LKS časopis

Recenzovaný časopis
České stomatologické komory

elektronická verze

ISSN 1210-3381 (Print)
ISSN 2571-2411 (Online)

LKS 09/2022 ČSK
Aktuální číslo
Rubriky
Témata
Autoři

Sošky nebo figurky zpodobňující nejen lidské postavy provázejí dějiny lidstva už od pradávna. Na území jižního Německa v údolí Lonetal byla nalezena figurka Venuše vyřezaná z mamutího klu a je považována za jedno z nejstarších zobrazení člověka. Stáří sošky se odhaduje na víc než 35 000 let. Byly zde objeveny také zvířecí podobizny – medvěd, sob, mamut, kůň. Velikost exponátů zhruba mezi pěti a deseti centimetry odpovídá i rozměrům figurek na této stránce.

Soudobou módou se stal ježeček pod jménem Mecki v rozmezí od 30. do 50. let 20. stol. Naše figurka je z keramiky, jako bodliny sloužila párátka. Zhotovena v Německu, výrobce není znám.

V nové době se koncem 17. stol. objevily v Japonsku sošky vyřezané ze dřeva kořenů nebo také z klů slonů a mrožů. Jsou oblíbené dodnes. Nazývají se netsuke. Sloužily „fyzikálně“ – jako protizávaží na opascích, vyvažující zavěšená pouzdra a zbraně. Vyráběly se někdy do r. 1880. V zschadrasské sbírce jsou dvě takové sošky znázorňující bolesti zubů.

Další typ figurek, velmi četný, známe pod označením vídeňský bronz. Počátky těchto drobných suvenýrů datujeme po r. 1820. Hostům se darovaly humoristické bronzové sošky vyráběné v mnoha dílničkách na zakázku, obvykle v limitovaných sériích. Když hostitele trápily bolesti zubů, tak se mezi dárky hostů samozřejmě vyskytly i sošky se zubní tematikou, včetně zvířátek zpodobněných s nějakým zubním trápením.

Po r. 1850 se objevují porcelánové sošky hlavně v Anglii a Německu. Bývají označovány jako nippes. Jejich produkce vrcholí na přelomu 19. a 20. století, útlum v průběhu první světové války je vystřídán krátkým vzepětím výroby ve 20. letech a tím tento příběh končí – dnes už se s nimi setkáváme jen velmi vzácně.

Základní materiál je zrcadlem doby. Dnes se proto vyrábějí sošky z plastických hmot. Ve velkých sériích, rychle vznikají, ještě rychleji zanikají. Tak by mohl vzniknout dojem, že toto křehké zubní umění nemá budoucnost, ale víme, že nic úplně nekončí, jen se proměňuje. Vše plyne, panta rhei. Také náš seriál končí, ale jistě se k jednotlivým tématům budeme v budoucnu vracet.

Autoři děkují čtenářům za mnohaletou věrnost a pozornost jejich badatelskému úsilí a snaze prezentovat poklady dávných i nedávných věků stomatologie uložené v unikátních sbírkách saského Muzea historie zubního lékařství v Zschadrassi.

Malý delfín má upozornit hosta na večerní hygienu včetně čištění zubů. Francouzský výrobce ho zhotovil z umělé hmoty na zakázku pařížského hotelového koncernu kolem r. 2000.
Žabku zřejmě trápí bolesti zubů, a tak přemýšlí, kdo by jí pomohl. Raná práce (kolem r. 1900), tzv. vídeňský bronz s dobře zachovaným zbarvením. Výrobce neznámý.
Slonovi se už ulevilo, protože v Africe našel ošetřujícího. Se ztrátou tesáku se ale musel smířit. Lidé jsou na tom lépe, ti přece mohou používat zubní náhradu... Vídeňský bronz z období kolem r. 1900 s dobře zachovaným zbarvením, neznámého původu.
Porcelánová soška jako nádobka na párátka. Umělec se inspiroval dvěma mědirytinami (obě jsou v naší sbírce) z období kolem r. 1850. Popisovalo se tam, jak lze zhotovit ze zbytků humra jak mužskou, tak ženskou sošku. Výrobce dekorativních figurek z r. 1860 neznáme. Zdobení šatů smaltovými perličkami však ukazuje na „poctivou“ starší práci.