Ač je „Obrazový atlas struktur orofaciálního systému“ relativně útlý, je doslova nabit anatomickými i klinickými informacemi, které reflektují hluboké znalosti, jakož i dlouhodobou systematickou přednáškovou, praktickou a vědeckou činnost anatoma dr. Iva Klepáčka, jenž je na české anatomické scéně naprosto unikátní, nepřehlédnutelnou a nezapomenutelnou osobností, což může jistě potvrdit každý student, který byl na jeho přednášce či praktickém cvičení z anatomie. Po krátké předmluvě hlavního autora a unikátním schématu orofaciálního systému následuje celkem 18 kapitol, které se postupně zabývají antropometrickými body, liniemi a rovinami, oblastmi obličeje a krku, pitevním obrazem krajin obličeje a krku, cévami a mízními uzlinami hlavy a krku, trojklaným a lícním nervem, anatomií zubů, horní čelistí včetně čelistní dutiny, dolní čelistí, čelistním kloubem, žvýkacími svaly, slinnými žlázami, tvrdým a měkkým patrem, ústní dutinou, hltanovou úžinou, hltanem, lebkou, švy, úpony svalů obličeje, inspekcí lebky pohmatem, utvářením lebky, modiolem, horním a dolním rtem, příčným řezem dutinou ústní a krkem, pilíři lebky, tahovými a tlakovými liniemi, projekcí paranazálních dutin, zlomeninami, extraorálními RTG projekcemi, šířením zánětů, frakturami, metastázami, píštělemi a sestupem štítné žlázy v průběhu vývoje. Na závěr je seznam zkratek, použitá a doporučená literatura a rejstřík. Z toho je vidět, že záběr monografie je skutečně veliký (to se odráží i v seznamu literatury), přičemž monografie velmi přesně kopíruje potřeby zejména klinických kontextů anatomických znalostí každého stomatologa.

Monografie představuje soubor řady vynikajících barevných ilustrací akademického malíře Ivana Helekala, jenž je známý jako ilustrátor celé řady dalších anatomických monografií, vycházejících zejména z Anatomického ústavu 1. LF UK v Praze, kde je zaměstnán. Tato proto rovněž vyniká jako praktický výsledek dlouhodobé těsné spolupráce malířů a anatomů v rámci jednoho pracoviště, kterou v Čechách zahájil prof. Radomír Čihák (autor nejznámější české učebnice anatomie) a následně rozvinul a upevnil prof. Miloš Grim (viz v tomto vydání LKS na str. S8 – S9), jenž dvěma malířům na svém ústavu zajistil dlouhodobý pracovní úvazek a zajistil tak technickou podporu pro vydávání učebnic tohoto typu.

Těžištěm monografie je především topografická anatomie orofaciálního systému, kterou máme v české odborné literatuře k dispozici dlouhodobě velmi málo, z tohoto pohledu je monografie velmi cenná. Ambicí autorů naopak nebylo pokrýt detailně anatomii, histologii ani embryologii zubů, neboť k této problematice máme v češtině k dispozici samostatné podrobné publikace, na které autoři odkazují, např. knihu Anatomie, histologie a embryologie zubů (recenze LKS 2023; 33(7 – 8): 137).

Řada obrázků je prioritních, v české literatuře dosud tímto způsobem nezpracovaných, což dělá z monografie i svého druhu původní práci, nikoliv pouze učební pomůcku. Ke škodě monografie je název na úvodní obálce pouze česky, čímž se ztrácí skutečnost, že se jedná o bilingvální monografii; to může být dáno tím, že je název knihy, možná zbytečně, velmi dlouhý.

Problematický je obrázek musculus pterygoideus lateralis (obr. A, str. 54), ze kterého vyplývá, že se obě hlavy tohoto svalu upínají na krček dolní čelisti, přičemž ventrální úpon disku je připojen na spánkovou kost a v téměř pravém úhlu shora na myotendinózní spojení horní hlavy svalu, což je anatomický i funkční nesmysl (viz článek LKS 2019; 29(11): 226 – 235). Tvar disku je rovněž prezentován poněkud avantgardně, přičemž jeho okraje směřující do kloubních štěrbin jsou potaženy silnou vrstvou něčeho, co má stejnou barvu i sytost jako kloubní chrupavky, což může být velmi zavádějící.

Přes tyto drobné výhrady se jedná o vynikající autorský počin, za nějž budiž autorům složena poklona. Ač bude monografie sloužit zejména studentům zubního lékařství a dentální hygieny, bude jistě cennou pomůckou i standardní součástí knihoven praktikujících stomatologů, bez ohledu na jejich zaměření.