. Miroslava Chalupová, Ph.D., (vlevo) s doktorkou Erin C. Westmeyer, DDS, Clinical Assistant Professor, na oddělení Department of Restorative Sciences UMN.

Autorka: Proč jsem tento článek napsala

Blessed America! Platí to i ve stomatologii? Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Poznání amerického systému výuky a následné praxe zubního lékaře se odpovědi může alespoň přiblížit.

Díky Proshek-Fulbrightovu stipendiu jsem měla možnost strávit několik měsíců na University of Minnesota ve Spojených státech amerických (UMN), a to mi dalo možnost nahlédnout na stomatologii za velkou louží. Stejně jako veškeré dění ve světě, i tato stáž byla přerušena pandemií COVID-19.

Na půdě Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni (LF UK Plzeň) se pohybuji v podstatě již deset let. Prvních pět let jsem zde strávila jako studentka pregraduální výuky a další čtyři roky jsem kombinovala studium Ph.D. s prací zubního lékaře a od té doby se čím dál více podílím na výuce studentů stomatologie. To mi dává možnost nahlížet na problematiku stomatologie z různých uhlů a v případě selektivního působení vlastní paměti není nic snazšího, než se zaposlouchat do rozhovorů studentů, jejichž náhled ještě neodráží každodenní starosti života zubního lékaře. Nehodlám vydávat ostrá prohlášení, jak bylo typické pro předchozího amerického prezidenta: „America is the best“. Snažím se přinést maximálně objektivní pohled na dva rozdílné stomatologické světy, přestože moje objektivita zůstává jen a pouze subjektivní.

Americké školství

Vzdělávací systém amerického školství je zcela odlišný od českého, potažmo evropského, a liší se i napříč jednotlivými státy. Základní vzdělání je povinné a poskytované státem, obvykle začíná v pěti nebo šesti letech dítěte a končí v šestnácti či osmnácti letech. Elementary school odpovídá prvnímu stupni základní školy v České republice (ČR), secondary education je spojení druhého stupně základní školy a středoškolského vzdělání. Poté mohou studenti v USA nastoupit do bakalářského studijního programu na univerzitách, ten je zpravidla čtyřletý. Navazuje dvouletý magisterský program, v případě studia medicíny se jedná o čtyřleté studium zubního nebo všeobecného lékařství. Další akademické vzdělání již nemívá přesné časové ohraničení a záleží na ambicích jednotlivce. Pokud však působí na univerzitním pracovišti, je akademický růst více než očekáván. Otázka financování školství dělí USA, ale dvanáctiletá povinná školní docházka zůstává ve státních školách plně hrazená státem. Naopak vysokoškolské vzdělání není hrazené ze státního rozpočtu a zájemce je povinen tyto poplatky hradit z vlastních zdrojů.

Přijímací řízení ke studiu

Zkušenosti jednotlivce jsou omezené a ty mé se omezují na působení na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni v ČR a na University of Minnesota v USA. Z krátkodobých stáží na National and Kapodistrian Univesity of Athens a Universita Degli Studi di Firenze nemohu plnohodnotně vycházet, proto s čistým svědomím porovnávám pouze dvě výše uvedené instituce.

Všeobecným faktem zůstává, že o studium zubního lékařství je enormní zájem a poptávka v USA stejně jako v Česku převyšuje nabídku. Přijímací řízení na UMN je vícestupňové a nezahrnuje pouze ověřování znalostí z předmětů fyzika, chemie a biologie, případně všeobecného vzdělání, jako je tomu obvyklé v ČR. Do hodnocení uchazečů jsou započítávány výsledky z bakalářského studia, doporučující dopisy či doložená 50hodinová observační stáž u praktického zubního lékaře. Společně s motivačním dopisem odevzdává uchazeč i esej, jak tato stáž ovlivnila jeho postoj ke studiu zubního lékařství. Při splnění podmínek je uchazeč pozván k písemnému testu DAT (dental admission test), který je celostátní a platný pro všechny univerzity. Nejlepší uchazeči jsou vyzváni k pohovoru a z nich je 120 přijato do studia zubního lékařství na UMN.

Šance na přijetí ihned po bakalářském studiu je velmi nízká a není neobvyklé, že uchazeč u přijímacího řízení opakovaně neuspěje a stráví několik let v zaměstnání v jiném oboru, než nastoupí do studia stomatologie. Věkový rozptyl studentů v USA a Česku se výrazně liší, u nás je student vyššího věku spíše raritou. Úspěšnost přijímacího řízení v USA je přibližně 9,4 %, to je o 2 % vyšší šance na přijetí, než když se uchazeč hlásí v ČR (dle výsledků přijímacích řízení jednotlivých vysokých škol s oborem zubní lékařství v roce 2019 je úspěšnost 7,2 %).

Přestože je přijímací řízení vícestupňové a snaží se být maximálně objektivní, studium v USA není pro každého. Zde, více než jinde, je patrné, jak se rozevírají nůžky mezi vysoko- a nízkopříjmovými skupinami. Jak jsem již zmínila, studium na univerzitách není hrazeno ze státního rozpočtu a je plně v kompetenci studentů. Ne vždy musí student hradit plnou výši školného, existuje zde mnoho různých druhů podpory, zejména ve formě stipendijních programů, které umožňují studentům snížit náklady a ulehčit jim vstup do pracovního života. Existuje však pouze malé procento studentů, kteří by po promoci nebyli zatíženi dluhem.

Školné na UMN a další náklady na studium

Na UMN se školné pro jednotlivé ročníky liší a zvýhodňuje studenty pocházející ze státu Minnesota. Studenti s jinou státní příslušností musí být připraveni na náklady až o třetinu vyšší a všichni musí počítat s každoročním nárůstem poplatků. Způsob financování je s uchazeči diskutován i během přijímacího pohovoru. Výši školného na UMN shrnuje tabulka 1 a je patrné, že studium na UMN je velmi nákladné.

Kromě školného musí student počítat i s dalšími náklady, které jsou součástí každého studentského života (tab. 1). Musí mít kde bydlet, co jíst, jak se dopravovat a samozřejmě musí zbývat i něco na zábavu.

Ubytování v těsné blízkosti UMN, neboli v kampusu, i ubytování mimo kampus má vysokou kapacitu a studenti ho využívají. Nepanuje zde trend jako v Česku, že by studenti intenzivně vyhledávali ubytování v privátních zařízeních, v čemž jistě hraje významnou roli lokalita univerzity vs. bydlení. Toto je dáno bohatou historií naší Univerzity Karlovy a české země, kde se urbanizace postupně rozrůstala a podřizovala se potřebám obyvatel, ale od roku 1348 přece jen již nějaký pátek uběhl.

Musíme si uvědomit, že historie USA je v porovnání s tou evropskou velmi krátká, mnohá města byla založena v nedávné době a jejich osidlování nevycházelo z historických potřeb. Základní kámen UMN byl položen v roce 1851, což umožnilo centralizaci univerzity do jednoho místa a vybudování v podstatě města ve městě. Tento komplex umožňuje studentům bohaté vyžití nejen po stránce vzdělávací, ale i kulturní a sportovní. Jsou zde početné stadiony, koncertní sály i knihovny, kde mohou studenti trávit volný čas. Sportovní kariéra studenta je v USA velmi vyzdvihována a univerzitní týmy, ať už v americkém fotbalu, basketbalu či gymnastice, jsou prestižní záležitostí.

Každá zábava něco stojí, a i to se zde potvrzuje. Životní náklady jednoho studenta jsou univerzitou orientačně stanoveny na 16 000 USD za rok (www.sph.umn.edu/prospective/tuition-finances/cost-living-minnesota/). Odhadované roční náklady vysokoškolského studenta v ČR jsou mnohonásobně nižší.

Pregraduální výuka zubního lékařství

Výuka zubního lékařství v USA, stejně jako všeobecného lékařství, je čtyřletá. I z toho se dá předpokládat, že studium nemůže obsáhnout stejnou náplň jako studium v ČR – a sylabus toto potvrzuje.

Měla jsem možnost na UMN navštěvovat přednášky i praktickou výuku, která je zde zaměřena čistě na stomatologii. Studenti stomatologie kolem všeobecného lékařství pouze „procházejí“, mají přednášky a praktika ze základních předmětů, jako jsou anatomie, fyziologie či biochemie. Rozsah těchto předmětů je však nesrovnatelný s výukou v ČR, „strašáky“ typu patologie, patofyziologie či interna bychom v sylabu UMN hledali marně.

V tomto vidím velmi zásadní rozdíl. Absolvent oboru zubní lékařství v ČR je ve všeobecném lékařství velmi dobře vzdělán a titul lékaře mu právem náleží. V USA je mezi absolventy všeobecné medicíny a stomatologie patrný rozdíl.

Mnohem bohatší je naopak klinická praxe na UMN, student ošetřuje pacienty již od druhého ročníku a ve třetím a čtvrtém ročníku tráví každé odpoledne na klinickém pracovišti. Celkový počet hodin klinických praktik se může vyšplhat až na 1200 hodin během celého studia.

Preklinická výuka se velmi shoduje s preklinickou výukou v ČR, studenti jsou do klinické praxe připravováni na fantomových soupravách. Přestože technologie vládnou světem, i na UMN zůstává příprava v klasické formě. Studenti preparují na pryskyřičných zubech, nevyužívají zde žádných simulačních přístrojů či programů, ani virtuální reality. Jsou si zde vědomi, že žádný simulátor nemůže nahradit taktilní schopnost lidské ruky při držení mikromotoru. Tradičně se zde používá pouze turbínová koncovka a mikromotor s modrým pruhem, křesla nebývají standardně vybavena červeným kolínkem, jako je tomu běžné u nás.

Velmi se liší i ergonomie práce a rozložení pracovních pomůcek včetně systému stomatologického unitu. Nástroje a mikromotory jsou v UMN umístěny za pacientem (rear delivery) a pro toto umístění je typické spodní vedení. Na křeslech nenajdeme u nás tradiční plivátkový blok, tento komfort pro pacienta není dostupný. Místo toho je neustále připravena asistence s malou savkou. Toto uzpůsobení přináší velkou výhodu ošetřujícímu – má neustále k dispozici asistenci a nedochází k přerušování výkonu opakovaným zdviháním pacienta.

Po celou dobu studia jsou studenti UMN vedeni k ergonomické a čtyřruční práci. Standardem je zvětšení pracovního pole a každý student je vybaven vlastními lupovými brýlemi.

Velký důraz je kladen na komunikaci s pacientem a vyhovění jeho přání, až by se dalo říct, že se zde stomatologie ubírá velmi „prozákaznickým směrem“. Mnohdy je upřednostněno přání pacienta před věcným řešením daného problému. Byla jsem svědkem, kdy student hodiny diskutoval s pacientkou barvu provizorní korunky dolního pravého moláru. A po sérii fotografií se diskuze opakovala... Zdali byla pacientka nakonec spokojena, jsem nezjistila, veškeré dění na UMN bylo přerušeno pandemií COVID-19. V USA došlo k zavření vysokých škol, univerzita přešla do režimu online výuky a stomatologické pracoviště se zcela uzavřelo.

Do roku 2022 skládají studenti zubního lékařství v USA dvě státní zkoušky v průběhu studia, poté dojde k celonárodní úpravě a bude pouze jedna závěrečná státní zkouška. Státní zkouška není běžnou zkouškou univerzity, jedná se o zpoplatněnou státem organizovanou zkoušku v písemné formě. Ta zaručuje, že od Aljašky až po New York dosáhl zubní lékař ve Spojených státech shodné úrovně vzdělání.

Univerzitní pracoviště na UMN má rozdělenu péči pro pacienty do tří základních kategorií, a to dle složitosti a rozsahu ošetření. Je zde jasná hranice, které ošetření je vhodné pro studenta pregraduální výuky a které již přesahuje jeho zkušenost. Náročnější ošetření, vyžadující větší odborné znalosti, je předáno do rukou rezidentů či je pacient odeslán do privátní praxe. Poslední kategorií jsou pacienti různorodého spektra, kteří jsou ošetřováni zkušenými lékaři pracujícími na univerzitě jako vysokoškolští učitelé.

Postgraduální vzdělávání

Po úspěšném absolvování pregraduální výuky má absolvent v USA možnost pokračovat v dalším vzdělávání na půdě univerzity. Existuje zde několik programů pro rezidenty – absolventy působící na klinickém pracovišti. Programy se liší svou specializací i délkou studia (parodontologie, pedostomatologie, endodoncie, implantologie apod.).

Tuto formu postgraduálního vzdělávání využívá vždy několik studentů promočního ročníku. Po absolvování rezidentského programu má však jen nepatrný zlomek studentů zájem setrvat v akademickém prostředí a působit na univerzitě, většina, stejně jako v Česku, odchází do privátních praxí.

Závěrem první části

Proshek-Fulbrightovo stipendium dává jeho absolventům jedinečnou zkušenost s akademickým prostředím v USA. Přestože charakter stáže je zaměřen na vědu a výzkum, součástí je i poznání kulturního života. Seznámit se s profesním životem zubního lékaře v jakékoli cizí zemi je inspirativní a obohacující životní zkušeností. Doufám, že se mé sdělení stane inspirací a motivací pro kolegy i studenty k absolvování zahraničních stáží, například právě Proshek-Fulbrightova stipendia.

Druhá část článku, věnovaná zejména výkonu profese na univerzitní půdě v USA, bude zveřejněna v květnovém LKS 5/2021.

Ergonomie práce a rozložení pracovních pomůcek včetně systému stomatologického unitu v UMN: nástroje a mikromotory jsou umístěny za pacientem (rear delivery), na křeslech není u nás tradiční plivátkový blok.
Tabulka 1: Přehled školného a dalších nákladů na studium zubního lékařství na University of Minnesota, USA

24. 4. 2021

LKS 04/2021

Print: LKS. 2021; 31(4): S60 – S63

Autor:

Fotografie

  • Miroslava Chalupová

Rubrika:

Téma: