LKS časopis

Recenzovaný časopis
České stomatologické komory

elektronická verze

ISSN 1210-3381 (Print)
ISSN 2571-2411 (Online)

LKS 09/2022 ČSK
Aktuální číslo
Rubriky
Témata
Autoři

Souhrn: Infekce koronavirem COVID-19 se stala celosvětovou pandemií. Autor přináší úvahu nad působením infekce na muskuloskeletální struktury: žvýkací svaly a temporomandibulární kloub. Toto působení může být přímé (prostřednictvím cytokinů), a nebo nepřímé (prostřednictvím zvýšené stresové zátěže).

Klíčová slova: poruchy temporomandibulárního kloubu, COVID-19

COVID–19 infection and temporomandibular joint disorders

Opinion piece

Summary: COVID-19 infection has become a worldwide pandemic. The author considers the effect of infection on musculoskeletal structures: masticatory muscles and temporomandibular joint. This action can be direct (via cytokines) or indirect (via increased stress).

Key words: temporomandibular joint disorders, COVID-19

Úvod

V roce 2019 byla zaznamenána infekce virem SARS-CoV-2 ze skupiny koronavirů, která v následujícím roce přerostla v celosvětovou pandemii. Ke dni 27. 7. 2021 bylo na světě infikováno 194 723 719 lidí [1], v samotné České republice bylo pak ke stejnému datu infikováno 1 672 764 lidí [2].

Koronaviry patří k RNA virům a řadí se mezi viry vyvolávající zoonotické infekce. Jedná se o respirační viry, k jejich přenosu dochází zejména kontaktem s infikovanou osobou, přenosem kapénkami, rozsevem infekčních aerosolů a dále kontaminovanými předměty a plochami. Příznaky infekce COVID-19 jsou nejčastěji zvýšená teplota až horečka, suchý kašel, dušnost, únava, bolesti svalů a kloubů. K méně častým příznakům patří nauzea, pneumonie, kardiomyopatie, encefalitidy, akutní nefropatie [3 – 6].

S infekcí COVID-19 jsme se setkávali (a stále setkáváme) takřka na každém kroku, plní stránky novin i časopisů. Doposud se řešily zejména těžké stavy a průběhy onemocnění, preventivní opatření, ekonomické dopady. Intenzivně se řešila omezení, zda jsou přijatelná či nesmyslná, úloha roušek, respirátorů, úloha dezinfekce.

Infekce COVID-19 je již téměř dva roky součástí našich životů a je čas zaměřit se na zdravotní dopady v oblasti stomatologie. Zda u infekce COVID-19 nějaké jsou a pokud ano, pak jaké. Z pohledu autora je to v následující stati zaměření na oblast jemu blízkou, na muskuloskeletální systém. Obsahem sdělení je tedy úvaha o dopadech infekce COVID-19 na oblast žvýkacích svalů a temporomandibulárního kloubu (TMK).

Úvaha

Co víme, je skutečnost, že bolesti svalů a kloubů patří celkově k velmi častým příznakům infekce COVID-19. Murat [6] ve své retrospektivní studii hodnotí 210 pacientů s infekcí COVID-19, z nichž bylo postiženo bolestí 69,3 %. U těchto pacientů s bolestí pak 69,2 % udávalo bolest svalů a kloubů, 50,4 % bolest hlavy, 43,6 % bolest zad.

Svalová a kloubní bolest vzniká zejména v důsledku zvýšené produkce prozánětlivých cytokinů, které působí na tkáň svalů a synoviální membránu kloubů, jsou příčinou rozvoje nebakteriálního zánětu, působí na nervová zakončení. To vede k rozvoji svalové a kloubní bolesti [7, 8]. Současně cytokiny působí v cerebrospinální tekutině, stimulují neurony trigeminálních ganglií k produkci peptidů, které hrají klíčovou roli u migrén, ovlivňují dilataci arterií, což vede k rozvoji bolestí hlavy [8]. Podle autorovy vlastní zkušenosti se u pacientů po infekci COVID-19 objevuje palpační bolest žvýkacích svalů, čelistního kloubu, bývá zaznamenáno rozšíření kloubního prostoru v důsledku výpotku. A to i s odstupem několik týdnů po prodělané infekci.

Dalším způsobem postižení kloubních struktur a žvýkacích svalů, které nesmíme opomenout, je působení infekce COVID-19 nepřímo, tedy cestou rozvoje či zhoršení stresu a psychických poruch. Anxieta a deprese jsou prokazatelným následkem infekce COVID-19. Souvisí to s omezením pohybových aktivit v důsledku nutné karantény, se strachem z infekce, nedostatečné informovanosti, finančními ztrátami, ztrátou rutinních návyků a zvyklostí, ztrátou sociálního kontaktu [8, 9]. Ke zvýšené stresové zátěži přispívá i skutečnost, že během pandemie byla v řadě případů omezena zdravotní péče a terapie nemohla být mnohdy poskytnuta v adekvátním čase [8]. Stres celkově patří k nejčastějším etiologickým faktorům postižení čelistního kloubu [10]. Asquini [7] navíc uvádí, že pacienti s chronickým postižením TMK jsou po infekci COVID-19 vnímavější k projevům bolesti a současně méně odolní atakám stresu [7].

Důsledkem stresu dochází k vyšší úrovni sympatické aktivity, vyššímu uvolňování adrenokortikálních steroidů [11]. Zvýšené stresové situace vedou v centrální nervové soustavě (CNS) ke zhoršení regulace prefrontální oblasti kůry mozku (která reguluje chování, myšlení a emoce) včetně snížení inhibice nevhodných motorických reakcí [12]. To vede ke vzniku parafunkčních aktivit (skřípání, zatínání zubů, ponechání čelisti v rigidním postavení, tlak jazyka na zuby a podobně). Polman [13] uvádí šestkrát vyšší riziko spánkového bruxismu u pacientů s depresemi a anxietou. Tyto parafunkční aktivity vedou k opakovaným kontrakcím žvýkacích svalů. Následkem je přetížení svalů, lokální ischemie a vznik svalové bolesti [9]. Současně dochází k přetěžování nitrokloubních struktur, k jejich traumatizaci. Nastává hyperemie synoviální membrány, s produkcí cytokinů, které působí na nervová zakončení synoviální membrány, vedou k bolesti. Cytokiny současně aktivují enzymy (matrix metaloproteinázy), které působí na rozvolnění struktury chrupavky a disku, což ve svém důsledku může způsobit rozvoj degenerativních změn [10].

Co se týče terapie pacientů s bolestmi v oblasti žvýkacích svalů a TMK po infekci COVID-19, zatím je zmiňována základní konzervativní terapie [8], s čímž se ztotožňuje i autor této úvahy. Spočívá v režimovém opatření (měkká strava), aplikaci tepla, analgetik (nesteroidní antiflogistika), fyzioterapie (relaxační masáže), lze zhotovit nákusné dlahy. Podle autorovy zkušenosti zatím nebylo nutné užít u těchto pacientů metody miniinvazivní terapie (artrocentéza, artroskopie). Ovšem teprve velké soubory pacientů prokážou možnosti efektivní terapie.

Závěr

Postižení TMK a žvýkacích svalů patří k velmi častým onemocněním, kdy se na etiologii vzniku podílí řada faktorů (traumatizace, vertebrogenní poruchy, autoimunitní a hormonální onemocnění, infekční onemocnění atd). Jak vyplývá z výše uvedeného textu, infekce COVID-19 může být dalším faktorem vzniku onemocnění TMK. Může to být v důsledku přímého působení infekce (cestou zvýšené produkce prozánětlivých cytokinů), nebo cestou nepřímou (projevy zvýšené psychické zátěže).

Lze předpokládat, že nepřímé působení bude daleko častější a setkávat se s ním budeme i s delším časovým odstupem. Vzhledem k pandemii infekce COVID-19 je nutné počítat s nárůstem počtu pacientů s TMK.

Autor proto doporučuje při vyšetření pacientů s příznaky poruch temporomandibulárního kloubu (TMD) cílený dotaz v anamnéze na prodělanou infekci COVID-19. Jistě to může přispět ke snadnějšímu určení etiologie bolesti.

Literatura

1. COVID-19 Dashboard by the Center for Systems Science and Engineering (CSSE) at Johns Hopkins University (JHU). Dotupné z: https://coronavirus.jhu.edu/map.html

2. Ministerstvo zdravotnictví České republiky. Dostupné z: https://koronavirus.mzcr.cz/

3. Feng Y, Ling Y, Bai T. COVID-19 with different severities: a multicenter study of clinical features. Am J Respir Crit Care Med. 2020; 201(11): 1380–1388.

4. Huang X, Wei F, Hu L. Epidemiology and clinical characteristics of COVID-19. Arch Iran Med. 2020; 23(4): 268–271.

5. Li L, Huang T, Wang Y, Wang Z, Liang Y, Huang T, Zhang H, Sun W, Wang Y. COVID-19 Patients’ clinical characteristics, discharge rate, and fatality rate of meta-analysis. J Med Virol. 2020; 92: 577–583.

6. Murat S, Karatekin BD, Icagasioglu A, Ulasoglu C, İçten S, Incealtin O. Clinical presentations of pain in patients with COVID-19 infection Ir J Med Sci. 2020; 14: 1 – 5.

7. Asquini G, Bianchi AE, Borromeo G, Locatelli M, Falla D. The impact of Covid-19-related distress on general health, oral behaviour, psychosocial features, disability and pain intensity in a cohort of Italian patients with temporomandibular disorders. PLoS One. 2021; 16(2): e0245999.

8. Drożdżal S, Rosik J, Lechowicz K, Machaj F, Szostak B, Majewski P, Rotter I,  Kotfis K. COVID-19: Pain management in patients with SARS-CoV-2 infection-molecular mechanisms, challenges, and perspectives. Brain Sci. 2020; 10(7): 465.

9. Medeiros RA, Vieira DL, Silva EVFD, Rezende LVML, Santos RWD, Tabata LF. Prevalence of symptoms of temporomandibular disorders, oral behaviors, anxiety, and depression in Dentistry students during the period of social isolation due to COVID-19. J Appl Oral Sci. 2020; 28: e20200445.

10. Machoň V, Hirjak D. Atlas léčby onemocnění temporomandibulárního kloubu. 1. vydání. Praha: Triton; 2015.

11. Almeida-Leite CM, Stuginski-Barbosa J, Rodrigues Conti PC.  How psychosocial and economic impacts of COVID-19 pandemic can interfere on bruxism and temporomandibular disorders? J Appl Oral Sci. 2020; 28: e20200263.

12. Quadri MF, Mahnashi A, Al Almutahhir A, Tubayqi H, Hakami A, Arishi M. Association of awake bruxism with khat, coffee, tobacco, and stress among Jazan University Students. Int J Dent. 2015; 2015: 84 – 96.

13. Polmann H, Domingos FL, Melo G, Stuginski-Barbosa J, Guerra EN, Porporatti AL. Association between sleep bruxism and anxiety symptoms in adults: a systematic review. J Oral Rehabil. 2019; 46(5): 482 – 491.