Máme za sebou více než rok s koronavirem SARS-CoV-2. Co to pro českou stomatologii znamená?

Pozitiva: Byl to rok vybojovaných rekordních pojišťovenských sazeb – to nám zachránilo krk. Totéž můžeme říct o rozhodnutí ČSK nezastavit provoz, sehnat pomůcky a pracovat. Jinak bychom s mizernou pomocí státu dopadli jako hostinští nebo stomatologové v některých zemích EU.

Negativa: První zrcadlo nastavily platby pojišťoven – dostali jsme rekordně peněz, ale o stovky milionů méně, než jsme plánovali. A účty platit musíme. Svůj díl na tom má fixní platba za výkon v korunách, nejde propad dohnat kouzly s koeficienty, jak je známe ze zbytku české medicíny.

V tomto LKS na str. 83 – 85 a na titulní straně najdete výsledky průzkumu, který u příležitosti Světového dne ústního zdraví iniciovala Mgr. Eliška Waldová. Není to verifikovaná studie, ale je vidět, že zejména první covidová vlna měla těžké důsledky a že jsou praxe, které vlastně nepracovaly po celou dobu pandemie. Nevidíme do statistik přímo hrazené péče, ale asi to také nebude „hitparáda“.

Česká stomatologie bude mít asi nejmenší škody v EU, ale i tak jde o miliardy. Velký dík všem za čísla, jakkoli jsou často tvrdá. Od čísel se odrazíme – zpátky se ekonomicky nejde dostat „jen“ tvrdou prací. Hodně věcí se bude muset změnit – u pojišťoven i v organizaci naší práce, abychom se dostali zpět, nebo k lepším číslům.