Graf z titulní strany řekne i slepému: není nedostatek zubních lékařů. Leč v chaosu neorganizování sítě (zejména se to týká nepředávání pacientů) a při mizerných finančních nabídkách pojišťoven jistě spousta pacientů nenajde stomatologa na pár zatelefonování. Mnozí kolegové si rozmyslí, u koho se zavážou k řadě povinností, aby pak dostali cca 600 Kč za výplň nebo prohlídku. Jakkoli VZP přispívá 1000 Kč na dentální hygienu u dentální hygienistky (bez zastropování ceny), aby se stomatologům doslova vysmála... Jenže tisíce a tisíce naštvaných pacientů už pracovníkům na pojišťovnách lezou na nervy, zejména když vědí, že jejich šéfové mají z ministerstva jasný příkaz – posílejte to do nemocnic, kde tradičně skoro každý ministr pracuje.

Není „nedostatek stomatologů“, je „nedostatek stomatologů ochotných přijmout toho či onoho komplikovaného pacienta za mizerných podmínek a postkomunistických zákonů“.

Nechme stranou stát, který se svými sliby vysmívá občanům, a podívejme se přesněji na data, podle nichž se za uplynulé roky zvýšil počet zubních lékařů cca o tisíc. Není to však tak jednoduché. Kdyby skutečně přibyla tisícovka plných úvazků, to by asi opravdu našel každý pacient stomatologa lačného práce. Pozitivem je, že se nepotvrdily katastrofické vize a supersilné ročníky kolegů neodešly sborově v šedesáti do penze. Pokud zdraví dovolí, pracují dál, devět set z nich i po sedmdesátém roce života, ale vesměs na kratší úvazky. Kratší jsou však i úvazky mnoha maminek, je vidět, že nejvíc feminizované ročníky studentů se už vracejí z mateřských radostí. Vysokou produkci fakult s takřka nulovými odchody do ciziny (neřešme Slováky) doplňuje velmi úspěšné aprobační řízení – opravdu nikdo neblokuje zahraniční kolegy ochotné se na zkoušku připravit. Katastrofa se nestala. Problémů je ale řada, i když je vidět světlo na konci tunelu – zvyšující se počty kolegů a snižující se věkový průměr. Tak ještě aby stát nechal pojišťovny, aby nám zaplatily, a bude za pár let klid.