Celoživotní vzdělávání je nutnost
Od příštího roku začne Komora ověřovat, zda zubní lékaři plní svoji zákonnou povinnost celoživotně se vzdělávat (podrobně viz LKS 4/2026, str. S52 – S53). Tentokrát na dané téma mluvil Mgr. Jiří Slavík s prezidentem Komory doc. MUDr. Romanem Šmuclerem, CSc., viceprezidentem Komory MUDr. Robertem Houbou, Ph.D., a členem představenstva Komory MUDr. Janem Švábem, který má na starosti celoživotní vzdělávání.
Mgr. Slavík: Pánové, k 1. lednu 2027 proběhne poprvé kontrola celoživotního vzdělávání. Už máte svých 30 kreditů, nebo je budete shánět na poslední chvíli?
Doc. Šmucler: Já mám osvědčení ve stomatochirurgii.
Dr. Houba: Já také.
Dr. Šváb: A já v parodontologii.
Mgr. Slavík: Rozumím. Tím máte splněno. Hlavně si pohlídejte, abyste to osvědčení měli platné i k 1. lednu 2027. Protože je to tak, že platnost osvědčení se posuzuje nikoliv v průběhu vzdělávacího cyklu, ale k výročnímu dni. Mimochodem, nezdá se vám to přísné? Někdo má osvědčení celých 5 let, pak zapomene podat žádost o obnovení a...
Dr. Šváb: ...nezdá. Pokud se někdo celých 5 let vzdělává a pak jen zapomene podat žádost o vydání navazujícího osvědčení, tak nepochybně má dost kreditů. A těmi hravě prokáže, že povinnost celoživotního vzdělávání splnil.
Dr. Houba: Souhlasím. Všichni musíme prokazovat, že se celoživotně vzděláváme. Můžeme to udělat buď tím, že máme k výročnímu dni platné osvědčení, nebo tím, že jsme v předchozích 5 letech nasbírali alespoň 30 kreditů. Jak to kdo udělá, je na něm.
Mgr. Slavík: Dává smysl, aby Komora po svých členech něco takového vůbec chtěla? Není věcí každého zubního lékaře, zda a jak se vzdělává?
Doc. Šmucler: Dává to velký smysl. Bez průběžného celoživotního vzdělávání se stomatologie nedá dělat. Je to obor, který se bouřlivě rozvíjí, jde o zdraví a bezpečí pacientů a také o prosperitu zubních lékařů. Debatu o tom, zda se zubní lékař má celoživotně vzdělávat, už snad ani není třeba vést.
Dr. Houba: Konečně, povinnost se celoživotně vzdělávat je pro zubní lékaře stanovena zákonem.
Doc. Šmucler: Přesně tak. Ale otázka byla, zda má smysl chtít po zubních lékařích, aby své celoživotní vzdělávání nějak prokazovali. A já říkám, že to je nutné. A dělají to tak všude v Evropě, snad kromě Finska. Když sněm Komory před šesti lety povinnost prokazování celoživotního vzdělávání schvaloval, byl si dobře vědom, proč to dělá.
Mgr. Slavík: Proč tedy?
Doc. Šmucler: I když se skoro všichni zubní lékaři shodnou na tom, že celoživotní vzdělávání je nutné, možná až třetina z nich se reálně nevzdělává. Jak řekl pan viceprezident, je tu nějaká zákonná povinnost. Její plnění však v ČR dosud nikdo nekontroloval a nevymáhal. Tak se Komora rozhodla, že to bude dělat sama. Je to v zájmu celého stomatologického stavu. Chceme, aby jeden každý z nás pracoval na tom, že zubní péče v ČR bude kvalitní a moderní. A jedním z nástrojů, jak toho dosáhnout, je celoživotní vzdělávání.
Dr. Šváb: Komora se rozhodla... Ano, Komora tu agendu vzala na sebe. Ale Komora jsou zubní lékaři. To je důležité si uvědomit. Zubní lékaři se prostřednictvím svých volených zástupců dohodli na tom, že chtějí, aby jejich celoživotní vzdělávání bylo evidováno. Že chtějí, aby po nich někdo plnění povinnosti se celoživotně vzdělávat vyžadoval. A tím někým že má být jejich Komora.
Mgr. Slavík: To na mě působí docela pozitivně. Někdo by ale řekl, že si Komora zase vymyslela nějaký nesmysl, který mu komplikuje život.
Dr. Houba: Nevymyslela. Komora realizuje to, co je normální a potřebné: kontrolu celoživotního vzdělávání svých členů. A dělá to, protože se na tom většina zubních lékařů shodla. Jednak aby ukázali, že celoživotní vzdělávání je vážně důležité, a jednak připomněli těm kolegům, kteří na celoživotní vzdělávání zapomínají, že je třeba se mu věnovat.
Mgr. Slavík: Dobrá. Vy máte všichni vzdělávací osvědčení, takže kredity neřešíte. Ty je totiž potřeba zapsat do systému Komory. Zkusili jste si to?
Dr. Šváb: Já ano. Jde to celkem snadno. Především je třeba říct, že záznamy o registrovaných vzdělávacích akcích se zapisují automaticky. Takže když jdu na PDD, za které je myslím 16 kreditů, tak mi je do mých záznamů zapíše Kancelář Komory sama. Nebude to hned druhý den, mají na to 60 dnů, ale zapíše. Takže vzdělávací akce registrované Komorou zapisovat sám nemusím. Zapisuji jen ty formy vzdělávání, o kterých Komora neví, tedy neregistrované vzdělávací akce, případně takové formy, jako je přednášková činnost, samostudium apod.
Doc. Šmucler: Důležité je, že k záznamu je třeba vždy připojit nějaký doklad, potvrzení o absolvování zapisované vzdělávací aktivity.
Dr. Šváb: Je to tak. Celé to probíhá na webu Komory elektronicky. Ten web vás celkem dobře vede, dává vám na výběr možnosti, které přicházejí v úvahu, a radí, co kam vyplnit a jaký doklad připojit.
Mgr. Slavík: No ale vyžaduje to znalost práce s počítačem. Musíte mít možnost digitalizovat potvrzení o absolvování akce.
Dr. Houba: Nejsem žádný počítačový mág, ale mohu zodpovědně říct, že to jde zvládnout. Není to složitější než práce s portálem zdravotní pojišťovny nebo třeba s internetovým bankovnictvím. Potvrzení o účasti na vzdělávací akci se dnes často posílá e-mailem, takže už je digitální. Pokud nemám skener, mohu ho vyfotit mobilem. A kdybych opravdu nevěděl kudy kam, mohu se obrátit na Kancelář Komory, kde každý má svoji referentku Administrativy správních činností (ASČ), která mi určitě pomůže.
Mgr. Slavík: Když chce někdo obnovovat vzdělávací osvědčení, musí získat 50 nebo 100 kreditů. Kdo vzdělávací osvědčení nemá, musí prokazovat celoživotní vzdělávání 30 kredity za 5 let. Kredity se sbírají za vzdělávací formy, které se liší u vzdělávání s osvědčením a bez něj. Je tomu tak proto, že pro vzdělávací osvědčení jsou požadavky přísnější...
Dr. Šváb: Já jsem ti říkal, že v tom bude zmatek. Že lidem nebude jasné, co jsou kredity pro osvědčení a co jsou kredity pro vzdělávání bez osvědčení. Měli jsme to nazvat jinak. No ale už se stalo... Je to skutečně tak, že vzdělávání s osvědčením PZL, CHIR, PARO, PEDO má přísnější požadavky. Je dobrovolné a uskutečňuje se ve vzdělávacích programech. Komora jako organizátor chce ovlivňovat a kontrolovat, co takto organizované vzdělávání obsahuje. Proto lze pro vzdělávací osvědčení započítávat jen vzdělávací akce registrované Komorou a další „kvalifikované“ vzdělávací formy. Naproti tomu celoživotní vzdělávání mimo systém osvědčení není organizované Komorou. To si musí každý zajistit sám...
Dr. Houba: ...ale může ho splnit i tím, že má osvědčení...
Dr. Šváb: ...jasně, ale osvědčení není povinné. Když osvědčení nechceš nebo nemůžeš mít, nic se neděje. Ale v takovém případě musíš prokázat, že ses nějak vzdělával v rozsahu 30 kreditů za 5 let. A tyto kredity – měly se podle mě jmenovat jinak, aby se to odlišilo – se dají získat nejen za ty samé vzdělávací formy, jako se používají pro osvědčení, ale i za některé další. Takže do celoživotního vzdělávání bez osvědčení si můžeš započítat i kredity za vzdělávací akce neregistrované Komorou nebo třeba za samostudium. Je to možné, protože to není organizované, nýbrž zcela soukromé vzdělávání, které se Komoře jen prokazuje.
Mgr. Slavík: A já si stejně myslím, že jsou to pořád ty samé kredity. Rozdíl je jen v tom, že pro osvědčení je užší spektrum vzdělávacích forem, za které je lze započítat. Případně je rozdíl v tom, kolik kreditů lze za určitou vzdělávací formu za jeden pětiletý cyklus získat. Ale pojďme dál...
Dr. Šváb: ...abys náhodou neměl poslední slovo... (smích)
Mgr. Slavík: ...(smích) pojďme dál. V organizačním řádu se píše, že povinnost prokázat celoživotní vzdělávání se týká všech členů Komory. Tedy i těch, kteří nevykonávají povolání...
Doc. Šmucler: Ne. Bude to fungovat tak, že se ve výroční den podíváme u každého člena zpátky 5 let na to, v jaké kategorii členských příspěvků byl zařazen. Kdo byl v N (nepracující) nebo ND či nově D (pečující o dítě), nemusí za roky, ve kterých byl v některé z těchto kategorií, prokazovat celoživotní vzdělávání. V praxi se tedy za každý rok, ve které byl člen v kategorii N, ND nebo D, sníží požadovaný celkový počet kreditů o 6.
Dr. Houba: Nejde ale o to, v jaké kategorii jsem ve výroční den, ale skutečně o to, v jaké kategorii jsem byl v uplynulých 5 letech. Takže třeba já mám nejbližší výroční den 1. ledna 2027. Když ke konci roku 2026 zavřu praxi a půjdu do důchodu, budu 1. ledna 2027 v kategorii N. Přesto budu potřebovat 30 kreditů, protože celých předchozích 5 let (2022 až 2026) jsem byl v kategorii P.
Mgr. Slavík: Chystáš se do důchodu?
Dr. Houba: Ne, to byl takový příklad. Navíc nešikovný, protože já prokážu celoživotní vzdělávání svým vzdělávacím osvědčením. Tedy pokud mi bude platit, to ještě musím ověřit.
Mgr. Slavík: Asi bychom ještě mohli říct, jak ta kontrola prokazování bude technicky fungovat.
Dr. Šváb: Nejdřív automatizovaně. Počítač se podívá do našich záznamů a zjistí, kdy máme výroční den. Aktuálně to bude u většiny lidí 1. ledna 2027...
Mgr. Slavík: ...to jsou ti, kteří byli členy Komory před rokem 2022...
Dr. Šváb: ...tak. Takže na můj výroční den 1. ledna 2027 se počítač podívá, jestli mám vzdělávací osvědčení. Protože ho mám, bude u mě věc vyřízená a počítač se ke mně vrátí zase až v další výroční den, tedy 1. ledna 2032.
Mgr. Slavík: Kdybys ale vzdělávací osvědčení neměl?
Dr. Šváb: Stejně by to proběhlo, kdybych měl platné osvědčení odborného zástupce. Pokud bych ani to neměl, tak se počítač podívá, zda mám potřebný počet kreditů.
Doc. Šmucler: To znamená 30 minus 6 za každý rok, kdy jste případně byl v kategorii N, ND nebo D. Pokud počítač zjistí, že tyto kredity máte, tak je s vámi hotov, máte splněno a další kontrola proběhne až za dalších 5 let ve výroční den. Kdo splněno nemá, toho Kancelář Komory vyzve k doplnění. A poskytne mu k doplnění přiměřenou lhůtu. Pokud by někdo ani v této náhradní lhůtě své celoživotní vzdělávání nedoplnil, znamenalo by to porušení jeho zákonné i stavovské povinnosti se všemi důsledky.
Mgr. Slavík: A s tímto optimistickým konstatováním můžeme podle mého názoru skončit. Děkuji vám, pánové, za váš čas.
16. 5. 2026
LKS. 2026; 36(5): S68 – S69
Autor:
Fotografie
- Iva Žáková
Rubrika:
Téma: