Zní to jako vymyšlený vtip, ale není. Když se EU rozhodla, že v roce 2023 spustí sofistikovaný a komplexní systém digitálního zdravotnictví, vzala to Čína jako bernou minci. V Hongkongu zapracovali a nyní má i v kontinentální Číně pacient, co EU chtěla – data v kapse a evaluace kvality péče. Zpátky do EU. Termín se posunul na rok 2026, pak na 2029, eventuálně na 2032. Mám ale pocit, že v Praze jsou nyní na Ministerstvu zdravotnictví schopní lidé a v rámci EU mohu digitalizaci zdravotnictví posouvat i já díky účasti na důležitých jednáních.

Vedení pracovní skupiny pro eHealth převzal kolega ze Slovenska, viceprezident SKZL MUDr. Peter Kukolík, a silné slovo má také Česko. Ledy se konečně pohnuly. S rostoucím využíváním umělé inteligence a zvyšující se potřebou kybernetické bezpečnosti ve zdravotnictví bylo hlavním cílem setkání aktualizovat a rozšířit dosavadní legislativu.

Evropský zdravotní datový prostor (EHDS)

Na setkání panovala shoda v tom, že kritickým krokem k zabezpečení a efektivní výměně zdravotnických dat napříč hranicemi je implementace EHDS. EHDS slibuje zlepšení přístupu k zdravotním informacím pro zdravotnické pracovníky a pacienty, což je zásadní pro zlepšení kvality péče a efektivity zdravotnických služeb. Pro zubní lékaře je pak klíčové, aby byli schopni tato data správně integrovat a využívat pro lepší diagnostiku a léčbu. Podařilo se nám odrazit předimenzované požadavky IT firem a Polska. Udělejme alespoň to, co si slibujeme...

Umělá inteligence ve stomatologii

Dalším tématem byla integrace umělé inteligence do zubní praxe. Nejnovější aktualizace rezoluce CED o umělé inteligenci ve stomatologické péči zdůrazňuje potřebu jasných pravidel pro zodpovědnost a transparentnost v rozhodovacích procesech, kde jsou využívány algoritmy AI. Tato technologie nabízí značné příležitosti pro zlepšení diagnózy a plánování léčby, musíme si však být vědomi možných rizik a etických dilemat spojených s jejím používáním. Během setkání jsme slovo od slova redukovali jednotlivé restrikce. AI nám musí pomáhat, ne nás brzdit. Pod tlakem Česka se také vyřešila právní odpovědnost a pojištění.

Kybernetická bezpečnost ve zdravotnictví

Významná část jednání byla věnována potřebě posílení kybernetické bezpečnosti ve zdravotnických zařízeních. S narůstajícím počtem kybernetických útoků, které cílí na zdravotnická zařízení, je nezbytné, aby zubní lékaři a zdravotnické organizace přijali proaktivní opatření k zajištění ochrany dat pacientů a zdravotnické infrastruktury. Podstatné je, aby kybernetické bezpečnosti dbali sami členové dentálního týmu. Základem je oddělit počítače pro osobní použití od počítačů napojených na zdravotnické sítě. Složitější certifikace pak nebudou nutné.

Vzdělávání a rozvoj digitálních dovedností

Závěrem byla zdůrazněna potřeba začlenění vzdělávání v oblasti digitálních dovedností do studijních programů a dalšího profesního vzdělávání zubních lékařů. S přechodem na více digitalizované prostředí je zásadní, aby všichni stomatologičtí odborníci dobře rozuměli digitálním nástrojům a procesům a byli schopni je efektivně využívat ve své praxi.

Závěrem

Setkání pracovní skupiny CED jasně ukázalo, že stomatologická péče stojí na prahu významných změn, které přináší digitální transformace zdravotnictví. Pro zubní lékaře je nyní více než kdy jindy důležité, aby se na těchto změnách aktivně podíleli a měli vliv na formování legislativy a pravidel spojených s budoucností jejich profese. Nikdo neví, kde bude náš obor i civilizace za pět let, vývoj je překotný. Musíme však stejně jako kolegové v USA na AI vydělávat a usnadňovat si život, a ne živit lidi, kteří nám hází klacky pod nohy. V Praze i v Bruselu je ČSK na straně dostatečné bezpečnosti, ale proti zbytečným restrikcím. EU ale řídí úředníci a musíme si procesy ohlídat v samém epicentru dění. Rozhodující slovo musí mít lékař a ne úředník!