Fotky z osmdesátek a nehybný sazebník úhrad

V Mnichově se všichni fotili u panelů připomínajících 80. léta – „tehdy jsme byli na vrcholu“, říkali. Naráželi na dobu, kdy naposledy došlo k reálnému růstu honorářů dle sazebníku úhrad; pozdější úpravy v Německu sami označují za kosmetické. Od té doby se ale německé zdravotnictví proměnilo z „koláče, z něhož zubaři jedli 15 %“, na systém, ve kterém dostanou kolem 5 – 6 % výdajů ze zdravotního pojištění. Oficiální čísla KZBV (Spolková asociace smluvních zubních lékařů) mluví za vše: v roce 2024/2025 šlo na zubní péči ze zdravotního pojištění zhruba 5,6 – 5,8 % celkových výdajů a trend je dvacet pět let klesající.

Sice to je pořád víc, než máme v ČR, ale pocit je přesně opačný: nám v posledních letech podíl i úhrady rostou, Němcům při rostoucích nákladech (personál, energie, IT, ESG) stojí nebo klesají. V Mnichově jsem ale neviděl bouři, spíš takové „tiché naštvání“.

Český moment v Mnichově

Bavorsko připravilo domácky laděný, a přitom odborně špičkový kongres s přehledným programem. Měl jsem čest sedět v první řadě vedle Maxe Emanuela Ludwiga Marii Herzoga in Bayern z šlechtického rodu Wittelsbachů, což byla milá forma poděkování za spolupráci s ČSK a zároveň potvrzení, že vztahy s Německem i Bavorskem jsou dnes asi nejbližší v regionu. V programu byl silný blok umělé inteligence – vedl ho Prof. Reinhard Hickel, vystupoval Prof. Falk Schwendicke a ukázalo se, že Němci sledují stejná témata jako my: AI v diagnostice, rozšířená realita, datová ekonomika praxí.

Velmi mě zaujala část věnovaná extrakcím zubů moudrosti – šlo už o druhý „celomedicínský“ konsenzus vycházející ze stomatologie: jasný ústup od plošných preventivních extrakcí, důraz na reálné zhodnocení přínosu koronektomií a – pro nás důležité – na povinné histologické/bioptické vyšetření tam, kde je to indikované. Tohle je přesně typ témat, která můžeme bez velké námahy převzít do českého prostředí.

„Změna nepřijde...“ – a pak přišla

V Mnichově mi někteří kolegové šeptali: „Za týden v Berlíně se stejně nic nezmění, to jsou pořád ti samí.“ Jiní naopak tvrdili, že „teď to bouchne“. V Berlíně se nakonec naplnila druhá varianta.

Federální shromáždění BZÄK začalo velmi střízlivým popisem situace: rostoucí podíl praxí přechází do rukou velkých společností, resp. investorů a jejich zdravotnických středisek; to, co v roce 2022 vypadalo jako okrajový trend, je dnes téměř třetina všech zubních zdravotnických středisek v rukou finančních investorů a čísla dál rostou. Současně zazněla obava, že nové soukromé školy a příliv zahraničních zubních lékařů ztenčují hodnotu německého diplomu – přesně tak, jak jsme to v ČSK předvídali před pár lety.

Slova „krizový management pro německou stomatologii – a vlastně i pro Německo“ tam nepadala metaforicky. Za přítomnosti spolkové ministryně zdravotnictví Niny Warken, která sice nabídla „sluch a podporu“, ale nenabídla peníze ani rychlou úpravu sazebníku úhrad, se delegáti rozhodli pro změnu kurzu a zvolili prezidentkou BZÄK Dr. Romy Ermler. Prof. Benz kandidoval znovu a byl poražen (81 : 54 hlasů), což je v německých profesních samosprávách jasný signál, že „takto dál ne“.

Obrovský berlínský kongres

Souběžně konaný Gemeinschaftskongress byl odzbrojující svým záběrem: tři dny, prakticky všechny německé a mezioborové společnosti, průběžně běžící vědecká aréna, chirurgie, parodontologie, pedostomatologie, implantologie, etika, forenzní stomatologie, Young Dentist Day – a k tomu velká průmyslová sekce. Ve skutečnosti to byl ze strany jednotlivých společností i veletrh náboru účastníků na další ročníky: každá se snažila mít „toho nejlepšího řečníka“ a nabídnout něco navíc.

Tohle je možná inspirace i pro Pražské dentální dny: více pódií, kratší a cílenější přednášky, možnost „vidět to nejlepší napříč obory“ během tří dnů. Anebo je to varování, že když se to přežene, posluchač už neví, kam dřív skočit?