Kniha je přehledně rozdělena do patnácti kapitol s bohatou fotografickou dokumentací, kdy na začátku jsou podrobně popsány anatomické struktury související s TMK, vyšetření pacienta a etiologie vzniku onemocnění čelistního kloubu. V další části se autoři věnují klasifikaci onemocnění TMK a v poslední části terapii onemocnění TMK a jeho případné rekonstrukci.

V úvodu se kolektiv autorů zabývá velmi podrobně anatomií temporomandibulárního kloubu. Co je v této kapitole dozajista pozitivní, jsou poměrně rozsáhlé popisy důležitých struktur a jejich funkce, které nejsou obvyklé ani ve velkých anatomických učebnicích (Zenkerův retroartikulární plastický polštář či detailní popis kloubních vazů). Velmi přínosná je také snaha o vysvětlení gnatologických pojmů a vztahů k TMK, což není úplně typické pro literaturu zaměřenou na léčbu čelistního kloubu. Snad jen pro doplnění by bylo vhodné popsat některé pojmy modernějšími termíny, které se v gnatologii momentálně používají (horizontální osa rotace – rotační šarnýrový pohyb – jedná se o kyvnou osu mandibuly či terminální kyvnou osu mandibuly). Autoři uvádějí, že v české literatuře převažuje při popisu pohybů terminologie jako je protrakce či retrakce. Vzhledem k tomu, že tato terminologie byla definovaná před mnoha lety, bylo by vhodnější v publikaci tohoto rozsahu používat modernější pojmy jako primární, např. protruze atd., a tyto starší uvést jen pro zajímavost. Gnatologická terminologie je v současné době definovaná víceméně z anglického jazyka, kde jsou tyto pojmy dané. To platí i pro podélný sklon kloubní dráhy, který se v současné době v zahraničí překládá jako sagittal condylar guidance (angle). Podobně jsou na tom i uváděné rozsahy některých úhlů, které mají v anglosaské literatuře jiné rozpětí, než je uvedeno. Co by zde ale jistě mělo být napsáno, je velikost úhlu podélného sklonu kloubní dráhy v závislosti na referenční rovině.

Kapitola věnující se vyšetření TMK je bohatě fotograficky dokumentovaná. U dynamických testů je již odkazováno i na možné onemocnění, což je jistě přínosné. Je trochu neobvyklé zařazení této kapitoly před kapitolu o etiologii vzniku onemocnění, což bývá obvyklejší a bylo to tak uvedeno i v předchozích publikacích autorského kolektivu. V rámci této kapitoly jsou i velmi pěkně přiblíženy zobrazovací metody při vyšetření TMK včetně mikro-CT.

Kapitola věnovaná etiologii vzniku onemocnění TMK je přehledně rozdělena dle jednotlivých faktorů, opět bohatě dokumentována obrázky. Některé podkapitoly, např. psychosociální faktory vzniku, by možná zasloužily většího rozšíření.

Kapitola klasifikace onemocnění TMK je velmi obšírná a přehledně předložena i čtenáři, který se v této problematice úplně dokonale neorientuje. Oproti předchozím publikacím autorského kolektivu je značně doplněna a je uceleným přehledem dané problematiky včetně 3D CT rekonstrukcí. Stejnou pochvalu zaslouží i kapitola věnovaná onemocněním postihujícím oblast TMK. Jistě mnoho budoucích čtenářů zaujme i část věnovaná vztahu Covidu-19 a postižení TMK, což obdobné publikace v zahraničí neřeší. To jen ukazuje, že autorský kolektiv přibližuje českým lékařům nejmodernější medicínské poznatky. Naopak kapitola věnovaná bruxismu by zasloužila určité doplnění (zejména jeho klasifikace, etiologie a léčba). Přístup k bruxismu jako onemocnění a jeho vztahu k TMK se v posledních letech hodně změnil a pro praktického zubního lékaře by bylo přínosné alespoň základní informace o něm zmínit.

Z mého pohledu oceňuji kapitolu věnovanou bolesti hlavy, TMK a její diferenciální diagnostice v orofaciální oblasti. Zmíněny jsou nejen stomatologovi známé bolestivé afekce, ale například i diferenciálně diagnostické zdroje bolesti v oblasti ucha.

Je trochu škoda, že nedošlo k většímu propojení kapitol nechirurgické terapie, která obsahuje základní informace o fyzioterapii a nákusných dlahách, s dalšími kapitolami, jako je kapitola věnovaná deprogramačním dlahám a kapitola věnovaná fyzioterapii. Je jasné, že jednotlivé kapitoly psali různí specialisté, ale na čtenáře to může působit trochu nekonzistentně. Do budoucna by bylo dobré se pokusit o jednotnou klasifikaci, terminologii a popis nákusných dlah, které by sjednotily názory maxilofaciálních chirurgů, protetiků a ortodontistů a všech ostatních odborníků, kteří se věnují pacientům s bolestí v orofaciální oblasti. Toto je ale problém, který se netýká jen lékařů v České republice, ale je celosvětový.

Velmi pěkná je i kapitola věnovaná chirurgické terapii onemocnění TMK, která představuje tzv. „Pražské desatero zásad pro chirurgickou léčbu“. Kapitola bude určitě čtivá a zajímavá i pro „nechirurga“, protože postupy jsou (včetně možných komplikací) bohatě fotograficky zdokumentovány a podrobně popsány. Stejně tak vnímám i kapitolu věnovanou rekonstrukci temporomandibulárního kloubu.

Kapitola věnovaná dětským pacientům přibližuje nejen vrozené a vývojové poruchy dané oblasti, ale i jejich rekonstrukci a léčbu.

Na závěr lze ocenit kapitolu nazvanou „Pražský terapeutický protokol“ s nabídkou nejčastějších diagnóz onemocnění TMK a přehledem jejich léčby. Toto považuji za skutečně pěkné a praktické vyústění celé knihy.

V rámci shrnutí lze konstatovat, že publikace nabízí ucelený pohled na problematiku temporomandibulárního kloubu s bohatou obrazovou dokumentací. I přes drobné výhrady (spíše doporučení) ji považuji za velmi zdařilou a doporučení hodnou všem studentům a lékařům, které čelistní kloub zajímá.