Představenstvo České stomatologické komory vydává podle § 20b odst. 2 organizačního řádu – stanov ČSK toto odborné stanovisko představenstva Komory k injekční aplikaci botulotoxinu zubním lékařem:

1. Výkonem povolání zubního lékaře s odbornou způsobilostí je preventivní, diagnostická, léčebná, posudková a dispenzární péče a vzdělávací, výzkumná, vývojová a revizní činnost v oblasti péče o zuby, ústa, čelisti a související tkáně. Souvisejícími tkáněmi se rozumí tkáně v oblasti hlavy a krku, je-li péče o ně poskytována ze stomatologické indikace nebo v souvislosti s ní.

2. Injekční aplikace botulotoxinu vyžaduje teoretickou přípravu i praktickou průpravu v rámci celoživotního vzdělávání zubního lékaře. Zubní lékař s odbornou způsobilostí, který neabsolvoval takovou přípravu a průpravu, není pro injekční aplikaci botulotoxinu dostatečně odborně připraven.

3. Zubní lékař s osvědčením o účasti na systému celoživotního vzdělávání ve stomatochirurgii a orální a maxilofaciální chirurg mohou injekčně aplikovat botulotoxin v oblasti celého obličeje.

4. Zubní lékař s osvědčením o účasti na systému celoživotního vzdělávání, v jehož rámci absolvoval kurz aplikace botulotoxinu, může injekčně aplikovat botulotoxin v oblasti dolní obličejové etáže.

Dovětek k odbornému stanovisku představenstva č. OSP 2/2020

Jakkoli osobně patřím mezi první lékaře v Evropě, kteří začali využívat botulotoxin ať už k terapeutickým, nebo k estetickým indikacím, nikdy by mě nenapadlo, k jak obrovskému rozšíření využití této látky dojde, a to i mezi zubními lékaři. Stanovisko České stomatologické komory se vyvíjelo postupně. Historicky bylo složité zaujmout postoj, protože tato problematika je v našem oboru úplně jinak regulována na Slovensku, Polsku nebo ve Spolkové republice Německo.

Výsledný dokument je snahou zpřístupnit využití této látky co nejširšímu okruhu zaškolených zubních lékařů – některé indikace jsou součástí stomatologického lege artis postupu (rekonstrukce chrupu) a základní indikace v blízkosti dutiny ústní by měly být po zaškolení v augmentáriu zubního lékaře s ukončeným základním postgraduálním vzděláním, tedy s osvědčením v praktickém zubním lékařství. Zároveň si myslíme, třeba v souladu s názorem převládajícím ve Spojených státech amerických, že jedni z nejlépe kvalifikovaných lékařů pro využití této technologie jsou stomatochirurgové (včetně orální a maxilofaciální chirurgie), neboť nejenom že stomatologové obecně mají zkoušku z topografické anatomie, ale také jsou stomatochirurgové cvičeni v širší chirurgické problematice včetně zvládání nejrůznějších komplikací.

Tímto materiálem se otázka botulotoxinu vynořuje z jakéhosi právního vakua a je jasně nastavena nejenom možnost jeho využití, ale i to, jak se v dané problematice vzdělávat.