LKS časopis

Recenzovaný časopis
České stomatologické komory

elektronická verze

ISSN 1210-3381 (Print)
ISSN 2571-2411 (Online)

LKS 09/2022 ČSK
Aktuální číslo
Rubriky
Témata
Autoři

Prestižní světové nakladatelství Quintessence vydává v letošním roce ve třetím vydání pravděpodobně jednu z nejzávažnějších monografií v našem oboru, kterou sestavil emeritní profesor Ústavu orálních biologických a lékařských věd lékařské fakulty Univerzity Britské Kolumbie v Kanadě, společně s doktorkou Helen Brownovou, informační specialistkou v oboru knihovnictví, anglikanistkou a amerikanistkou, a doktorem Benem Balevim, specialistou ve stomatologii založené na důkazech.

Monografie sestává z 24 kapitol, které se postupně zabývají důvody pro studium kritického myšlení, vědeckou metodou, součástmi a náležitostmi vědeckého článku, rétorikou včetně rétorických triků a argumentačních faulů, způsoby práce se zdroji informací, logikou, korelací a kauzalitou, základy statistiky a pravděpodobnosti, měřením ve stomatologii včetně chyb měření, prezentací výsledků vědeckého i klinického výzkumu, diagnostickými postupy a metodami, způsoby a pravidly vědeckého bádání, pravidly pro návrh, provádění a hodnocení experimentů, hodnocením informací a klinickým rozhodováním, jež jsou na závěr doplněny o praktické ukázky kritického hodnocení publikačních výstupů s příslušnou analýzou a komentářem.

Kniha jako celek mezi záplavou světových monografií o kritickém myšlení (v kontrastu s velmi sporadickou českou literaturou na toto téma) nejen nezapadá, nýbrž zřetelně vyniká. I když je cílena primárně na stomatology, lze ji bez větších problémů číst i z pozice kteréhokoliv oboru všeobecného lékařství, stejně jako z pozice vědce či „poučeného“ zvídavého laika, neboť principy uvedené v knize jsou platné všeobecně, jsou adekvátně vysvětleny, od historické perspektivy až po užití v moderní době.

Text knihy je nesmírně dobře vyvážen, postupuje didakticky krok za krokem, od základních principů až do přiměřených podrobností. Monografie je čtivá, jazyk je bohatý, bez záplavy odborných termínů či zkratek. Kniha přitom netrpí ani anglosaským nešvarem neustálého opakování již řečeného, extrémním zjednodušováním ani vzájemným protiřečením jednotlivých kapitol. Z knihy je znát, že se jedná o dílo jednoho autora, který si přizval dva spoluautory, jejichž kapitoly pečlivě zasadil do celkového kontextu knihy. Monografie proto má „příběh“, onu neviditelnou nit, která ji umožňuje číst jedním dechem, začít a skončit kdekoli, a přitom být neustále na vlně autorovy mysli a neupadat do kontroverzně-schizofrenních pocitů a nálad, které dnes tak často vznikají u monografií psaných více autory v časové tísni, kdy nezbyl čas na vytvoření vzájemných vazeb mezi jednotlivými kapitolami a myšlenkami autorů, či kde si jednotlivé kapitoly neodpovídají nebo si protiřečí.

Veškeré zdroje informací jsou korektně citovány, vesměs z primárních pramenů, ať už se jedná o závažné monografie či vědecké články s impakt faktorem. Autoři nabádají čtenáře jak k užívání „kamenných“ zdrojů, jako jsou databáze PubMed či Web of Science, tak i k dalším „měkčím“ zdrojům, jako je Google Scholar.

Autoři vycházejí v praktickém uplatnění kritického myšlení ze tří základních otázek – zda je informace nová, pravdivá a důležitá. Přehled argumentačních faulů a rétorických triků není zcela úplný, což ale pro českého čtenáře nepředstavuje zásadní problém, neboť v českém jazyce je vysoce přehledně poskytují přílohy č. 2, 3 a 4 recentní monografie MUDr. Františka Koukolíka, DrSc., FCMA (Koukolík F. Mocenská posedlost. Praha: Karolinum, 2018, s. 295 – 348).

Vynikající a svého druhu unikátní je kapitola 14, týkající se prezentace dat. Zde autoři upozorňují na prakticky nekonečný způsob prezentace výsledků výzkumu a především na celou řadu záměrných i nezáměrných chyb v prezentaci, které mohou zásadně ovlivnit vnímání výsledků recipientem. Jen tato kapitola sama o sobě by měla být alfou a omegou pro každého účastníka konference či čtenáře odborného textu, který se chystá na základě takto získaných údajů postupovat ve své klinické praxi. Dalšímu obrovskému problému stomatologických výstupů, korelaci vs. kauzalitě, je rovněž věnována samostatná kapitola, neméně závažná.

Jediné, co lze autorům vytknout, je téměř úplné opomíjení tezí rakousko-britského filozofa, sira Karla Raimunda Poppera (1902–1994), zejména jeho tzv. Popperovy myšlenkové břitvy, podle níž se vědecké teorie ověřují zamítáním (vyvracením, falzifikací), nikoliv dokazováním (dosvědčováním, verifikací). Podle této teorie platí, že libovolný počet verifikujících důkazů (singulárních pozorování/výskytů) neprokazuje, že teorie platí, zatímco jediný vylučující (zamítací, falzifikující) doklad ukazuje, že teorie neplatí. Lapidárně řečeno, tisíc opakování nestačí k prokázání pravdy, zatímco nepravdivost lze dokázat v jediném okamžiku. To je zřejmě dáno tím, že tyto myšlenky jsou obecně populárnější v Evropě než v Severní Americe, v takto závažné monografii by však měly být jedním z pilířů, neboť na nich stojí prakticky veškerá moderní věda. Zůstává však pravdou, že čeští čtenáři mohou tyto principy nastudovat v českém jazyce jak přímo z monografie jejich autora (Popper KR. Logika vědeckého bádání. Praha: Oikoymenh, 1997, 617 s.), tak v kontextu stomatologie i v článku našeho časopisu LKS [Šedý J et al. Kritické myšlení. LKS. 2019, 29(5): 103 – 113].

Z výše uvedených důvodů lze monografii jako celek vřele doporučit jak studentům, tak stomatologům všech odvětví. V žádném případě se nejedná o knihu určenou výlučně vědcům či akademikům – právě naopak, principy kritického myšlení by měly prostupovat napříč celým oborem v každodenní práci. V neposlední řadě lze většinu myšlenek uvedených v knize využít i v praktickém životě, při řešení každodenních problémů a dilemat.

19. 12. 2020

LKS 12/2020

Print: LKS. 2020; 30(12): 220 – 221

Autor:

Rubrika:

Téma: