Jaké je postavení a hlavní poslání CED, pokud jde o politiku Evropské unie?

Rada evropských zubních lékařů (CED) je evropským neziskovým sdružením zastupujícím více než 340 000 zubních lékařů z celé Evropy. Hlavními cíli CED je prosazovat zájmy stomatologické profese v EU, prosazovat vysoké standardy stomatologické péče a péče o ústní zdraví a přispívat k ochraně veřejného zdraví. Děje se tak sledováním vývoje v politických a právních záležitostech EU, které se týkají zubních lékařů, stomatologické péče a ústního zdraví, a pak aktivním lobbováním u evropských institucí, aby se zajistilo, že budou výsledky legislativního procesu v souladu s našimi zájmy.

Řídíme se těmito principy a zároveň také musíme reagovat na politické priority EU. Ty v současné době zahrnují několik iniciativ označovaných jako Unie zdraví EU, z níž má nejsilnější mandát a je nejdůležitější Evropská léková agentura (EMA) a Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), jakož i nově zřízený Evropský úřad pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA). Těsně za nimi následují iniciativy v oblasti elektronického zdravotnictví, které jsou součástí obecnější snahy o digitalizaci EU, a také iniciativy Zelené Evropy, které se dotknou i zdravotní péče v tom smyslu, že bude muset být ekologicky udržitelnější. Prioritami EU jsou v současné době také opatření na podporu očkování, a to jak v souvislosti s očkováním proti COVID-19, tak i dalším přenosným chorobám, problematika antimikrobiální rezistence a správného používání antibiotik, rakovina a dostupnost zdravotní péče, což se odráží i v práci CED.

Jak je CED úspěšná v prosazování zájmů evropských zubních lékařů v situaci, kdy Evropský parlament schválí zákon, který ale jednotlivým členským státům nevyhovuje, např. nedávno otázka regulace lékařských povolání – skenovací centra, korporace ve stomatologii apod.?

Silnou stránkou CED při ovlivňování evropského legislativního procesu je naše přítomnost v Bruselu, která nám umožňuje udržovat pevné a pravidelné kontakty s příslušnými politickými orgány podílejícími se na přijímání právních předpisů EU. Patří mezi ně Evropská komise, Evropský parlament a Rada EU. Ve většině případů je nejúčinnější ovlivňovat legislativu již od samého počátku, tedy ještě před tím, než Evropská komise svůj návrh zákona vůbec předloží. Toho dosahujeme udržováním dialogu s příslušnými osobami v Evropské komisi i účastí na cílených a veřejných konzultacích, které probíhají před vypracováním legislativy. Po zveřejnění návrhu se naše pozornost přesouvá do Evropského parlamentu, kde lobbujeme především u poslanců s největším vlivem – u každého zákona jsou to tzv. referenti, stínoví referenti a lídři politických uskupení. Nakonec ovlivňujeme Radu EU – to jsou zástupci členských států – a zde je naší úlohou nejčastěji připravit lobbistické balíčky, které předáváme našim členským národním stomatologickým asociacím, aby je použily při kontaktování svých ministerstev.

Jakmile jsou právní předpisy přijaty (tedy schváleny Evropským parlamentem a Radou EU), přechází do fáze implementace na národní úrovni. V závislosti na typu právních předpisů mají jednotlivé členské země větší či menší volnost, pokud jde o způsob jejich uplatňování. V této fázi CED shromažďuje informace z jednotlivých zemí o tom, jak je daná legislativa vykládána, posuzuje, který model je pro zubní lékaře nejvýhodnější, a vypracovává argumenty k tomu, proč by měl být v konkrétní zemi onen model použit. Tyto informace pak předáváme našim členům – národním stomatologickým asociacím – a je pak na nich, zda je chtějí využít k přesvědčování své národní vlády.

Úspěch CED proto závisí nejen na dobrém fungování naší organizace v Bruselu, ale také na dobré komunikaci a spolupráci s našimi národními členskými asociacemi. Společně můžeme dosáhnout mnohého. V posledních letech jsme to dokázali dosažením toho, že jsou dentální materiály obsahující nanomateriály klasifikovány způsobem, který umožňuje zubním lékařům jejich používání bez přehnané administrativy. Dalším úspěchem CED je zpomalení plánů Evropské komise na rychlý a plošný zákaz používání dentálního amalgámu a zajištění toho, že se nadále může používat v těch výjimečných případech, u nichž zubní lékař rozhodne, že to je v nejlepším zájmu pacienta. V neposlední řadě se nám také podařilo ovlivnit změny kurikula stomatologického vzdělávání ve směrnici o odborných kvalifikacích.

Jaké jsou aktuálně hlavní otázky, kterými se CED zabývá?

Jen za posledních dva a půl roku mého mandátu, a kromě naší práce související s COVID-19, přijala CED více než dvacet politických dokumentů. Jsou odrazem šíře naší práce a týkají se stomatologického turismu, podnikové stomatologie, reklamy ve stomatologii, pregraduálního vzdělávání zubních lékařů a jejich dalšího profesního rozvoje (CPD), bezpečnosti pacientů, vakcinace a prevence, implementace směrnice o zdravotnických prostředcích a používání amalgámu, elektronického zdravotnictví včetně umělé inteligence ve stomatologii, přístupu k záznamům o pacientech a online hodnocení zubních lékařů a dalších témat. Mnohá z těchto témat zůstávají na pořadu dne, ale domnívám se, že je potřeba se více věnovat také problematice částečného přístupu ke stomatologii lidem, kteří nejsou vystudovanými zubními lékaři, nebo třeba dostupnosti dentálních materiálů, například kobaltu, stejně jako trendu nabízet ortodontickou léčbu (alignéry) bez fyzického kontaktu mezi pacientem a zubním lékařem.

V současnosti je několik zásadních témat, která CED řeší. Například jaký je názor CED na to, jak by měl být složen dentální tým?

Složení dentálního týmu řešila CED v několika usneseních, včetně „Delegování ano, zastupování ne“ od roku 2009, a „Vztah dentálního týmu s pacienty“ od roku 2015. Stanovisko CED k tomuto tématu je takové, že si je CED vědoma značné rozdílnosti ve složení dentálního týmu mezi zeměmi EU, v úrovni vzdělání a rozsahu kompetencí jednotlivých členů dentálního týmu. To potvrdil i průzkum ohledně rolí stomatologických asistentek/asistentů, který jsme provedli začátkem roku 2021. Nicméně, přestože jsme si vědomi mimořádně cenného přínosu kolegů z dentálního týmu při péči a léčbě pacientů, vedoucím dentálního týmu zůstává zubní lékař a je to on, kdo nese konečnou odpovědnost za bezpečnost pacientů a poskytování vysoce kvalitní stomatologické péče. Zubní lékař je odpovědný za ústní zdraví pacientů a výsledek klinického ošetření, a je proto jediným odborníkem, který může rozhodovat o tom, které výkony budou delegovány na jiné členy dentálního týmu.

Aktuální je také problematika přeshraniční stomatologie. Jak to CED vnímá?

V roce 2021 se CED zúčastnila konzultace o přeshraniční zdravotní péči vedené Evropskou komisí a přijala „Stanovisko o stomatologické turistice a přeshraniční zdravotní péči“.

CED na jedné straně podporuje ustanovení „Směrnice o přeshraniční zdravotní péči“, která umožňuje absolvovat stomatologickou péči a ošetření v jiném členském státě EU. Toto je za mnoha okolností oprávněné a prospěšné, například v příhraničních oblastech nebo v případech, kdy pacienti dočasně nebo trvale žijí v jiném členském státě.

Avšak stomatologická turistika (tj. cestování za účelem rozsáhlého, ale rychlého ošetření v jiné zemi, bez času nebo dostatku času na plánování či následnou péči), která je často propagována agresivními reklamami nabízejícími atraktivní komplexní balíčky včetně dovolené, letenek, ubytování atd., může pacienty motivovat k podstupování zbytečných výkonů a vést i ke zcela zbytečným ošetřením. CED věří, že kvalita a bezpečnost zdravotní péče vyžaduje jasná pravidla na národní úrovni založená na etických zásadách, která zajistí kontinuitu péče a pevný vztah mezi pacientem a zubním lékařem. A toho je ve většině případů stomatologické turistiky obtížné dosáhnout. Vyzýváme proto národní autority a orgány, aby nepodporovaly pacienty ve vyhledávání péče v zahraničí, je-li to dáno pouze ekonomickými důvody, a podporovaly poskytování úplných informací pacientům před ošetřením, a to jak stran bezpečnosti a následné péče, tak i stran celkové výše nákladů na ošetření.

Poslední téměř dva roky se celý svět potýká s pandemií coronaviru. Jak zvládla pandemii COVID-19 evropská stomatologie?

V listopadu 2020 přijala CED „Stanovisko pro stomatologii a bezpečnost pacientů během pandemie COVID-19“, v němž jsme shrnuli dopad pandemie na stomatologii, vyjádřili svůj postoj a uvedli doporučení do budoucna. Především jsme zdůraznili, že by měla být orální péče jako nedílná součást celkového zdraví považována za základní zdravotní péči a neměla by být odkládána až na dobu, kdy pandemie COVID-19 skončí. Navíc jsme poukázali na souvislost mezi vážným průběhem onemocnění COVID-19 a onemocněním dutiny ústní, zejména parodontologickými onemocněními. Zdůraznili jsme, že navzdory novým okolnostem daným COVID-19 zůstává stomatologie bezpečná jak pro pacienty, tak pro členy dentálního týmu a samotné zubní lékaře, o čemž svědčí nízká míra infekcí v řadách zubních lékařů ve srovnání s jinými zdravotnickými profesemi. Kromě toho věřím, že ačkoli je situace v souvislosti s COVID-19 nesmírně náročná, představuje pro evropské zubní lékaře i nové možnosti, například pokud jde o posílení platforem pro dálkové vzdělávání, průběžnou revizi hygienických protokolů a směřování stomatologie k méně invazivnímu a více preventivnímu přístupu.

Jak hodnotíte aktivitu a přínos ČSK v rámci CED?

Jako prezident CED jsem vždy považoval za prioritu podporu, kterou můžeme poskytnout našim členským asociacím. To je také důvod, proč jsem rád reagoval na žádosti České stomatologické komory o podporu či informace o dění v jiných zemích EU a v Bruselu a účastnil se jejích aktivit a akcí. V roce 2021 jsem například obdržel pozvání ČSK, abych se zúčastnil tradičního jednání u kulatého stolu o evropské stomatologii u příležitosti Pražských dentálních dnů a prezentoval přehled politiky týkající se dostupnosti stomatologické léčby pro znevýhodněné pacienty. Rád jsem této žádosti vyhověl a přispěl do zajímavé diskuze. Jsem přesvědčen, že i v budoucnu bude CED tomuto typu žádostí otevřena.

Dr. Marco Landi

V r. 1984 absolvoval obor stomatologie na univerzitě v Miláně. Od té doby pracuje v soukromé zubní ordinaci a má za sebou působení v mnoha národních a mezinárodních organizacích. Prezidentem CED – Council of European Dentists (Rada evropských zubních lékařů) byl ve dvou funkčních obdobích (2016 – 2018 a 2019 – 2021). Byl předsedou Komory zubních lékařů v Miláně (1987 – 1993) a Lodi (1994 – 2020). V letech 2003 – 2005 byl členem Italské národní komise zubních lékařů (CAO Nazionale – Řím) a Národní rady lékařů a zubních lékařů (FNOMCeO, Řím), zabývající se především aktualizací etického kodexu a implementací evropských profesních směrnic. V roce 2021, u příležitosti 30. výročí založení ČSK, předala Komora dr. M. Landimu poděkování za jeho přínos v politice evropských stomatologů.