Pojďme se podívat na jednotlivé položky, které bychom k cenotvorbě měli použít. Budeme vycházet z vyhlášky Ministerstva financí č. 450/2009 Sb., kterou se zákon o cenách provádí.

Vyhláška, resp. její příloha č. 1, nám konkrétně předepisuje následující rozsah položek jakožto „minimální rozsah kalkulace cen“:

• Přímý materiál
• Přímé mzdy
• Ostatní přímé náklady
• Nepřímé náklady

◦     Výrobní režie

◦     Správní režie

◦     Odpisy, u pronajatého majetku výše nájemného

• Ostatní náklady
• Zisk
• Cena celkem

Součet následujících položek by nám tedy měl dát cenu (náklady vč. přiměřeného zisku) za 1 minutu práce s pacientem (k níž se následně ještě přičítají ZUPy/ZULPy – neboli vyhotovují kompletní cenové kalkulace na konkrétní výkony), kterou budeme účtovat pacientům. Mělo by se jednat o maximální možnou cenu, přičemž účtování případných slev je samozřejmě přípustné.

Pokud jste plátci DPH (tzn. nárokujete si odpočty DPH, resp. DPH pro vás není nákladem), nezapomínejte na to, že nikoliv veškeré výkony stomatologie nebo dentální hygieny jsou od DPH osvobozeny – typicky třeba bělení zubů nebo další estetické výkony, které nemají za cíl léčebný účel chránící lidské zdraví, ale jsou spíše estetického charakteru. V takových případech tedy doporučuji přidat další samostatnou položku se sazbou DPH. Každé ordinaci doporučuji alespoň základní kontrolu ze strany daňového poradce k ověření, zda se na některý z výkonů DPH nevztahuje – pak by se totiž objem takových tržeb započítával do limitu 1 mil. Kč pro povinnou registraci k plátcovství DPH. Tento objem tržeb byste měli sledovat odděleně a poslouží i k výpočtu tzv. koeficientu odpočtu DPH.

Pokud nejste plátci DPH (tzn. DPH platíte, a neděláte si odpočty DPH), měli byste objemy tržeb těchto estetických výkonů (resp. takových výkonů, které nejsou osvobozeny od DPH) i tak sledovat, abyste věděli, kdy případně registraci k plátcovství DPH podat. Dnes by se registrace měla podat při překročení objemu tržeb 1 mil. Kč během 12 měsíců, v budoucnu se diskutuje o zvýšení tohoto limitu na 2 mil. Kč (vzhledem k vysoké inflaci, výraznému zdražování apod.).

Pro lepší objasnění názvů jednotlivých položek si ekonomické pojmy více rozvedeme (detailnější a aktuální definice můžeme nalézt v aktuálním cenovém předpisu MZČR):

• Přímým materiálem je takový materiál, který lze použít u všech výkonů. Typicky se jedná o drobnější obecnější ordinační materiál (např. rukavice, kelímky, roušky, čtverečky, dezinfekci apod.).
• Přímou mzdou je myšlena mzda zaměstnanců, kteří poskytují všechny výkony na daném středisku (pokud máme např. dvě střediska: zubní lékaře (ZL) a dentální hygienu (DH) poskytovanou dentálními hygienistkami, pak tyto náklady nesmíme mísit, ale měli bychom si definovat dvě samostatná střediska a pro každé z nich vypočítat samostatnou minutovou sazbu, tedy jednu pro ZL (kde budou mzdy ZL) a druhou pro DH (kde budou mzdy hygienistek).
• Ostatním přímým nákladem jsou doprovodné náklady ke mzdám, typicky odvody (sociální a zdravotní pojištění), povinné pojištění odpovědnosti vůči zaměstnancům od Kooperativy.
• Nepřímé náklady jsou takové náklady, které nelze jednoznačně přiřadit právě k jednomu výkonu, naopak nám zabezpečují více výkonů (či středisek) najednou. V případě, kdy máme středisek více (např. ZL + DH), musíme je k jednotlivým střediskům nějak přiřadit, např. poměrově alokovat (rozpočítat) dle zvolené rozpočtové základny.

◦     Výrobní režií můžou typicky být např. poplatky za medicínský software, rezervační systémy, úklid, nájemné za prostory ordinace, údržba strojů a zařízení nebo další úkony spojené s „podnikovou výrobou“, tedy poskytováním hlavního produktu (výroby) podniku, v našem případě stomatologické péče.

◦     Do správní režie můžeme zanést např. náklady spojené s kancelářskou režií, účetnictvím, právními nebo ekonomickými konzultacemi, daňovým poradenstvím a dalšími službami (internet, telefony...), které souvisí s režií podniků. Jsou to typicky náklady, jež mají i jiné podniky, které nejsou zaměřeny na zdravotní péči.

◦     U odpisů (či pronájmů) přístrojů a zařízení je potřeba je správně alokovat na jednotlivá střediska. Nejjednodušší situace je, pokud všechny stroje jsou obecného charakteru a zabezpečují chod celého provozu (např. PC, telefony, sterilizátory, křesla, HW infrastruktura). Pokud máme vyloženě jednoúčelové stroje (např. frézy), je potřeba jejich začlenění do kalkulace pečlivě zvážit, resp. správně definovat, do které minutové sazby by měly být takové náklady užity.

• Ostatní náklady. Definice poslední kategorie nákladů „ostatní náklady“ je dle mého názoru ekonomickým šotkem, neboť v podnikové ekonomii dělíme (resp. jedna z mnoha relevantních metod dělení nákladů) náklady na přímé a nepřímé (je to jako mít pravou a levou ruku). Pokud tedy regulátor dělí náklady na přímé a nepřímé, a následně ještě přidává kategorii „ostatních“ nákladů, jedná se o rozporuplnou metodologii dělení nákladů. Do této kategorie doporučuji dát minimum nákladů a pouze takové, které jsme nezvládli roztřídit ve výše uvedených kategoriích.
• Přiměřený zisk je obšírná kategorie sama pro sebe, kterou detailněji rozebereme v některém z příštích článků.

V dnešním článku jsme popsali položky, které mohou vstoupit do výpočtu minutové kalkulace. Problematičtější však jsou položky, které tam explicitně vstoupit nesmí (takové položky jsou někdy fakticky/obsahově velmi podobné těm, které tam vstoupit smí). Této problematice se budeme věnovat v dalších dílech, neboť jsou častým důvodem pro udělení pokuty od cenové kontroly – ty se na ně v první řadě zaměřují a hledají zde „rychlá vítězství“, kterých dosáhnou několika šikovně formulovanými dotazy, na něž jim ordinace byť „selským rozumem“, avšak v rozporu s definovanými pravidly cenové regulace, odpoví a tím se nevědomky přizná k chybě. Tyto odpovědi se zanesou do protokolu finanční kontroly, cenová kontrola na ně neprodleně nereaguje, ale v závěru kontroly se na základě nich určí cenová pokuta.

Vkládání dotazů do ekonomické online poradny je možné dvěma způsoby:

1. Vy, kteří máte Facebook, můžete vkládat své dotazy do uzavřené skupiny s názvem „Ekonomická poradna pro členy ČSK“ https://www.facebook.com/groups/300333585299995.

Výhodou je, že se pod dotazem může tvořit diskuze a dotaz bude viditelný i pro ostatní členy. Pokud bude aktivita vyšší, můžete zde dále tvořit i strukturované podskupiny na jednotlivá ucelenější témata.

2. Pokud nemáte Facebook, můžete svůj dotaz vložit prostřednictvím formuláře v členské části webu ČSK www.dent.cz (Pro členy/Agendy komory/Ekonomická poradna). Zde také najdete pravidla poradny a již zodpovězené dotazy.

Svůj dotaz také můžete vložit přímo na webu www.imek.cz/kontakt.

Těšíme se na vaše dotazy do poradny, eventuálně uvítáme i zpětnou vazbu a váš pohled na věci, které by v rámci článků zde v LKS měly zaznít.