Zdravotní pojištění v případě cizince, který nemá v ČR trvalý pobyt, zanikne dnem, kdy takový cizinec přestane být zaměstnancem u zaměstnavatele v ČR. Není rozhodné, kdy se o zániku pojištění dozví zdravotní pojišťovna nebo poskytovatel, rozhodný je zánik zaměstnání. Každý zaměstnavatel je povinen do 8 dnů oznámit zdravotní pojišťovně zánik zaměstnání. Jde ale o evidenční úkon, tedy o oznámení něčeho, k čemu už došlo. Jestliže pracovní poměr cizince bez trvalého pobytu v ČR skončí např. k 31. březnu, ošetření proběhne 2. dubna a zaměstnavatel oznámí ukončení pracovního poměru zdravotní pojišťovně 6. dubna, je evidentní, že 2. dubna bude pacient evidován jako pojištěnec, ošetření však bude fakticky péčí poskytnutou „nepojištěnci“, přestože ani zaměstnavatel, ani zdravotní pojišťovna ani poskytovatel neudělali žádnou chybu.

Nárok na úhradu ošetření od zdravotní pojišťovny nemáte. Šlo totiž objektivně o péči poskytnutou pacientovi, který není pojištěncem. Skutečnost, že jste v podstatě neměla možnost trvání pojištění ověřit, není pro posouzení, zda šlo o péči hrazenou, významné. Tím, kdo vás měl o ukončení zániku svého zaměstnání, a tedy i zdravotního pojištění, informovat, byl pacient. Vůči němu máte též nárok na úhradu, a to nejspíše ve formě náhrady škody. Výše této náhrady bude odpovídat ceně poskytnuté služby uvedené ve vašem ceníku nehrazených služeb, nejvýše samozřejmě ceně věcně usměrněné (tzv. kalkulované).