Existuje vůbec česká stomatologie? Tu otázku jsem si musel položit nad „Českou stomatologií...“, kterou dostáváte do rukou spolu s LKS. Nechci tu opakovat, co jsem napsal do úvodníku prvního čísla vydaného Komorou. Podívejme se na něco klíčového.

Samozřejmě že Češi provozují tento medicínský obor. Ale je mezi Aší a Beskydy něco specifického? Máme osobnosti, které sleduje svět? Nebo hlavně přebíráme to, co zaznělo někde v zahraničí, či to sem přivezl nějaký věrozvěst? Investice do časopisu „Česká stomatologie a PZL“ je pokusem rozvinout debatu nad odbornými tématy v našem kontextu a umožnit rozvoj osobnostem z naší země. Každý fotbalista ví, že mezi krajským přeborem a Ligou mistrů musí být národní ligová soutěž. Často se říká, že Česko nechce být jen montovnou. ČSK opravdu něco dělá pro to, abychom „jen neutahovali šroubky“ podle cizího rozumu. Povede se to? Nevím, ale zkoušíme to!

Česká stomatologie s malým „s“ ale mnoho specifik má. Jsme v mezifázi mezi západním světem a východní státní organizací. To je asi to nejhorší místo k životu. Nemáme výhody ani jednoho systému. Pořád slýchám nářky, ale musíme si říct, co chceme. Jsme schopni si péči o pacienty zorganizovat a pak se těšit mnoha privilegiím respektovaných profesionálů? Nebo budeme prosit o řešení kraje, stát a pojišťovny a zůstaneme vazaly? Nelze mít západní postavení a východní spoléhání na stát. A tak časopis LKS bude dál nejenom platformou odborných (nikoli vědeckých) publikací, ale i místem, kde se musíme posunout do zodpovědné profesní komorové samosprávy německého typu, nebo do organizovaného a tvrdého státu čínského typu. Moje volba je jasná, jsem dospělý člověk a spoléhám vždy jen na sebe. Ti, co to vidí jinak, mohou už za dva roky volit směřování ČSK jinak. Každopádně nemám strach, že bychom neměli potřebu fóra pro českou stomatologii v LKS, neb jedno či druhé nenastane přes noc.