Koronavirus je nezvaný host, který v žádném případě nemíní odejít do třetího dne, jak se sluší a patří. Možná, když čtete tyto řádky, už je všechno vyřešené, ale já o tom nyní při psaní úvodníku pochybuji. Musíme si zvyknout pracovat s koronavirem tak, jako jsme si kdysi navykli pracovat s mnohem nebezpečnějším rizikem přenosu HIV nebo hepatitidy C. Zvládli jsme to. Časem dokonce řada kolegů potřebná opatření přestala dodržovat a zaplatili za to zdravím nebo životem. Svou daň si vybírá, a to i mezi lékaři, každoroční zdánlivě obyčejná chřipka.

Česká stomatologická komora od začátku posílala důležitá data a pokyny, které se snažíme zpřesňovat, neboť víme o tomhle soupeři více a více. Snažím se diskutovat se všemi, neboť situace je napjatá ekonomicky, emočně i odborně. Je potřeba problémy sdílet.

V tuto chvíli se věci ale začínají usazovat, zvykáme si, pacienti se vracejí do ordinací a my to nepochybně zvládneme. Česká stomatologická komora si v této chvíli, myslím, vydobyla před národem renomé. Uznáním bylo mé povolání do Ústředního krizového štábu ČR. Zubní lékaři pracují jako málokterá část medicíny. Konec konců, co jim při malé podpoře státu, ve smyslu nejenom ekonomické, zbývá. Myslím, že i kolegové, kteří měli pochyby, pochopili, k čemu jsou oblastní stomatologické komory a jak naše hustá síť může pomoct, když jde do tuhého. Skvěle pracuje představenstvo, které je v neustálém kontaktu a každý týden informuje předsedy OSK.

Nemá smysl lkát, že jsme si tuhle dobu pro svůj život nevybrali a že nám koronavirus změnil spoustu plánů. Přišel nezván, ale nebude tu věčně.

Držte se!