LKS časopis

Recenzovaný časopis
České stomatologické komory

elektronická verze

ISSN 1210-3381 (Print)
ISSN 2571-2411 (Online)

ČSK
Aktuální číslo
Rubriky
Témata
Autoři

Země Evropské unie, ale obdobně i mnoho postsovětských zemí, Británie a do jisté míry i USA, se dostávají do obrovských ekonomických problémů, a tak docházejí peníze na plošné zdravotní pojištění. Recept je všude prakticky stejný: Sebereme to stomatologii a ať to z lidí nějak „vytlučou“. Bohužel, nikdo to ale takto neřekne – stomatologové jsou kritizováni jako „nenažraní, jdoucí po penězích“. Nikdo už nezmíní, že státní nemocnice zubní lékaře zaměstnávají často za platy spíše pro zdravotní sestru s výmluvami, že nemáme státní atestace a prý u nás není tolik infekčního rizika... Peníze mizí v betonu a kapsách mnohých, ale ten zlý je stomatolog. FDI má heslo „Oral health for all!“, ale to je snad sen pro zlepšení v Africe. Ve vyspělém světě jde vše přesně opačným směrem.

Vystoupení doc. MUDr. Romana Šmuclera, CSc., na dubnovém zasedání ERO-FDI. ČSK jako členská organizace patří k nejaktivnějším.

To, že za posledních několik let rostly úhrady za stomatologii v ČR rychleji než průměr, je naprostou výjimkou danou tvrdou prací a nesmlouvavým bojem současného Zubohradu. Ale i to asi končí. Za peníze evropských dotací u nás či státní peníze jinde narostly nové a nové nemocniční budovy a někdo je živit musí. Farmaceutické firmy u novinek už vůbec nekalkulují s náklady a přiměřeným ziskem, prostě lék „napálí, co to jde“ a přes PR firmy zmobilizují pacienty. Viděli jsme to u covidu, kdy byla tlačena „nejdražší vakcína“, neboť prostě na to měla fondy. Ty levnější měly nakonec srovnatelný či lepší výsledek, ale PR kampaň skoro zničila firmy, které vakcíny na covid nabízely levněji. Ceny „převratných léků“, často s nejasnými výsledky, berou dech. A zaplatit to má stomatologický pacient.

Zasedání ERO-FDI, evropské části světové stomatologické organizace, se ve dnech 25. – 27. 4. 2024 na Kypru snažilo hledat odpovědi. Největším excesem v celé medicínské Evropě, tedy od Skotska po konec Ruska a Kazachstánu, je český zákon na tříletou praxi bez aprobace – děsivý nesmysl, který ale může postihnout i jiné země. Politici si myslí, že asi vytvoříme kvalitní výplň za třetinu času i peněz, když nás bude mnoho. No, to prostě nejde, ale vysvětlujte to Ministerstvu zdravotnictví...

V Německu mají povoleno jako korporace pracovat ve stomatologii jen nemocnice, ale mají „vedlejší ordinaci“ i stovky kilometrů daleko a jsou soukromé. V mnoha zemích měli situaci řešit podnikatelé, ale jejich „eseróčka“ často zkrachovala a pacienti zůstali bez zubů a bez peněz. Turecko otevřelo 50 nových univerzit, má studentů jako celá EU a nabízí řešení, že stomatologie bude profese provozovaná v EU Turky, konečně jako automobilky a chemičky v Německu.

Hledají se cesty právní i politické, ale jasný recept není. Osobně se snažím o zlevnění nákladů oboru, kde jde šetřit čas. Umělá inteligence už dnes pomáhá u informovaných souhlasů a v administraci, což není teorie, ale mnohde každodenní praxe. Velmi se urychlilo plánování v ortodoncii a v protetice. Teledentistry umožnuje už dobře monitorovat parodontologického i ortodontického pacienta – podchytit komplikace nebo zrušit zbytečné návštěvy. Na jednání byl předběžně schválen návrh organizace teledentistry. FDI slovy svého prezidenta Dr. Grega Chadwicka oceňuje český přínos, stejně tak kolegové z USA, Německa, Francie či Řecka. Jako vedoucí tohoto projektu jsem za tým sklidil uznání. Snažíme se jako ČSK nečekat s hrůzou na to, co přijde, ale nabízet a prosazovat řešení. Snažíme se také různě dosazovat do mezinárodních organizací další šikovné lidi z ČR a SR, abychom vychovali silnou generaci a hodně pomohli v další spolupráci.

Zasedání ERO-FDI bylo pozitivní díky silné roli ČSK a skvělé prezidentce této organizace MUDr. Simoně Dianiškové, Ph.D., MPH, ze Slovenska. Zároveň bylo depresivní, když vidíte, jak kdysi bohatá a pyšná světová stomatologie neumí najít cestu z obrovských problémů, které se na ni řítí. Výzvy budou demografické, finanční i technologické. Já věřím, že nakonec přijdeme, jak na to – ale musíme tvrdě a kreativně pracovat. Fňukání nic neřeší.