Na dvoudenním kongresu se v hlavním sále kromě technika Jakuba Hoška představí pět celosvětově známých odborníků – dr. István Urbán (Maďarsko), dr. France Lambert (Belgie), dr. Samuel Akhondi (Rakousko), dr. Gary Finelle (Francie) a dr. Maja Chmielewska (Polsko). Tyto zahraniční přednášející jsme požádali o rozhovor.

V paralelním pátečním programu budou především pro dentální hygienistky a hygienisty přednášet specialisté ze Slovenska a Česka: dr. Michal Štefanatný, dr. Šimon Belák, Peter Kramárik a Jana Norkin. První den kongresu proběhnou tři praktické workshopy se zaměřením na intraorální a extraorální skenování a okamžitou implantaci a zatížení.

István Urbán

Použití jakéhokoli digitálního nástroje během operace obvykle prodlužuje proceduru a v některých případech může být rušivé. Jak často je používáte vy jako zkušený chirurg?

Digitální šablony používám při všech kostních rekonstrukcích a implantacích ve frontálním úseku horní čelisti, dále při rekonstrukci v laterálních partiích a u bezzubých čelistí. Vždy začínám digitálním set-upem a z něho vycházím při návrhu a tisku chirurgické šablony. Tímto způsobem mohu kontrolovat plánování.

Přesné usazení digitální šablony pro implantaci nebo pro regenerační výkon u bezzubých případů může být během operace zavádějící, jak ověříte, že vše sedí tak dobře, jak bylo navrženo virtuálně?

Pokud digitální plán provádí asistent, je nutné být opatrný a vše zkontrolovat. Při každé operaci u bezzubého pacienta nejprve kontroluji, jak přesně šablona sedí i kam přesně zavádím implantáty. Je potřeba šablonu několikrát vyjmout a vizuálně se přesvědčit, zda pozice implantátů odpovídá vytištěnému prototypu finální náhrady. Jedná se o krok navíc, který však zajišťuje, že jsou implantáty umístěny do správných pozic. Šablonu rovněž rád používám pro správné prostorové doplnění kosti technikou regenerace.

István Urbán (Maďarsko)

Vystudoval na Lékařské a stomatologické fakultě Semmelweisovy univerzity v Budapešti, poté studoval ústní chirurgii v Budapešti a parodontologii v Szegedu a na UCLA v Los Angeles. Později absolvoval stipendijní program v oboru implantologie na Loma Linda University v Kalifornii. Je autorem řady vědeckých článků a kapitol v učebnicích o regeneraci kosti, rekonstrukční chirurgii a plastikách měkkých tkání v okolí zubních implantátů.

France Lambert

Klinicky dokumentované výsledky okamžité implantace a zatížení jsou překvapivě velmi vysoké. Zároveň se všichni setkáváme s komplikacemi. Vzhledem k rozdílným dovednostem a zkušenostem implantologů je možné očekávat podobně skvělé výsledky u nás všech?

Jak okamžitá implantace, tak odložené zavedení dentálních implantátů představují komplexní chirurgické výkony, jejichž provedení vyžaduje pokročilé odborné vzdělání a dostatečnou klinickou zkušenost. V případě odloženého postupu, je-li indikována augmentace alveolární kosti, je nezbytné ovládat odpovídající pokročilé chirurgické techniky, zejména při vedení řezu, uvolňování laloku, dostavbě chybějící kosti a manipulaci s biomateriály a celkově atraumatický chirurgický přístup. Tyto kroky představují technicky náročné fáze výkonu, které zásadně ovlivňují výsledný klinický výsledek. Naopak, okamžité zavedení implantátu se zpravidla provádí technikou bez odklopení laloku, což může usnadnit manipulaci s měkkými tkáněmi a tím minimalizovat chirurgické trauma. Nicméně atraumatická extrakce zubu a následná preparace kostního lože v čerstvé extrakční ráně jsou technicky mnohem náročnější ve srovnání se zaváděním implantátu do plně zhojené kosti. Za těchto podmínek je pečlivé plánování výkonu a využití řízené nebo navigované chirurgie zásadní.

Je samozřejmé, že digitální technologie jsou pro mladé zubní lékaře velmi atraktivní, zatímco starší kolegové se obvykle drží osvědčeného analogového pracovního postupu. Myslíte si, že oba přístupy budou v budoucnu považovány za lege artis?

Ačkoli jsem studovala a pracovala mnoho let v analogovém prostředí, musím uznat, že digitální plánování a navigovaná chirurgie (ať již statická, nebo dynamická) výrazně zlepšily přesnost usazení zubních implantátů. Tento fakt jsem si opakovaně ověřila při revizi CBCT snímků pacientů, u kterých jsem v minulosti implantovala bez navigačního nástroje. Je skvělé vidět, že mladší generace začíná s těmito technologiemi přímo. Jistě, získání klinických dovedností a kompetencí zůstává i nadále velmi důležité, bez ohledu na použité nástroje. Do budoucna věřím, že indikace pro okamžité zavedení implantátů se budou i nadále rozšiřovat, díky neustálému pokroku v technikách, biomateriálech, technologiích a našemu vyvíjejícímu se pochopení periimplantátové biologie.

France Lambert (Belgie)

Vystudovala stomatologii a postgraduální studium v oboru parodontologie absolvovala na Univerzitě v Lutychu. Díky stipendiu ITI na Harvard School of Dental Medicine si dále rozšířila vzdělání v oblasti implantologie. Jako vedoucí kliniky na Univerzitě v Lutychu obhájila doktorskou práci zaměřenou na regenerativní biomateriály. Na téže univerzitě rovněž vede Ústav parodontologie, orálně-chirurgické stomatologie a implantologické chirurgie.
Působí také jako ředitelka postgraduálního programu v oboru parodontologie a implantologické stomatologie, akreditovaného Evropskou federací pro parodontologii, a zastává pozici spoluvedoucí výzkumného projektu The Dental Biomaterials Research Unit. Její výzkum se zaměřuje na hodnocení inovativních protokolů v implantologii, regeneraci tvrdých a měkkých tkání a vývoj inteligentních regeneračních materiálů. Je delegátkou Evropské federace pro parodontologii, předsedkyní sekce ITI Belux, členkou Evropské akademie estetické stomatologie a členkou Výzkumného výboru ITI.

Samuel Akhondi

Do jaké míry využíváme umělou inteligenci (AI) při plánování a během ošetření pacientů? Máme tento proces stále dostatečně pod kontrolou?

AI se stává významnou součástí našich digitálních pracovních postupů – segmentace pomocí CBCT, lícování STL souborů, návrhy protetických prací, dokonce i vizuální simulace pacientů. AI tyto kroky zrychlila, ale výhoda snazšího provedení s sebou může nést chyby. Přitom my lékaři zodpovídáme za výsledek a tím i za případné chyby. AI umožňuje i postupy, které dříve nebyly možné. Dokáže vytvářet kompletní digitální knihovny, generovat mock-upy a dokonce převádět 2D obrázky na fotorealistické animace. Tyto nástroje jsou působivé, ale je třeba je používat opatrně. Zásadní zůstává náš klinický úsudek, odpovědnost za logické posouzení návrhu a schopnost komunikovat s pacienty a zapojit je do rozhodovacího procesu. AI nás zkrátka nenahradí. Je to pracovní partner. A jako každý partner potřebuje dohled, pochopení a hranice.

Vaše přednáška se bude týkat digitálního workflow u rozsáhlých zubních defektů ošetřených implantáty. Jak se rozhodovat, abychom ve snaze o vysokou estetiku slizniční kontury (růžovou estetiku) nebyli výrazně radikální a neextrahovali pacientovi i zuby, které mu mohou ještě několik let sloužit?

V těchto indikacích se skutečně jedná o citlivé rozhodnutí. Jsme svědky něčeho, co by se dalo nazvat téměř epidemií extrakcí bez pádného objektivního zdůvodnění. Mnoho zubů, které se dnes extrahují, by mohlo být zachráněno záchovnou či parodontologickou léčbou. V odborné literatuře najdeme rozhodovací algoritmy, jež pomáhají vyhodnotit, zda se vyplatí zub v případě rekonstrukce rozsáhlých zubních defektů zachránit. Pokud přesto přistoupíme k obnově celého oblouku, naším cílem by mělo být zachovat tvrdé a měkké tkáně všude, kde je to možné. Především u mladších pacientů extrahujeme promyšleně a plánujeme s ohledem na dlouhodobý horizont.

Samuel Akhondi (Rakousko)

Vystudoval stomatologii na Lékařské univerzitě ve Vídni, navázal postgraduálním studiem orální implantologie na Univerzitě Johannese Gutenberga ve Frankfurtu. Získal ITI studijní stipendium na Harvard School of Dental Medicine v Bostonu, kde působí jako výzkumný pracovník. Získal několik cen za výzkum. Vede soukromou praxi ve Vídni, zaměřenou na parodontologii a implantologii.

Gary Finelle

Ve své doktorandské práci jste se zabýval hojením měkkých tkání v okolí implantátů. Jak důležité jsou měkké tkáně v okolí implantátů z hlediska kvantity a kvality? Hraje i dnes důležitou funkci objem kosti kolem implantátů?

V době mého doktorandského výzkumu jsme si plně neuvědomovali, jak zásadní je kvalita a objem měkkých tkání. Po celá léta byla hlavní prioritou a středem pozornosti kost. Nyní víme, že zdravé měkké tkáně jsou první bariérou chránící kost a implantát. Jinými slovy, nemůžete mít dlouhodobý úspěch s dobrou kostí a špatnými měkkými tkáněmi, ale se silnými a kvalitními měkkými tkáněmi můžete lépe udržet stabilitu kosti v průběhu času.

Tématem vaší přednášky je okamžitá implantace v laterální části čelisti. Doporučujete tento postup u většiny pacientů, resp. jak důležitý je výběr pacienta a klinický nález?

Z literatury i mých vlastních klinických zkušeností víme, že okamžité umístění implantátu v kombinaci s adekvátní protetickou transmukózní komponentou může pomoct udržet hřeben, stabilizovat konturu měkkých tkání a zachovat přirozenou anatomii alveolárního lůžka. Cílem je vytvořit velmi příznivé dlouhodobé podmínky. Rozhodně posouváme hranice okamžité implantace, což je pro naše pacienty vynikající zpráva. Je třeba vzít v úvahu několik klinických parametrů a také chirurgický úsudek a naše vlastní zkušenosti. Výběr vhodného pacienta a přesná indikace zůstávají naprosto zásadní.

Gary Finelle (Francie)

Vystudoval stomatologii na Univerzitě Paris, poté absolvoval postgraduální program implantologie na Harvard School of Dental Medicine v Bostonu. Zaměřuje se na aplikaci digitálních technologií do chirurgického a protetického léčebného postupu v implantologii.

Maja Chmielewska

K moderní stomatologii patří digitální technologie, nová komplikovaná zařízení a potřebné aplikace vyžadující znalosti a s tím spojená školení. Přitom zůstáváme zubními lékaři, komunikujeme s pacienty, vedeme svoje praxe a zaměstnance. Jak udržet krok s přívalem inovací?

Nové technologie se mohou zdát opravdu ohromující a je náročné udržet krok se sebevzděláváním, o vzdělávání zaměstnanců a souvisejících investicích nemluvě. Musíme si uvědomit, že nové technologie mají pomáhat nám i našim pacientům, a ne být vysilujícím bojem. Rozhodně pomáhá strategické plánování investic s ohledem na specializaci kliniky – protetika, základní či pokročilá implantologie, ortodoncie. Nenechte se chytit do pasti nákupu všech „hraček“ najednou. Plánujte stálý, stabilní růst s delším horizontem.

Jak se podle vás pacienti vyrovnávají se situací, kdy se zubní lékař více soustředí na práci s počítačem a komunikuje se zubním technikem také prostřednictvím aplikací spíše než osobně?

Musíme se vyhnout nesprávné tezi, že digitální svět zcela nahradí ten analogový. Důvodem používání digitálních nástrojů ve stomatologii, je zvýšit kvalitu péče. Počínaje komunikací s pacientem, přes plánování léčby a vlastní ošetření, až po dispenzarizaci, bychom měli digitální nástroje považovat za pomůcky k poskytování kvalitnější péče. Musíme vnímat pacienta jako člověka a přizpůsobit mu komunikační nástroje a nesnažit se vměstnat všechny pacienty do jednoho protokolu. Zodpovědné používání digitálních nástrojů nám pomůže vybudovat důvěru a posílí vztah s pacienty, kteří nové nástroje skutečně ocení. Koneckonců, pokud jste jako pacienti jednou zažili intraorální skenování, chtěli byste se vrátit k analogovým otiskům?

Maja Chmielewska (Polsko)

Vystudovala stomatologii na Lékařské univerzitě ve Varšavě, poté získala specializaci v oboru implantologie a parodontologie na DTMD University v Lucemburku. Své zkušenosti a odborné znalosti CAD/CAM technologie uplatňuje ve své každodenní klinické praxi, kde se zaměřuje na navigovanou chirurgii.

www.kongresiti.cz/2025/

Fotogalerie