Představenstvo České stomatologické komory vydává podle § 39 odst. 3 organizačního řádu ČSK toto odborné stanovisko představenstva Komory k vybavení zdravotnických zařízení poskytovatelů ambulantních zdravotních služeb zubních lékařů pro řešení neodkladných stavů:

1. Zdravotnické zařízení poskytovatele ambulantních zdravotních služeb zubních lékařů musí být vybaveno nejméně těmito pomůckami pro poskytnutí první pomoci (viz Příloha č. 2 k vyhlášce č. 92/2012 Sb.):

a) resuscitační rouška nebo samorozpínací vak včetně masky,

b) vzduchovody,

c) rukavice,

d) výbava pro stavění krvácení,

e) prostředky k zajištění žilního vstupu.

2. Zdravotnické zařízení poskytovatele ambulantních zdravotních služeb zubních lékařů je vhodné vybavit těmito dalšími pomůckami pro řešení neodkladných stavů:

a) samorozpínací resuscitační vak včetně masky,

b) elastické škrtidlo,

c) periferní žilní kanyly pro děti a pro dospělé,

d) infuzní set,

e) injekční stříkačky (5, 10),

f) tampony a roztok k povrchové dezinfekci kůže,

g) náplast k fixaci,

h) fonendoskop,

i) tonometr s manžetou na paži,

j) automatický externí defibrilátor (AED).

3. Zdravotnické zařízení poskytovatele zdravotních služeb zubních lékařů musí být vybaveno léčivými přípravky pro poskytnutí první pomoci (viz Příloha č. 2 k vyhlášce č. 92/2012 Sb.), jimiž se rozumí zejména

a) adrenalin – sympatomimetikum, 1 : 1000 v injekčním roztoku nebo adrenalinový autoinjektor („adrenalinové pero“)

Použití u anafylaktického šoku:

Intramuskulární injekce

• dospělí a děti nad 12 let – 0,5 mg (0,5 ml = půl ampule)
• děti od 6 do 12 let – 0,3 mg (0,3 ml),
• děti do 6 let – 0,15 mg (nutno mít inzulínovou jehlu a stříkačku).

Adrenalinový autoinjektor

• pro děti do 30 kg obsahuje dávku 0,15 mg adrenalinu,
• pro děti nad 30 kg a dospělé obsahuje dávku 0,3 mg adrenalinu.

Vždy intramuskulární aplikace do anterolaterální strany stehenního svalu, lze i přes oděv. Po vytažení jehly/autoinjektoru masírovat 10 sekund místo aplikace. Opakovat podle stavu a krevního tlaku po 5 minutách,

b) fyziologický roztok k infuzi,

c) inhalační ß2 sympatomimetikum (např. salbutamol apod.) – bronchodilatans k terapii akutního bronchospazmu (astma, chronická bronchitida, CHOPN)

Použití u akutních stavů – akutní bronchospazmus:

• dospělí a děti nad 12 let: 1 až 2 inhalační dávky,
• děti od 4 do 12 let: 1 inhalační dávka, v případě potřeby lze zvýšit na 2 inhalační dávky,

d) nitrát ve spreji – vazodilatans (např. glycerol trinitrát, isosorbid dinitrát apod.),

Použití u akutních stavů (nutno zohlednit riziko hypotenze):

• akutní záchvat anginy pectoris: na počátku záchvatu 1 dávka (0,4 mg) pod jazyk, pokud příznaky neustoupí, může být dávka opakována v pětiminutových intervalech, celkem nejvýše 3 dávky. Dávka se aplikuje pod jazyk, po aplikaci pacient zavře ústa. Sprej by neměl být vdechnut. Je-li to možné, pacient by měl při aplikaci sedět ve vzpřímené poloze,
• léčba hypertenzní špičky (krize),
• spasmus arteria centralis retinae (výpadek zorného pole po aplikaci lokální anestezie),

e) prostředek k výplachu oka (oční antiseptikum).

Komentář k OSP 2/2024

Na základě dotazů a podnětů od kolegů zubních lékařů, které tlumočil MUDr. Vladimír Ščigel, Ph.D., MBA, představenstvo ČSK aktualizovalo doporučený obsah „pohotovostní lékárničky“ (původní OSP 1/2018). Hlavní změnou je doplnění možnosti nahradit roztok adrenalinu v ampulích (který má krátkou exspiraci) adrenalinovým autoinjektorem – „perem“.

Doplněno je i doporučené dávkování a způsob podání v případě anafylaktické reakce. Naopak bylo vypuštěno doporučení podání adrenalinu v případě srdeční zástavy. To sice je stále součástí guidelines pro rozšířenou resuscitaci (ALS – advanced life support) [1], ovšem v podmínkách běžné praxe zubního lékaře je prioritní poskytovat kvalitní základní resuscitaci (BLS – basic life support). Podání adrenalinu při srdeční zástavě vyžaduje kromě monitoringu pacienta zajištění intravenózního nebo intraoseálního vstupu. Zajištění i. v. vstupu je při zkolabovaném krevním řečišti krajně obtížné a marné pokusy pouze zhoršují kvalitu resuscitace. Intraoseální přístup je sice efektivní a jednoduchý, vyžaduje ale speciální vybavení a trénink.

Pro praxe, které mají zájem doplnit vybavení pro poskytnutí první pomoci nad doporučené minimum, je nejpřínosnější pořízení AED – automatizovaného externího defibrilátoru. Nejdůležitější je dobře se naučit správný postup první pomoci a tyto dovednosti si pravidelně aktualizovat a upevňovat. Ideální jsou prezenční kurzy zaměřené specificky na zubní lékaře. Pro základní orientaci a osvěžení znalostí lze doporučit online výukové pomůcky, například interaktivní algoritmy [2].

Doporučení k resuscitaci (KPR)

Najdete na: https://www.resuscitace.cz/

Doporučení, jak správně provádět základní i rozšířenou kardiopulmonální resuscitaci (KPR), vydává European Resuscitation Council.

Na webu České resuscitační rady (https://www.resuscitace.cz/) lze nalézt autorizované překlady doporučení i obrazová schémata. Ta lze vytisknout a vyvěsit v ordinacích za podmínky, že nebudou jakkoli měněna či upravována.

Doporučené postupy jsou na základě analýzy mnoha proběhlých akutních stavů s nutností KPR pravidelně aktualizovány. Nejbližší aktualizace bude k dispozici na podzim tohoto roku.