LKS časopis

Recenzovaný časopis
České stomatologické komory

elektronická verze

ISSN 1210-3381 (Print)
ISSN 2571-2411 (Online)

LKS 09/2022 ČSK
Aktuální číslo
Rubriky
Témata
Autoři

Chcete-li se dozvědět, co nového je v implantologii a kam se tento obor ubírá, stačí navštívit výroční kongres Evropské asociace pro oseointegraci (EAO) – a během tří dnů víte vše potřebné. Letošní kongres se konal ve dnech 11.–13. 10. ve Vídni. Zdaleka se nejednalo o evropskou záležitost, jak by mohl název napovídat. Hlavní město Rakouska navštívilo 4000 implantologů z celého světa, nejvíce jich bylo z pořádající země, ze Švýcarska a z Japonska. Přednášelo se až v šesti sálech najednou, a tak nebylo technicky možné postihnout všechna sdělení, o která měl posluchač zájem.

EAO 11.–13. 10, Vídeň

Motto kongresu „Dreams and reality in implant dentistry“ nijak podstatně neovlivnilo témata jednotlivých přednášek. Program byl uspořádán přehledně – první den byl věnován diagnostice, druhý den chirurgické stránce léčby a třetí den protetické problematice a dispenzarizaci. Po formální stránce zaujala snaha organizátorů vytvořit ze sympozia velkou show. Odborná problematika se v ní někdy trochu ztrácela. Možná nebylo nutné, aby implantační pacienti vystupovali na pódium a popisovali, „jak ta implantace vlastně nic není“. Čistě vědecky laděné přednášky jsou již několik let vytlačeny zcela na periferii a podle jejich návštěvnosti se zdá, že je málokdo postrádá.

Nicméně divák měl možnost zhlédnout dlouhou řadu špičkových odborných sdělení. Nejsilnější dojem bezesporu zanechala nezadržitelná a rok od roku výraznější tendence k digitalizaci pokud možno celého pracovního postupu, od naplánování implantace přes zavedení fixtury až po výrobu protetické náhrady. V oblasti protetiky je jistě přínosem. Nelze se však zbavit dojmu, že v chirurgické části implantologie výpočetní technika sice někdy pomáhá, ale jindy je spíše atraktivní než užitečná a zkušeného operatéra zbavuje možnosti improvizace. To naznačily i „live“ operace prováděné s pomocí operačních šablon (guide). Až budoucnost ukáže jejich skutečný přínos.

Významným praktickým tématem je přesnost intraorálního skenování. Při ztrátě jednoho zubu se pohybuje v rozmezí 7–46 µm, ale pro implantáty v bezzubé čelisti dosahuje stěží akceptovatelných 47–226 µm.

Značná pozornost byla věnovaná bisfosfonátům. Pokud jsou podávány při léčbě osteoporózy v nízkých perorálních dávkách a po dobu kratší než pět let, nejsou příčinou zvýšeného rizika selhání implantátů a implantace nejsou kontraindikované. Antibiotická profylaxe je nezbytná. Efektivita „drug holidays“ (vysazení léku po jistou dobu) je nejasná. Při onkologické vysokodávkové parenterální terapii však implantace doporučovány nejsou. V ostatních situacích dosud není oficiální postoj formulován.

Známý brazilský implantolog dr. C. Araújo odpověděl na otázku, jak rychlý má být léčebný protokol v implantologii: „tak rychlý, jak je to jen možné“. Dříve časté námitky proti okamžitým implantacím mizí, okamžité zatížení implantátu již léta není problém.

Švýcarský profesor D. Buser, jedna z největších postav světové implantologie, upozornil, že se stále častěji vydatně propagují a zavádějí do praxe nové materiály a postupy, které nejsou řádně ověřeny, a že se mnozí implantologové pouštějí do náročných rozsáhlých rekonstrukcí bez dostatečných zkušeností. To vše má za následek, že křivka frekvence komplikací, která po léta klesala, má v posledním období stoupající tendenci. Řešení tohoto stavu však nenastínil.

Hodně se diskutovalo o přednostech zirkonových implantátů, které jsou v západních zemích stále populárnější, protože řada pacientů vyžaduje „metal-free“ ošetření. Jednodílné zirkonové implantáty však nemohou titanovým konkurovat pro omezenou flexibilitu a výhody dvoudílných variant dosud nejsou plně prokázány. Zirkonové fixtury tedy zatím příliš nepřesvědčily.

Několik přednášek se věnovalo komplikacím. Periimplantitida postihuje 15–20 % implantátů, vůbec nejčastější komplikací v implantologii je však obyčejný chipping.

Kongres jako vždy doprovázela rozsáhlá výstava. Kromě řady zajímavých výrobků také demonstrovala, že žijeme v době plagiátů, kdy právně nepostižitelné kopírování „všeho od všech“ je jednou ze základních metod rozvoje. Výsledkem je zcela nepřehledná situace na trhu s množstvím nových, ale navzájem se nápadně podobajících implantačních systémů, o jejichž kvalitě se bohužel nic moc neví. A tak se těšíme, co nám objasní příští výroční kongres, který se bude konat v září 2019 v Lisabonu.