Vážená redakční rado,

s velkým zájmem jsme si v LKS č. 1/2026 přečetli publikované praktické sdělení „Ošetřování hlubokého zubního kazu“ (Černý D., Gregor L., Koberová Ivančaková R., Vašáková J., Žižka R.) [1]. Vznik tohoto sdělení byl avizován již v LKS v roce 2022. Sdělení je prezentováno pod autorskou afiliací pěti odborníků ze čtyř akademických pracovišť. Tento fakt může v odborné komunitě vyvolávat dojem celorepublikového, případně i celosvětově širšího konsenzu, který má potenciál zásadně ovlivnit další vývoj klinické praxe a akademické výuky.

Dané téma považujeme za zásadní pro kvalitu poskytované péče a kvalitu života našich pacientů. Měl jsem (M. Tomka) to štěstí, že na pražské fakultě již v roce 2004 panovala jednoznačná shoda, že u hlubokých kazů je na pulpální stěně vhodné ponechat měkký dentin (doc. MUDr. Luděk Peřinka, CSc.; doc. MUDr. Jan Handzel, CSc.).

Rozhodli jsme se reagovat, protože některá tvrzení ne zcela odpovídají citované literatuře a ztrácejí se v nich podstatné souvislosti. Velmi nás překvapilo, že sdělení namísto popisu aktuálního stavu poznání odpovídá starším klinickým doporučením.

1) Ačkoliv je článek prezentován jako „praktické sdělení“, postrádá jakoukoli konkrétní praktickou ukázku či demonstraci postupu. Zvědavý čtenář by jistě ocenil nejen popis samotného postupu, ale také prezentaci praktického výsledku. Dovolujeme si proto připojit malé doplnění (obr. 1, obr. 2, obr. 3, obr. 4).

2) Namísto příliš obecného tvrzení „K uvedené problematice se jednotlivé odborné společnosti staví odlišně“ považujeme za velmi vhodné informovat čtenáře konkrétně. V odborných doporučeních panuje poměrně výrazná shoda. American Dental Association (ADA) [2], European Academy of Paediatric Dentistry (EAPD) [3], European Society of Endodontology (ESE) [4], FDI World Dental Federation (FDI) [5] International Association for Dental Research (IDAR) [6], International Association of Paediatric Dentistry (IAPD) [7] doporučují:

a) U ošetření hlubokých kazů vitálních zubů ponechat změklý dentin na pulpální stěně. Možné terapeutické postupy zahrnují:

1. Selektivní exkavaci na pevný dentin – ponechání pevného (i kožovitého) dentinu pulpálně.

2. Selektivní exkavaci na měkký dentin – ponechání měkkého dentinu pulpálně.

3. Odloženou (postupnou) preparaci – dvoufázové odstranění kazivých lézí: nejprve selektivní exkavace na měkký dentin a dlouhodobá provizorní výplň (6 – 12 měsíců). V druhé fázi následuje dočištění, resp. selektivní exkavace na pevný dentin.

4. Neselektivní exkavace na tvrdý dentin (dříve kompletní exkavace) je v této situaci považována za „overtreatment“, resp. obsoletní postup.

b) U ošetření extrémně hlubokých kazů vitálních zubů, nebo při odhalení zubní dřeně vitálních zubů je doporučeno radikálnější, neselektivní odstranění kariézních hmot. Možné terapie zahrnují:

1. Přímé překrytí

2. Parciální pulpotomii

3. Hlubokou pulpotomii

3) Pouze stanovisko American Association of Endodontists (AAE) působí rozporuplně, neboť se věnuje pouze ošetření s odhalením zubní dřeně [8]. Stanovisko bylo podrobeno oponentuře s ohledem na pochybnosti, zda hájí zájmy pacientů [9].

4) Tvrzení, že volba léčby se liší podle věku pacienta, sociálního postavení či úhrad zdravotních pojišťoven je kontroverzní. Takové podmínky nejsou součástí uvedených doporučení (ADA, EAPD, ESE, FDI, IADR ani AAE). Toto tvrzení by si proto zasloužilo velmi pečlivé upřesnění a podložení relevantními zdroji. Lehce může být snadno interpretováno způsobem, který autor pravděpodobně nezamýšlel (např. že čím je pacient bohatší, tím víc preparace a fixních protetických prací).

5) Slovníček pojmů zjevně vychází ze stanoviska ESE, avšak přímá citace chybí. Některé definice jsou výrazně kráceny, což může vést k posunutému výkladu jejich významu. Týká se to zejména pojmů extrémně hluboký kaz, nepřímé překrytí dřeně, jednofázová selektivní exkavace kazu, odložená exkavace či přímé překrytí dřeně. Úplný překlad definic by výrazně přispěl k celkové srozumitelnosti textu. Pokud je cílem nabídnout českou variantu těchto pojmů, je nezbytné na to výslovně upozornit a uvést odůvodnění.

6) V části „Doporučení pro asymptomatické zuby“, odstavec Ad 4., je uvedeno, že

a) Selektivní exkavace je vázaná na nespolupráci dítěte nebo menší klinické zkušenosti ošetřujícího.

b) Kompletní (správně neselektivní) exkavace je vázaná na znalosti, zkušenosti a vybavení operatéra.

Uvedená tvrzení nejsou v souladu s citovanou literaturou. Pro přehlednost uvádíme překlad doporučení [10]:

A. Neselektivní (kompletní) odstranění kazu se  nedoporučuje při ošetření hlubokých kazů.

B. Selektivní odstranění kazu by mělo být zváženo před odloženou exkavací.

C. Selektivní odstranění kazu minimalizuje riziko odhalení zubní dřeně a zlepšuje zachování vitality zubu.

Abychom měli jistotu, že žádná souvislost neunikla, nechali jsme tvrzení v článku systematicky ověřit s ohledem na uvedené citace pomocí umělé inteligence (Tab. 1).

7) Kolegialita a diplomacie. V citovaných doporučeních (ADA, EAPD, ESE, FDI, IADR) se autoři záměrně vyhýbají přímé konfrontaci selektivní exkavace a pulpotomii (neselektivní exkavace). Oba postupy jsou v moderní literatuře prezentovány jako legitimní (byť s odlišnými indikacemi) a diskuze je vedena věcně. V publikovaném sdělení však tato diplomatická rovina poněkud ustupuje do pozadí. „Kompletní exkavaci“ autoři sdělení spojují se „vzdělanými, zkušenými a dobře vybavenými lékaři“.

Je to podobné, jako kdybychom tvrdili, že laparoskopickou apendektomii provádí pouze nezkušený chirurg, zatímco zkušený operatér volí otevřený přístup, aby měl „lepší přehled“. Není to ve skutečnosti přesně naopak?

8) Odstavec „Doporučení ošetření pro symptomatické zuby“ je neúplný. Současná doporučení zdůrazňují nutnost rozlišovat mezi symptomatickými zuby s reverzibilní a ireverzibilní pulpitis [4, 6]. Toto rozlišení je klíčové pro správnou volbu terapie a jeho absence může vést k nesprávné interpretaci doporučených postupů.

9) Velice obecné doporučování skloionomerních cementů musí v každém dlouholetém praktikovi vzbuzovat určité obavy, protože může vést k méně příznivým výsledkům u výkonů se zachováním vitality. Tuhle skutečnost v minulosti reflektovala i ČSK ve svém odborném stanovisku představenstva [11]. Je nutné přesně vymezit, kdy a za jakých okolností je jejich použití indikované a dlouhodobě spolehlivé, a tato tvrzení podložit odpovídajícími citacemi.

Závěr

Velmi si vážíme práce autorů, kteří ve svém sdělení připomněli přístupy ke konzervativnímu ošetření tak, jak byly vyučovány na počátku milénia. Současně je však třeba reflektovat, že dnes již ošetřujeme v roce 2026 – klinická praxe (i doporučení) se za tu dobu přece jen posunula o něco dál.

Sdělení používá moderní nomenklaturu nedůsledně. Zdá se, že uniká i podstata změny terminologie: původní pojem kompletní exkavace (s pozitivní konotací) byl nahrazena termínem neselektivní exkavace (negativní konotace).

Sdělení není v souladu s aktuálními principy moderní stomatologie, která jednoznačně favorizuje šetrnější a biologicky orientované postupy. Cílem moderního ošetření je předcházet iatrogenní expozici zubní dřeně, nikoliv ji považovat za neodvratnou součást ošetření [12]. Neselektivní preparace hlubokého kazu má značná rizika a podle studií vede k 7x častějšímu odhalení zubní dřeně a až 16x vyšší pravděpodobnosti její nekrózy oproti selektivní exkavaci [13].

Každý lékař se snaží být vzdělaný, zkušený a adekvátně vybavený. Pokud je hlavním předpokladem těchto kvalit neselektivní exkavace, jak naznačuje předložené sdělení, tak pak jde spíše o navádění k invazivnějším postupům. Sdělení je tak v hrubém rozporu s obecně přijímanými etickými zásadami (princip nonmaleficence a beneficence), podle nichž má být léčba vedena v nejlepším zájmu pacienta [14].

Takto koncipované „praktické sdělení“ je jen obtížně využitelné jako doporučení pro absolventy či kolegy hledající spolehlivý metodický materiál.

1. Milan Tomka, Bulovka Premium Clinic, s. r. o., Praha
2. Miroslav Kašpar, Soukromá zubní ordinace, MUDr. Leona Kašparová, Polička

Odpověď autorů praktického sdělení „Ošetřování hlubokého zubního kazu“ z LKS 1/2026

na „Dopis redakci“ od M. Tomky a M. Kašpara

Vážení kolegové,

děkujeme vám za dopis adresovaný redakci LKS, v němž reagujete na naše sdělení věnované ošetřování hlubokého zubního kazu. Vážíme si zájmu, který tomuto tématu věnujete, a níže uvádíme naše stanovisko k hlavním bodům vaší reakce.

S politováním konstatujeme, že váš dopis místy přesahuje rámec věcné odborné polemiky. Příkladem jsou formulace jako „přístupy vyučované na počátku milénia“, argumentace autoritou či využívání ironie, jež může být vnímána spíše jako konfrontační než konstruktivní. Rovněž závěr dopisu působí dojmem definitivního soudu, jenž nepřipouští další diskuzi. Jsme přesvědčeni, že odborná polemika v odborném tisku by měla být vedena věcně a s respektem ke všem zúčastněným stranám, bez ohledu na preferovaný klinický přístup.

Naše sdělení nebylo zamýšleno jako nadřazení neselektivní exkavace nad selektivní. Cílem bylo poskytnout přehledné a vyvážené shrnutí klinických možností ošetření hlubokého kazu z odborných zdrojů dostupných v době tvorby textu (např. „IAPD Porto Declaration“ byla publikována až v lednu 2026), nikoliv jeden z přístupů diskvalifikovat.

Selektivní exkavace je plně legitimní možností ošetření, a to zejména v situacích, kdy hrozí perforace zubní dřeně nebo kdy je předpokládaná úspěšnost následné terapie při vzniku perforace snížena – například u nespolupracujícího pacienta nebo u lékaře s menší zkušeností s výkony zachovávajícími vitalitu dřeně. Volba konkrétního postupu musí vždy zohledňovat celkový klinický kontext. Právě tuto pluralitu přístupů jsme chtěli v našem sdělení respektovat. Pokud text v některých pasážích vyzněl odlišně, nebylo to naším záměrem.

1. MUDr. Daniel Černý, Ph.D.
2. MUDr. Dr. med. dent. Ladislav Gregor, Ph.D.
3. prof. MUDr. Romana Koberová Ivančaková, CSc.
4. MUDr. Jana Vašáková, Ph.D., FIAPD
5. MDDr. Radovan Žižka, Ph.D.

 

* Redakční rada LKS považuje odborné polemiky vedoucí k tříbení názorů a výměně zkušeností za přínosné, a proto se domnívá, že další případná diskuze k tématu ošetřování hlubokého zubního kazu by se měla odehrávat na vhodné platformě, například mezi odbornými společnosti, vědeckou radou ČSK apod.

Fotogalerie

Literatura

1. Černý D, Gregor L, Koberová Ivančaková R, Vašáková J, Žižka R. Ošetřování hlubokého zubního kazu. LKS. 2026; 36(1): 12–26.

2. Dhar V, Pilcher L, Fontana M, González-Cabezas C, Keels MA, Mascarenhas AK, Nascimento M, Platt JA, Sabino GJ, Slayton R, Tinanoff N, Young DA, Zero DT, Pahlke S, Urquhart O, O’Brien KK, Carrasco-Labra A. Evidence-based clinical practice guideline on restorative treatments for caries lesions: A report from the American Dental Association. J Am Dent Assoc. 2023; 154(7): 551 – 566.e51.

3. Duggal M, Gizani S, Albadri S, Krämer N, Stratigaki E, Tong HJ, Seremidi K, Kloukos D, BaniHani A, Santamaría RM, Hu S, Maden M, Amend S, Boutsiouki C, Bekes K, Lygidakis N, Frankenberger R, Monteiro J, Anttonnen V, Leith R, Sobczak M, Rajasekharan S, Parekh S. Best clinical practice guidance for treating deep carious lesions in primary teeth: an EAPD policy document. Eur Arch Paediatr Dent. 2022; 23(5): 659–666.

4. European Society of Endodontology (ESE) developed by: Duncan HF, Galler KM, Tomson PL, Simon S, El-Karim I, Kundzina R, Krastl G, Dammaschke T, Fransson H, Markvart M, Zehnder M, Bjørndal L. European Society of Endodontology position statement: Management of deep caries and the exposed pulp. Int Endod J. 2019; 52(7): 923–934.

5. FDI World Dental Federation. (Deep) Dentine caries and restorative care: Adopted by the FDI General Assembly: 7 September 2018, Buenos Aires, Argentina. Int Dent J. 2019; 69(1): 7–8.

6. Schwendicke F, Frencken JE, Bjørndal L, Maltz M, Manton DJ, Ricketts D, Van Landuyt K, Banerjee A, Campus G, Doméjean S, Fontana M, Leal S, Lo E, Machiulskiene V, Schulte A, Splieth C, Zandona AF, Innes NPT. Managing Carious Lesions: Consensus Recommendations on Carious Tissue Removal. Adv Dent Res. 2016; 28(2): 58–67.

7. Dhar V, El-Karim I, Coll JA, Fouad AF, O’Connell AC, Asgary S, Bjørndal L, Cehreli ZC, Crystal YO, Ekambaram M, Hodgson BD, Innes NP, Rodrigues JA, Taha NA, Tewari N, Turk T. Pulp Therapies Rooted in Evidence: IAPD Porto Declaration. Int J Paediatr Dent. 2026; 36(2): 387 – 390.

8. AAE Position Statement on Vital Pulp Therapy. J Endod. 2021; 47(9):1340–1344.

9. Duncan HF, Tomson PL, Simon S, Bjørndal L. Endodontic position statements in deep caries management highlight need for clarification and consensus for patient benefit. Int Endod J. 2021; 54(11): 2145–2149.

10. Edwards D, Stone S, Bailey O, Tomson P. Preserving pulp vitality: part one – strategies for managing deep caries in permanent teeth. Br Dent J. 2021; 230(2): 77–82.

11. ČSK. OSP 1/2009 k používání výplní ze skloionomerního cementu v distálním úseku chrupu. Dostupné z: https://www.dent.cz/o-nas/stavovsky-predpis/075b6728-fc48-4f56-801a-ee904a2a578e. 7. únor 2009.

12. Thompson V, Craig RG, Curro FA, Green WS, Ship JA. Treatment of deep carious lesions by complete excavation or partial removal: a critical review. J Am Dent Assoc. 2008; 139(6): 705–12.

13. Verdugo-Paiva F, Zambrano-Achig P, Simancas-Racines D, Viteri-García A. Selective removal compared to complete removal for deep carious lesions. Medwave. 2020; 20(1): e7758.

14. FDI World Dental Federation. Ethics In Dentistry 2024. Int Dent J. 2025; 75(1): 7–8.