Otevřený dopis: Přímluva za větší ohleduplnost v rámci podmínek a zkoušek pod ČSK
V lednu obdržela redakce LKS žádost o zveřejnění otevřeného dopisu s názvem „Přímluva za větší ohleduplnost v rámci podmínek a zkoušek pod ČSK“, kterou zaslal MDDr. Jan Folke. Vzhledem k velkému rozsahu otevřeného dopisu, který obsahuje podrobný popis celé situace s řadou detailů, zveřejňujeme po dohodě s autorem jeho dopis v plném znění, včetně odpovědí členů představenstva ČSK, v elektronické verzi časopisu LKS na www.lks-casopis.cz.
Shrňme zde stručně podstatu otevřeného dopisu. MDDr. Jan Folke se zařadil v září 2011 do základní odborné přípravy pro získání Osvědčení PZL (tj. dle „starého“ vzdělávacího řádu). Na základě opakovaných upozornění v časopise LKS, že v souvislosti s novelou vzdělávacího řádu platnou od 1. 1. 2017 je třeba tuto přípravu dokončit a podat žádost o vykonání profesní zkoušky nejpozději do 31. 12. 2018, dr. Folke podnikl potřebné kroky. K profesní zkoušce („postaru“) se přihlásil v únoru 2018, termín zkoušky mu byl přidělen na 13. 11. 2018. Ke zkoušce se dostavil, avšak nemohl ji v tomto termínu vykonat, protože zkušební komise na místě shledala nedostatky ve zdravotnické dokumentaci předložené k profesní zkoušce. (Pro úplnost dodejme, že v takovém případě má uchazeč možnost do jednoho týdne požádat o změnu termínu profesní zkoušky. Využije-li této možnosti, neztrácí žádný „pokus“ o složení profesní zkoušky.)
Dr. Folke uvádí ve svém otevřeném dopisu, že dle jeho názoru byly – oproti původním podmínkám z roku 2008 – během roku 2018 podmínky pozměněny, respektive byly změněny požadavky na rozsah zdravotnické dokumentace předkládané k profesní zkoušce.
Redakce postoupila otevřený dopis dr. Folkeho k vyjádření Vzdělávacímu středisku ČSK, které profesní zkoušky organizuje. Výtkou dr. Folkeho se podrobně zabývalo představenstvo ČSK, zejména členové skupiny pro vzdělávání, kteří také postup Vzdělávacího střediska i zkušební komise důkladně prověřili. Shodně pak došli k závěru, že podmínky se nezměnily. Jsou stále stejné a plně korespondují s tím, co od zdravotnické dokumentace požaduje přímo zákon. Kvůli „lidové tvořivosti“ některých uchazečů o profesní zkoušku však byly požadavky na dokumentaci, přesněji na její rozsah, detailně upřesňovány, a to právě z toho důvodu, aby nedocházelo ke zbytečným „nedorozuměním“.
Jak jsme již uvedli výše, s plným zněním otevřeného dopisu MDDr. Jana Folkeho, odpověďmi prezidenta ČSK doc. MUDr. Romana Šmuclera, CSc., člena představenstva ČSK MUDr. Rudolfa Jakla a závěrečnou odpovědí MDDr. Jana Folkeho členům představenstva se můžete seznámit na www.lks-casopis.cz (Aktuální vydání, nebo rubrika Z pošty, nebo téma Stavovská politika ČSK, nebo lze vyhledat podle autora).
I když jde o zdánlivě „úzké“ téma, stojí za to se s celým materiálem seznámit. Mimo jiné je ukázkou, jak lze i nepříjemné věci řešit kultivovaným způsobem. A jak v závěru píše MDDr. Jan Folke: „Myslím, že dokud ČSK vstřícně reaguje na přání a stížnosti svých řadových členů, je naše organizace zdravá. Tomu jsem velmi rád.“
Plné znění otevřeného dopisu MDDr. Jana Folkeho: Přímluva za větší ohleduplnost v rámci podmínek a zkoušek pod ČSK
Tímto otevřeným dopisem bych chtěl upozornit na dle mého soudu v některých ohledech špatné jednání v rámci zkoušek osvědčení praktický zubní lékař (dále OPZL). Zároveň psaní snad poslouží dalším kolegům na mém místě, kteří se následně vyvarují chyb, a v úplně báječném případě podnítí diskuzi uvnitř naší stavovské organizace.
I s ohledem na fakt, že podmínky vzdělávacích programů se nedávno měnily a bylo nutné přijít s kompromisy, a tváří v tvář skutečnosti, že jak lékaři-zkoušející, tak zaměstnankyně centra České stomatologické komory se mnou jednali bez výjimky slušně, nemohu skrýt svou nespokojenost.
Do kurikula OPZL jsem se zařadil prvního září 2011, nedlouho po promoci. Přestože jsem byl zaměstnancem, a to dokonce na pracovišti, které nevyužívalo bonifikací kódů skrze OPZL (takže z osvědčení nemohla plynout žádná finanční výhoda), považoval jsem toto osvědčení za jakési přirozené navázání na svůj rozvoj v oboru, v čemž mne utvrdila sleva na kurzovném pro absolventy. V následujících letech jsem absolvoval předepsané kurzy (bylo jich šestnáct) a důkladně si prostudoval další podmínky: zpracování „seznamu výkonů a výrobků“ (dále SVaV) a „předložené zdravotnické dokumentace k profesní zkoušce“ (dále PZDkPZ); oba dokumenty byly přímo zaslány poštou. Důkaz o dané podobě PZDkPZ na odkazu: remtym.cz/pzl2.jpg. Tuze mě překvapilo, že kurzy OPZL kopírovaly témata, která by dle mého názoru měl znát každý, kdo dosáhne titulu MDDr.; na druhou stranu nemůžu říct, že bych některou z lekcí považoval za zbytečnou. Protože jsem se jako zaměstnanec specializoval v podoboru stomatologie, odložil jsem další práci na OPZL s tím, že povinné kurzy a požadovanou praxi již mám, a věnoval se zaměstnání. Možnost získat OPZL a případné navazující osvědčení odbornosti jsem považoval za „otevřené dveře“ do budoucna.
Jako logické mi přišlo rozhodnutí pověřených odborníků v ČSK upravit stanovy tak, aby lékaři jako já dostali časovou lhůtu na dokončení programu. Sledoval jsem a sleduji řádně jak časopis LKS, tak e-mailem zaslané aktuality z ústředí ČSK. Do konce roku 2016 jsem se vyslovil pro dokončení osvědčení podle „starých podmínek“, načež jsem znovu nastudoval požadované podklady a pustil se do jejich zpracovávání – jednalo se o v úhrnu 128 formulářů (SVaV) a 21 požadovaných pacientů coby PZDkPZ. Kromě desítek hodin práce při vyplňování to znamenalo, jak mi mnozí z kolegů jistě potvrdí, i hodiny práce navíc „u křesla“, neboť ne každý z nás ve své každodenní rutině provádí jak špičková plnění kanálků, tak podložení protéz či parodontologickou léčbu. Vyslyšel jsem apel z „elkáesek“ vyšlých v první polovině roku 2017 a ke zkoušce přistoupil hned, jakmile jsem mohl mít završenou PZDkPZ (součástí jsou totiž i kontroly pacientů po roce).
Na formuláři staženém z webu ČSK v únoru 2018 jsem se přihlásil k profesní zkoušce – dokument (odkaz zde: remtym.cz/zad.docx) dokonce výslovně rekapituluje mnou dodržené podmínky PZDkPZ. Dostal jsem přidělený termín zkoušky a pozvánku ke zkoušce, kterou jsem na žádost paní Šteflíkové e-mailem jednoznačně potvrdil včetně souhlasu s podmínkami. Když jsem dne 13. 11. 2018 do Prahy jel, říkal jsem si, že to vyšlo přesně, neboť k 31. 12. 2018 končí můj úvazek u původního zaměstnavatele – dokumentaci jsem tedy zpracoval právě včas. K profesní zkoušce však ani nedošlo, neboť mi komise s politováním sdělila, že PZDkPZ je nedostatečná; v zasedací místnosti bylo odkázáno na podmínky stavěné na „kompletní dokumentaci“ (protože komise „potřebuje vědět, jak to u nás na pracovišti chodí“) a na „článek MUDr. Švába, který jsem si měl přečíst“ (pikantní je, že článek vyšel v LKS 11/2018 – číslo v tu dobu ještě ani nebylo ve schránkách odběratelů). Byl jsem ujištěn, že stačí dodat celé „karty pacientů“ a ke zkoušce budu moct projít. Kde se stala chyba? Dopředu prozradím, že Vzdělávací středisko ČSK bylo objektivně v právu.
Omyl, jak to bývá, vězel v mé důvěře v ČSK. V březnové pozvánce byly totiž v příloze jiné, pozměněné podmínky PZDkPZ – a já, aniž bych rozdíly zaznamenal, na ně přistoupil. Odkaz je zde: remtym.cz/poz.pdf. Poctivý čtenář si všimne, že jsou přísnější ve věci „kompletní dokumentace“, ovšem ještě pozornější čtenář zjistí, že některé pacienty je třeba pro jejich splnění dělat úplně znovu (fixní protetika: není mi známo, jak zhotovit model situace pilířů před jejich preparací zpětně, když je práce již nafixovaná…). Po komunikaci se Vzdělávacím střediskem, kdy jsem neúspěšně žádal o dodržení „starých podmínek“ (když už byly Komorou dva roky slibovány), a i přesto, že by mi prý některé podmínky „byly asi odpuštěny“ (což, zvláště přes telefon, není slib, na kterém bych chtěl stavět případný další zbytečný výjezd do Prahy), už jsem vzhledem ke změnám v pracovním životě měl pouze jednu možnost: plánovaně si odložit zkoušku OPZL v rozpracovaném kurikulu na dobu, kdy budu mít spolehlivé podklady – tedy za dva roky. Svým způsobem se mi následně ulevilo, když jsem zjistil, že to nejde, a já mohl s klidným srdcem od odborné přípravy, která mi vzala část života, financí i „nervů“, upustit.
Řeknu zcela upřímně, že jednostrannou změnu podmínek, která navíc znamená nejen promarněný termín zkoušky, ale i znehodnocení přípravných prací, bych nečekal ani od pochybných obchodníků, jejichž pověst nutí spotřebitele luštit malá písmena smlouvy lupou – natož pak od kolegů (!), jejichž činnost každý rok financuji členským příspěvkem. S odpuštěním „propašování“ nových požadavků do přílohy e-mailu (ne, opravdu nikde nenajdete ani zmínku o tom, že proběhlo zpřísnění), když se účastník kurzu může předtím i roky věnovat podmínkám původním, zcela podlomilo mou důvěru v informační servis ČSK. Za půvabně ironickou pak pokládám větu pana doktora Švába z příspěvku pro LKS 11/2018, kde se píše o „nepochopitelné kreativitě“ kolegů. Inu, já byl kreativní v tom, že jsem se řídil psaným a daným…
Oponent tohoto příběhu (který je z jistého úhlu pohledu vlastně jen mým problémem) může namítnout, že „kdo chce psa bít, hůl si najde“, tudíž opravdový bojovník za osvědčení to zkusí znovu. Na to můžu odpovědět (bystrý čtenář již doufám pochopil), že hlavním mým cílem bylo, aby mi rozběhnuté kurikulum nepropadlo – tento přístup považuji za legitimní, vždyť v LKS vycházejí poslední dobou příslušná upozornění. Jiný kritik může argumentovat, že ČSK nemůže za má osobní rozhodnutí, která vedou k tomu, že měním pracoviště a nemůžu doplnit dokumentaci. K tomu poznamenám, že předmětem mé stížnosti není náročnost zkoušky OPZL ani neúspěch u ní, ale v mých očích naprosto nešťastná změna podmínek „za běhu“.
Na tuto stať nevyžaduji žádnou odpověď. Vzhledem k tomu, že popsané skutečnosti jsou výsledkem vědomých rozhodnutí odpovědných hodnostářů ČSK, bylo by to ode mě snad i troufalé. V zájmu dalších kolegů ale prosím o úpravu či smazání tohoto matoucího odkazu: www.dent.cz/clanek/974-op-1-2009-zakladni-odborna-priprava-a-profesni-zkouska-pro/.
Jako zdůraznění nespokojenosti s popsanými poměry v ČSK jsem se rozhodl k 31. 12. 2018 po více než pěti letech odstoupit z funkce člena představenstva své příslušné oblastní stomatologické komory, ač tato skupina lidí pracuje výborně a bylo mi ctí v ní pracovat.
MDDr. Jan Folke
Hradec Králové, 28. 12. 2018
Odpověď prezidenta ČSK Romana Šmuclera
(redakčně zpracováno z elektronické pošty)
Vážený pane kolego,
docela jsem se zabýval, jakož i celá ČSK, Vaším případem. Snažili jsme se zjistit, kde se stala či nestala chyba. Můj názor a asi i názor všech bych shrnul takto (pokud má někdo odlišné vidění, jistě ho snadno doplní):
* Podmínky se nezměnily. Jsou pořád stejné. Jen lidovou tvořivostí postupně nosili kolegové jakési výtahy z dokumentace apod. Stále ale bylo úkolem přinést originál nebo kopii zdravotnické dokumentace a ta má jasné náležitosti. Jedním ze smyslů zkoušky je i ověřit, zda dotyčný dokumentaci řádně vede. Jelikož měla řada kolegů „nejasnost“, opakovaně představenstvo vytvářelo přesnější popis toho, co má dotyčný přinést, jakkoli je to jasné ze zákona a měl by to lékař vědět sám od sebe. Tedy podmínky se neměnily. Sám uvádíte, že jste si novější, přesnější popis, nepřečetl… To je pak obtížné někomu pomoci. Určitě nechce ČSK někoho zbytečně trápit. Osobně se domnívám, že by do budoucna podobné zkoušky spíše měly mít váhu a obtížnost mistrovské zkoušky obvyklé v jiných zemích a třeba podobné bývalé atestaci. To znamená mnohem náročnější. Představa, že lékař vše umí ze školy, je nesplnitelná a řada kolegů některé základní výkony provádí poprvé až v praxi a s tím souvisí i doplňování teoretických poznatků. To je ale názor mé osoby. Dokud nebude mít jiný názor proti současnosti sněm ČSK, nic se nemění.
* ČSK se vůbec nebrání polemice na stránkách LKS. Jen se zkuste zamyslet znovu nad svým textem, nepochybně ho zkrátit a možná učinit méně emotivním, ale to je na Vás. Cílem eventuální polemiky není, aby výsledek byl pro Vás nepříjemný.
* Kontroloval jsem dle písemných poznámek i přesně Váš průběh zkoušky s dotyčným examinátorem. Má o tom zápis a že chyběly zákonné náležitosti, o tom není pochyb.
* Je nám líto, že už nebudete funkcionářem ČSK, ale nelze spojovat osobní zkoušku s prací pro ČSK. Toto je zrovna, myslím, dost nešťastná pasáž ve Vašem dopise.
* Podle všech jste perspektivní kolega. Je asi na místě zkoušku dokončit a dosáhnout odbornosti a pak i pokračovat dál. Nejste jediný, kdo měl při zkoušce třeba i hořké pocity, ale my, kteří jsme nezahořkli, tak jsme to dotáhli, kam bylo potřeba. A vesměs jsme examinátorům byli zpětně vděčni. Konečně, zkoušet dospělé lidi je osobní oběť.
doc. MUDr. Roman Šmucler, CSc.
prezident ČSK
Praha, 25. 1. 2019
Reakce člena představenstva ČSK Rudolfa Jakla na otevřený dopis dr. Folkeho
„Řeknu zcela upřímně, že jednostrannou změnu podmínek, která navíc znamená nejen promarněný termín zkoušky, ale i znehodnocení přípravných prací, bych nečekal ani od pochybných obchodníků, jejichž pověst nutí spotřebitele luštit malá písmena smlouvy lupou – natož pak od kolegů (!), jejichž činnost každý rok financuji členským příspěvkem. S odpuštěním ‚propašování‘ nových požadavků do přílohy e-mailu (ne, opravdu nikde nenajdete ani zmínku o tom, že proběhlo zpřísnění), když se účastník kurzu může předtím i roky věnovat podmínkám původním, zcela podlomilo mou důvěru v informační servis ČSK. Za půvabně ironickou pak pokládám větu pana doktora Švába z příspěvku pro LKS 11/2018, kde se píše o ‚nepochopitelné kreativitě‘ kolegů. Inu, já byl kreativní v tom, že jsem se řídil psaným a daným…“ – tolik krátká citace z dopisu kolegy Folkeho.
Na lednovém jednání představenstva ČSK byl mimo jiné diskutován otevřený dopis kolegy Folkeho, ve kterém se přimlouvá za větší ohleduplnost při profesních zkouškách. Nemá na mysli, že by byli zkoušející nějak nelidští, ale žádá ohleduplnost při dodržování podmínek, za kterých lze zkoušku vykonat. Podmínkami rozumějme to, co je obsažené v OP z r. 2008 – seznam minimálního požadovaného počtu provedených vyšetření a ošetření vlastních pacientů včetně jejich kompletní dokumentace.
Myslel jsem si – dnes už vím, že naivně –, že pojem dokumentace pacienta či, aby to bylo dokonale úplné, kompletní dokumentace pacienta je jasný a že si pod tímto pojmem každý lékař představuje totéž. Účast ve zkušební komisi u profesních zkoušek mne ale připravila o iluzi. Nad tím, co tam někteří ze zkoušených dokážou prezentovat, zůstává rozum stát. Ale vždyť je to tak jednoduché – prezentujete to, co sami provádíte, a měli byste to také dobře a srozumitelně zdokumentovat, a to vše předložit při „zkoušce“ komisi k rozboru a diskuzi. Pokud se již rozhodnete do systému komorového postgraduálního vzdělávání přihlásit, pak přece od začátku víte, co se po vás bude chtít. Od přihlášení do systému k profesní zkoušce uplynou přece jen minimálně dva roky, během nich postupně plníte stanovené podmínky a průběžně si vybíráte případy k prezentaci – vybíráte rtg snímky, lab. modely, fotografie apod. – tedy kompletujete dokumentaci.
Jak se pak může stát, že někdo přijde ke zkoušce a přinese s sebou jen část dokumentace? Možná tu příčinu znám, ale pochopit to neumím.
Kolega Folke je přesvědčený, že během doby, co se připravoval na profesní zkoušku, se změnily podmínky, resp. požadavky na dokumentaci – přesněji na její rozsah. Mluvil jsem s ním, ale nepodařilo se mi vysvětlit mu, že se mýlí. Pokud se něco změnilo, pak jedině popis, jak má kompletní dokumentace vypadat, aby už nebylo pochyb.
Na závěr doporučení všem uchazečům o profesní zkoušku – do karty pacienta zapisujte pokud možno co nejvíce podrobné zápisy, foťte situaci před zahájením práce, vyžadujte souhlasy, s rozumem dělejte podstatná rtg vyšetření, u protetických prací si foťte postupně jednotlivé fáze.
Hodně štěstí.
MUDr. Rudolf Jakl
člen představenstva ČSK
leden 2019
Odpověď dr. Folkeho na reakci dr. R. Jakla
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
v nedávné době proběhla mezi mnou a odpovědnými kolegy z ústředí České stomatologické komory (dále ČSK) korespondence, jejímž impulzem byla má nespokojenost s informováním o požadavcích na profesní zkoušky organizované ČSK. Napsal jsem otevřený dopis, jehož plné znění zájemce nalezne na odkazu remtym.cz/pzl_folke.odt.
K mému milému překvapení se stížností velmi aktivně zabýval MUDr. Jakl a celou situaci jsme probrali. Svůj osobní komentář dokonce připojil prezident ČSK doc. Šmucler. Velmi děkuji za jejich odpovědi.
Na závěr bych chtěl zopakovat svůj apel na Vzdělávací středisko ČSK: i přes neodmyslitelnou různorodost názorů v rámci kolektivu zkoušejících budu snad nejen já do budoucna vděčný za co nejpřesnější informace o požadavcích a podmínkách u zkoušek, a to nejlépe v dostatečném předstihu. Máme vlastní „komorový“ časopis, máme živé internetové stránky a ti z členů, kteří nemají (na rozdíl ode mě) s monopolem a etickými postupy Facebooku osobní problém, mohou využít i tuto moderní službu.
Myslím, že dokud ČSK vstřícně reaguje na přání a stížnosti svých řadových členů, je naše organizace zdravá. Tomu jsem velmi rád.
S přáním hodně zdaru a štěstí do další práce se loučí
MDDr. Jan Folke
Hradec Králové, 27. 1. 2019
16. 3. 2019
Print: LKS. 2019; 29(3): S45
Autoři:
Rubrika:
Téma: