Boj o zdravotní data v Bruselu aneb únorové jednání CED WG e-Health
V bruselské kanceláři CED (Council of European Dentists) se 27. 2. 2026 sešla pracovní skupina pro e-Health (vedoucí MUDr. Peter Kukolík, SK). Projednávala se dvě témata, která se stomatologie dotknou více, než se na první pohled zdá: „Digital Omnibus“ (balík úprav digitální legislativy) a aktualizace postoje CED ke sdílení zdravotních dat v éře European Health Data Space (EHDS).
Digital Omnibus – „zjednodušení“, které může zkomplikovat důvěru
Diskuze se soustředila hlavně na návrhy změn GDPR a vazbu na AI Act. Nejcitlivější je myšlenka posunu k tzv. „subjektivní“ identifikovatelnosti: informace by pro určitý subjekt mohly přestat být považovány za osobní údaje, pokud tento prohlásí, že je „rozumnými prostředky“ nedokáže přiřadit ke konkrétní osobě. U zdravotních dat je však takový přístup problematický. Zdravotní informace jsou citlivé svou povahou, nikoli schopnostmi IT oddělení, které je právě zpracovává. Umělá inteligence dnes navíc dokáže například z CBCT dat identifikovat konkrétní osobu, což otevírá otázku, zda chceme tento typ dat ponechat relativně volně dostupný.
Dalším bodem, který vyvolal značnou debatu, byla navrhovaná nová výjimka pro zpracování zvláštních kategorií údajů (včetně údajů o zdraví) v kontextu vývoje a provozu systémů AI. Podle návrhu by totiž v situaci, kdy by odstranění těchto dat představovalo „nepřiměřené úsilí“, mohlo docházet k jejich praktickému „ponechání“ v modelech a datových souborech. Pro zdravotnictví je však taková výjimka citlivá nejen právně, ale i eticky. Pacient by nikdy neměl získat pocit, že jeho zdravotnická dokumentace končí jako trvalá součást komerčních algoritmů. Vývoj technologických řešení nesmí probíhat na úkor ochrany soukromí pacientů.
Návrh zpětné vazby CED: inovace ano, ale ne na účet mlčenlivosti
Farmaceutické společnosti usilují o možnost využívat anonymizovaná zdravotní data. Tento cíl je sice pochopitelný, ale v praxi zároveň nákladný a v éře umělé inteligence také stále složitější – anonymizace totiž nemusí být trvalá.
CED v připraveném stanovisku podporuje inovace, zároveň však velmi jasně připomíná, že zdravotnictví stojí na důvěře a povinnosti mlčenlivosti. Zásadní je proto zachovat objektivní a jednotnou ochranu zdravotních dat, a to včetně tzv. zdravotních inferencí, tedy závěrů o zdravotním stavu, které mohou být odvozeny pomocí umělé inteligence.
Stejně důležité je omezit právní nejistotu v situacích, kdy by se status dat mohl měnit podle „schopností“ konkrétního subjektu, který s nimi pracuje. Zachován musí být také soulad s European Health Data Space (EHDS) – tedy evropským rámcem, jehož cílem je sdílení zdravotních dat ve veřejném zájmu, nikoli jejich rozvolnění pro vznik šedých zón obchodního využití.
Aktualizace rezoluce o sdílení dat: EHDS nesmí zlomit malé praxe
Pracovní skupina zároveň revidovala starší rezoluci CED o e-Health workflow a sdílení dat, aby odpovídala novému rámci EHDS. Diskuze přinesla i několik velmi praktických poznámek vycházejících z reality stomatologické praxe:
- V bruselské kanceláři CED (Council of European Dentists) se 27. 2. 2026 sešla pracovní skupina pro e-Health (vedoucí MUDr. Peter Kukolík, SK). Projednávala se dvě témata, která se stomatologie dotknou více, než se na první pohled zdá: „Digital Omnibus“ (balík úprav digitální legislativy) a aktualizace postoje CED ke sdílení zdravotních dat v éře European Health Data Space (EHDS).většina stomatologických praxí v Evropě funguje jako mikro nebo malé podniky, a digitální povinnosti proto nesmí znamenat nepřiměřenou administrativní ani finanční zátěž,
- EHDS má být orientován do budoucna, nikoli založen na nerealistickém požadavku masové retrospektivní digitalizace archivů ordinací,
- implementace by měla být finančně kompenzována (např. upgrady hardwaru a softwaru nebo školení v oblasti kyberbezpečnosti) ze strany států či EU, podobně jako je tomu u nemocnic,
- CED odmítá komercializaci zdravotních dat a zdůrazňuje právo pacienta na opt-out (možnost odmítnout sdílení) i nutnost transparentních pravidel pro sekundární využití dat.
Proč by to mělo zajímat české stomatology?
Protože tato legislativa se postupně promítne i do českého právního řádu a do každodenní praxe. Ovlivní, jaká data budeme moci sdílet, s kým, jakým způsobem a za jakých podmínek, ale také to, jaké povinnosti bude systém po ordinacích vyžadovat.
Cílem digitalizace by přitom mělo být především zlepšení péče o pacienty a interoperabilita zdravotnických systémů, nikoli pouze růst nákladů spojených se sběrem dat pro státní správu nebo komerční účely.
11. 4. 2026
LKS. 2026; 36(4): S49
Autor:
Rubrika:
Téma: