LKS časopis

Recenzovaný časopis
České stomatologické komory

elektronická verze

ISSN 1210-3381 (Print)
ISSN 2571-2411 (Online)

ČSK
Aktuální číslo
Rubriky
Témata
Autoři

Dvoudílný článek, jehož první část byla zveřejněna v dubnovém LKS 4/2021, přináší informace o studiu stomatologie a možnostech zubního lékaře ve Spojených státech amerických. Seznamuje čtenáře se systémem školství v USA a porovnává výuku stomatologie na University of Minnesota a na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni. Současně polemizuje nad výhodami a nevýhodami jednotlivých institucí a způsobu přípravy studenta na budoucí povolání. Tento článek pro časopis LKS zpracovala MDDr. Miroslava Chalupová, Ph.D., na základě zkušeností získaných díky Proshek-Fulbrightovu stipendiu v roce 2020.

Autorka článku MDDr. Miroslava Chalupová, Ph.D., a prozatímní děkan University of Minnesota Keith A. Mays, DDS, MS, PhD.

Zamyšlení nad prestiží lékařské profese

Povolání zubního lékaře patří ve Spojených státech mezi vysoce prestižní. Lékařské povolání se po desetiletí, možná i staletí, drží na prvních místech všeobecného uznání. Stejný trend vládne všude v erudovaném světě, jen u nás v Česku na to občas zapomínáme. Pokud bychom přece jen polemizovali nad lékařskou profesí, není pochyb, že je to povolání obdivuhodné. Povolání, které si zaslouží respekt široké veřejnosti. Povolání oceňované a nenahraditelné. Být lékařem je práce záslužná, vyžadující nadměrné úsilí a odhodlání a bez neustálého sebevzdělávání nelze tuto profesi vykonávat. Práce lékaře musí být svědomitá a zodpovědná, protože není nic cennějšího než lidské zdraví. Nesmíme však zapomínat, že i lékař je jen člověk. A přestože slíbil, že své povolání bude vykonávat podle nejlepšího vědomí a svědomí, pořád zůstává člověkem. A ten není neomylný ani neunavitelný. Je ovlivněn emocemi, okolím a stresem, který na něj denně dopadá. Často se pak uchyluje k maximálnímu odosobnění a cynismu a mnohdy je to jen krůček od syndromu vyhoření.

Prestiž povolání lékaře je uznávána celosvětově. Uznání je věc jedna, docenění a ocenění věc druhá. Pokud položíme otázku běžnému občanu České republiky, zda je to povolání prestižní, zajisté to potvrdí, ale nad otázkou, zda si zaslouží dostatečné ocenění, již bude polemizovat. Pokud stejnou otázku položíme Američanovi, nezpochybní, že prestižní povolání si zaslouží i dostatečné ohodnocení, jak morální, tak finanční. A v této bazální otázce je zakopaný pes.

Zamyšlení nad finančním oceněním lékařské profese

Americká společnost si práce lékaře váží a dává to najevo nejen v jeho postavení na předních příčkách žebříčků prestiže, ale i umístěním mezi nejlépe placenými profesemi. Závist není typická americká vlastnost. Americký pacient přichází k lékaři s pokorou, český pacient s žádostí. Naše společnost ještě nevyspěla natolik, že je ochotna zcela přijmout odpovědnost za své vlastní zdraví. Historie nás ovlivňuje, ať si to přejeme či nikoli, a otázka odpovědnosti za vlastní zdraví je i třicet let po revoluci přenášena do roviny celospolečenské. Doba se naštěstí mění a současná generace si stále více uvědomuje sama sebe a svou existenci v kontextu celé planety Země. Přesto všechno, prosperující země má prosperující ekonomiku a hnacím motorem ekonomiky jsou peníze. A ty potřebuje k životu každý z nás. Směnný obchod stále neztratil svůj význam v příhraničních oblastech, kde si za kopu vajec můžete nechat extrahovat „řezák vlající ve větru“. Ale přece jen cholesterolovou dietu si nemůže dovolit každý.

Platy zubních lékařů v USA

Otázka finanční odměny za vykonanou práci není v americké společnosti tabuizované téma, jako tomu zůstává v Česku. Mnohdy jsou příjmy jednotlivých pracovníků veřejně zjistitelné. Není tedy tajemstvím, že roční plat zubního lékaře se pohybuje kolem 150 000 USD. Kolegové v Minnesotě jsou na tom ještě o něco lépe, v přepočtu jsou to necelé čtyři miliony korun. Měsíční plat lékaře s pětiletou praxí ve 12. platové třídě byl v roce 2020 v České republice 39 760 Kč, pro snadnější porovnání uvedu roční přepočet: 477 120 Kč bez odečtu daní. Realita se liší od tabulek a v předloňském roce byl průměrný měsíční plat zubního lékaře vypočítán na 59 092 Kč (zdroj: viz odkaz 1. na konci článku). Mzdy privátních zubních lékařů se zajisté liší. Naštěstí i bohužel existuje v našem státě daňové přiznání a do něj můžeme nahlédnout, abychom zjistili, jak si v pomyslném žebříčku stojíme.

Poznámka ekonoma: Plat je finanční odměna pro zaměstnance státu. Mzda je vyplácena ostatními zaměstnavateli.

Do a good bussines...

V předchozí 1. části článku (LKS 4/2021) jsem se detailně věnovala studiu stomatologie v USA a nákladům s tím spojeným. Nesmíme zapomenout na to, že student má v den promoce na svém účtu dluh mezi 400 000 – 500 000 USD. Český student je splácení po vystudování vysoké školy ušetřen. Celá americká společnost je postavena na ekonomice, jejím rozvoji a s tím souvisí všudypřítomný konzum. A jak je známo, ve světe obchodu jde svědomí většinou stranou. Naopak morální a etický kodex je v českém národě hluboce zakořeněný. A přestože jsme, jako Češi, mistři ve vyhledávání zkratek, naše svědomí zůstává na správném místě. Důkazem toho bylo i zvládnutí situace COVID-19, kdy se ukázaly pravé hodnoty našeho charakteru. Jaké budou následky, je velmi těžké odhadnout, ale rozhodně je naše Česká republika v lepší pozici než USA. Stále u nás existují sociální jistoty, o kterých může Amerika jen snít.

„Spondeo ac polliceor“ – těmito slovy začala naše profesní kariéra. Nikde se nezmiňovalo „and do a good business“. Amerika je diametrálně jiný svět, a přestože vzezřením na první pohled nedokážeme rozlišit Američana a Evropana, vžít se jeden do druhého je nadlidský úkol. Uvažování a jednání Američana je pro Čecha těžké pochopit. Silnou stránkou českého národa je používání zdravého selského rozumu, a to i přes to, že se to většina ze zvolených zástupců snaží vyvrátit. Tenhle zdravý rozum nás nutí klást si otázku, zda je tento systém správně nastavený. Celý americký systém zdravotnictví je svým způsobem obchod. A je to morální obchodovat se zdravím?

Profesní život akademických pracovníků UMN

Do vyhlášení pandemie jsem se pohybovala na půdě University of Minnesota (UMN) a měla možnost se potkávat se studenty i zaměstnanci fakulty. Musím se proto blíže zmínit o profesním životě akademických pracovníků na UMN.

University of Minnesota se stejně jako většina univerzit v Česku potýká s nedostatkem kvalitních vyučujících v oboru stomatologie. Přestože situace není tak tristní jako na českých univerzitách, i zde jen těžko hledají cesty, jak na půdu univerzity přilákat stomatology se zájmem o výuku a další akademické působení.

Stejně jako u nás má zubní lékař působící na univerzitě možnost zapojit se do výzkumných projektů fakulty, ale převážnou část jeho pracovní náplně tvoří předávání znalostí studentům formou přednášek, seminářů a praktických cvičení. Tak jako v Česku mají lékaři dle svého rozvrhu vyhrazený určitý čas na ošetřování vlastních pacientů. Kmenových zaměstnanců fakulty všeobecně ubývá a mnohem častěji je možné potkat zaměstnance, kteří na univerzitě pracují pouze na částečný úvazek. Toto řešení se mi jeví jako oboustranně výhodné, lékaři z terénu přinášejí čerstvý vzduch do občas zkostnatělých prostor kliniky a předávají studentům zkušenosti z praktické stomatologie. Sami jsou tím vytrženi z denní rutiny svých praxí a oddalují tak jakýkoli náznak profesního vyhoření. V prostorách UMN i přidružené nemocnici jsem se vždy setkala s velmi pozitivně naladěnými pracovníky, kteří byli ochotní a usměvaví a jejich zájem o pacienta byl inspirativní.

Finanční podmínky zaměstnanců UMN

Když jsem se ptala nově zvoleného prozatímního děkana Keitha A. Mayse, DDS, MS, PhD, jaké benefity pro své zaměstnance univerzita nabízí, překvapilo mě, že se to s výhodami v Česku nedá srovnávat. Univerzitní pracovníci na naší fakultě mají dostupnou řadu zaměstnaneckých benefitů, akademičtí pracovníci mohou čerpat až 8 týdnů dovolené. Na UMN je to pouze 20 dnů dovolené. Příspěvky na stravné či sportovní aktivity bereme v naší zemi téměř jako samozřejmost, ale nic takového v Minnesotě nenabízejí.

Amerika nikdy nebyla sociálním státem, jasným důkazem toho je i délka mateřské dovolené, která je stanovena na šest týdnů. UMN nabízí ženám v akademickém prostředí dalších šest týdnů, ale pokud poté do práce nenastoupí, je na jejich pracovní pozici okamžitě vypsáno výběrové řízení. Přístup českého státu k péči matky o dítě je jedinečný a maximálně vstřícný. I ostatní svět začíná uznávat, že péče o budoucí generace je klíčová pro udržení kvality a rozvoje jednotlivých zemí. Amerika však i v tomto směru potvrzuje svůj ekonomický pohled.

Hlavním kritériem zájemce o práci v UMN však zůstává výše finanční odměny za vykonanou práci. Plat stomatologů na UMN nedosahuje výše v privátních praxích, ale ani nezůstává hluboko pod celostátním průměrem. Přestože u nás v Česku existuje určitá kompenzace zaměstnaneckými benefity, plat akademických pracovníků je hluboko pod akceptovatelnou normou.

Ošetřování pacientů v UMN

Univerzitní pracoviště UMN je vyhledáváno spíše pacienty z nízkopříjmových skupin. Ceny za ošetření jsou zde poloviční oproti cenám v privátních praxích, tedy pokud jsou pacienti ošetřováni studenty. Ošetření kmenovými lékaři univerzity již tyto výhody pro pacienta nepřináší. Pro představu: za ošetření zubním implantátem včetně korunky účtuje UMN přibližně 3000 USD, v privátní praxi je to minimálně dvojnásobek. Endodontické ošetření jednoho kořenového kanálku začíná obvykle na 1000 USD.

Průměrný roční příjem je v Minnesotě 36 156 USD (zdroj: viz odkaz 2. na konci článku), z toho jednoduchou matematikou vyplývá, že ošetření u stomatologa si nemůže dovolit každý. Pojišťovnický systém je v Americe velmi složitý, není uzákoněno, že americký občan musí být pojištěn, a mnozí tak žádné pojištění nemají. Příspěvek na stomatologické ošetření se obvykle pohybuje od 1000 do 5000 USD za rok, podle typu a výše pojištění, a pacienti pak z tohoto rozpočtu čerpají. Orientovat se v nepřehledném systému příspěvků je složité i pro zkušeného místního stomatologa a již na vysoké škole je této problematice věnováno mnoho přednášek.

Stejně jako v Česku, ani v USA neplatí žádná omezení ve výkonu praxe a absolvent ihned po promoci může začít pracovat ve vlastní privátní praxi, potažmo může začít ihned implantovat. Přestože valná většina absolventů ani v Česku, ani v Minnesotě nenastoupí po promoci do své vlastní praxe, mnozí z nich již na začátku své profesní kariéry vědí, že se v nejbližší době budou implantologii věnovat. Odvaha Američanům nechybí a po absolvování víkendového kurzu se horlivě pouštějí do prvních implantací. Zda je tento postup optimální, si musí zodpovědět každý z nás. Odpověď předních představitelů univerzity na můj dotaz, zda by v otázce implantací neměla platit přísnější pravidla, byla velmi kulantní: „Upírat Američanovi právo, které má, není žádoucí.“ Což platí i v obecné rovině.

Materiální vybavení UMN

Velkou výhodou Ameriky je spolupráce s předními technologickými firmami. A velkou výhodou UMN je, že firma 3M sídlí v Saint Paulu – a Saint Paul a Minneapolis jsou v podstatě jedno město. Velmi často jsou také nazývány Twin Cities. University of Minnesota tímto získává svou polohou nespornou výhodu a stomatologická fakulta si na nedostatek materiálního vybavení rozhodně nemůže stěžovat. Tato úzká spolupráce se odráží i na poli výzkumu, kdy je UMN zapojena do krátkodobých projektů i dlouhodobého hodnocení kvality produktů.

Závěrem druhé části

Přestože jsem měla možnost nahlédnout do světa americké stomatologie a vidět výhody, které povolání stomatologa v USA má, musím se přiznat, že bych v jejich kůži být nechtěla. Neustálý strach a hrozba žaloby za každou výplní, tento blikající alarm v očích ošetřujících, na to český lékař není připraven. Je naprosto pochopitelné, že privátní praxe odvádí velkou část svého zisku právnickým firmám, které za ně řeší případné soudní spory, a snižují tím chuť amerických pacientů žalovat svého stomatologa. Mnozí kolegové se po neblahých zkušenostech vracejí na půdu velkých institucí, kde se tato hrozba příliš neočekává.

Všude dobře, doma nejlépe. Český lékař vystudoval pro české pacienty, a právě k nim by si měl umět najít tu nejlepší cestu. A i když to v té naší zemi není ideální a každý rodilý Čech je svým naturelem Brouk Pytlík, neměli bychom si položit otázku, kterou by si položil Američan: „Co já mohu udělat pro to, aby to zde fungovalo lépe?“

Zdroje:

1. www.ispv.cz/getattachment/bc3920a7-8dbc-4ebf-9363-475d5dc8c0d6/CR_192_PLS_M8r-xlsx.aspx?disposition=attachment

2. www.deptofnumbers.com/income/minnesota/

22. 5. 2021

LKS 05/2021

Print: LKS. 2021; 31(5): S85 – S87

Autor:

Fotografie

  • Miroslava Chalupová

Rubrika:

Téma: