O veterinární stomatologii se Zbyňkem Lonským, předsedou české společnosti veterinárních stomatologů

Víte, že mezi kolegy veterináři jsou také specialisté na stomatologii a že mají i svoji odbornou platformu? S předsedou České společnosti veterinárních stomatologů MVDr. Zbyňkem Lonským jsme pro LKS připravili zajímavou exkurzi do této pro nás trochu neobvyklé oblasti.

Co má veterinární stomatologie společného s humánní a v čem se liší?

Společné jsou určitě léčebné postupy, používané nástroje a spotřební materiál. Hodně společného mají i principy vzniku stomatologických onemocnění. Naopak odlišní jsou pacienti samotní. Humánní stomatologie se zabývá léčbou jednoho živočišného druhu s určitým hmotnostním rozmezím. Veterinární stomatologie se zabývá léčbou řady zcela odlišných živočišných druhů. Nejběžnějším stomatologickým pacientem je pes nebo kočka. Hmotnost v rámci jednoho druhu u psa se pohybuje v rozmezí cca 1–90 kg. V rámci tohoto hmotnostního rozmezí se též liší velikost zubů a jejich kořenů. Na vzestupu je ošetření chrupu hlodavců. Samostatnou disciplínou je stomatologie koní. Není výjimečné stomatologické ošetření exotických zvířat v zoologických zahradách.

Dalším významným rozdílem mezi humánní a veterinární stomatologií je fakt, že stomatologické ošetření u zvířecích pacientů není možné provádět bez celkové anestezie či analgosedace. Tento fakt v řadě případů limituje možnosti stomatologického ošetření u našich pacientů již jen z důvodu obav majitele pacienta před jeho uvedením do anestezie. Na druhou stranu, pokud se nejedná o ošetření na klinice s anesteziologem specialistou, je zároveň ošetřující stomatolog i anesteziologem.

Jaké jsou nejčastější stomatologické problémy u zvířat?

Pokud mluvíme o nejběžnějších pacientech, psech a kočkách, je nejčastějším onemocněním ve veterinární stomatologii onemocnění dásní a parodontu a hromadění zubního kamene. Lze říci, že v dnešní době je prakticky každá veterinární ordinace vybavena ultrazvukovým odstraňovačem zubního kamene, který je používán prakticky denně. Veterinární ordinace, zabývající se stomatologií, mají často ve výbavě stomatologický RTG přístroj pro intraorální RTG a používají čtečky pro nepřímou digitalizaci. V základní výbavě bývá též dentální jednotka zahrnující turbínu, mikromotor, trojcestnou stříkačku, odsávačku, polymerizační lampu atd.

Jistě zajímavou skutečností je, že onemocnění dásní a parodontu je výrazně častější u malých a trpasličích plemen, kde vzniká často již ve věku jednoho až dvou let a v některých případech prograduje během krátké doby do tak závažné parodontitidy, že již ve věku tří let může docházet ke ztrátě zubů. Příčinou je u těchto plemen omezená samočisticí schopnost v malé dutině ústní s nahromaděnými zuby. Představte si například tlamičku yorkshire terriera a naopak dlouhou tlamu německého ovčáka s volnými interdentálními prostory. U dlouholebých a větších plemen psů vzniká hromadění zubního kamene v oblasti krčků špičáků a v oblasti stoliček až ve vyšším věku.

Je možno nějak ovlivnit tento stav jinak než profesionálním ošetřením veterinárním stomatologem?

Jednoznačně ano. Prevence funguje stejně jako v humánní stomatologii. Dělí se na aktivní a pasivní.

Aktivní prevencí je odstranění zubního plaku čištěním zubů kartáčkem a zubní pastou, nejčastěji enzymatickou, kterou pes při čištění může bez problémů polykat. Toto čištění je nutno provádět nejméně ob den a jeho účinnost je velmi vysoká. Výraznou roli hraje přístup majitele pacienta a též nutnost přivykat psa tomuto úkonu od raného věku.

Pasivní prevencí rozumíme používání dentálních pamlsků, dentálních krmiv a přídavek některých účinných krmných doplňků (přírodní řasa snižující mineralizaci zubních depozit). Dentální pamlsky fungují u funkčních zubů, kterými pes žvýká (stoličky a premoláry) na principu zakusování se do těchto pamlsků a tím otírání zubního plaku. Stejně fungují dentální granule s upraveným tvarem a velikostí, do kterých se pes zakusuje. Pasivní prevence nikdy nenahradí prevenci aktivní, ale doporučuji kombinovat různé druhy prevence a moje heslo je „každá prevence je dobrá“.

Nutno říci, že přes snahu o výraznější osvětu je prevence onemocnění dásní u zvířecích pacientů doposud v obecné veterinární praxi podceňována.

A co zubní kaz u zvířat, následky úrazů...?

Zubní kaz je podstatně méně častým problémem než v humánní stomatologii. Vyskytuje se nejčastěji na okluzních plochách stoliček. Jeho spíše výjimečný výskyt se připisuje u psů odlišnému způsobu výživy a menšímu příjmu cukrů v potravě.

Dalším velmi často řešeným problémem jsou z důvodu životního stylu našich zvířecích kamarádů úrazy a následné fraktury zubů a čelistí, vyplývající z aportování tvrdých předmětů, nárazů do překážek, bojem mezi jedinci či autoúrazy. Ty jsou řešeny u fraktur zubů podobně jako v humánní stomatologii překrytím pulpy či endodontickým ošetřením kořenového kanálku. K výplním jsou s velmi dobrými výsledky zcela běžně používány fotokompozity. Fraktury čelistí jsou velmi často řešeny kombinací interdentálního drátování a vnějšími akrylátovými dlahami.

Na specializovaných stomatologických pracovištích jsou ošetřováni onkologičtí pacienti. Stomatochirurgické výkony v tomto případě zahrnují maxilektomie a mandibulektomie.

Součástí veterinární stomatologie je i veterinární ortodoncie, která nejčastěji řeší funkční vady postavení řezáků a špičáků.

Můžete nám přiblížit Českou společnost veterinárních stomatologů?

Jak jsem již výše uvedl, běžné stomatologické ošetření, jako je odstranění zubních depozit, provádí prakticky každá veterinární praxe. Specializovaných stomatologických pracovišť je v ČR poměrně málo, jedná se řádově o několik pracovišť. Česká společnost veterinárních stomatologů sdružuje v současné době 15 členů. Informace o činnosti naší společnosti najdete na www.vet-stom.cz.

Česká veterinární stomatologie má v Evropě velmi dobrý zvuk. Členové naší společnosti pravidelně přednášejí na evropských veterinárních kongresech a naopak při tradičních seminářích v naší republice zprostředkují pro české veterinární lékaře se zájmem o stomatologii novinky z oboru, přednášené špičkovými veterinárními stomatology z celého světa. Naši členové publikují v řadě odborných a chovatelských časopisů, mimo jiné každoročně zajišťují publikace pro monotematické stomatologické číslo časopisu Veterinární klinika.

Na závěr bych rád uvedl, že každý z nás veterinárních stomatologů má známé, přátele a poradce mezi vámi, humánními stomatology, takže vás zdravíme a děkujeme za spolupráci.

MVDr. Zbyněk Lonský

Studium veterinárního lékařství absolvoval v r. 1985 (VŠV, Brno). Nejprve působil ve státní veterinární službě a krátce po její privatizaci otevřel dvě vlastní soukromé ordinace (Praha, Poděbrady) a začal se specializovat na veterinární stomatologii. Je absolventem všech stupňů specializačních programů při Evropské škole pro pokročilá veterinární studia (ESAVS), kde získal vzdělání ve veterinární stomatologii. Je členem Evropské společnosti veterinární stomatologie (EVDS) a jedním ze zakládajících členů České společnosti veterinárních stomatologů (ČSVS). Pravidelně přednáší o veterinární stomatologii doma i v zahraničí. Hlavní oblastí jeho činnosti je stomatologie psů a koček (parodontologie, záchovná stomatologie, stomatochirurgie, ortodoncie).