LKS časopis

Recenzovaný časopis
České stomatologické komory

elektronická verze

ISSN 1210-3381 (Print)
ISSN 2571-2411 (Online)

ČSK
Aktuální číslo
Rubriky
Témata
Autoři

Nástroje, o nichž dnes píšeme, lze pojmenovat v různých jazycích velmi rozmanitě: otvírák, šroub, svorka. V české stomatologické praxi se ujal pojem rozvěrač (úst nebo čelistí). Slouží jednak ke stabilizaci operačního pole pacienta a pomáhají mu také při časově náročných zákrocích udržet bez křeče otevřená ústa. Nastupují i v situacích, kdy pacient není schopen vlastní vůlí a silou ústa otevřít, např. při úrazech a v narkóze.Nástroje, o nichž dnes píšeme, lze pojmenovat v různých jazycích velmi rozmanitě: otvírák, šroub, svorka. V české stomatologické praxi se ujal pojem rozvěrač (úst nebo čelistí). Slouží jednak ke stabilizaci operačního pole pacienta a pomáhají mu také při časově náročných zákrocích udržet bez křeče otevřená ústa. Nastupují i v situacích, kdy pacient není schopen vlastní vůlí a silou ústa otevřít, např. při úrazech a v narkóze.

Držák jazyka, tváře a vatového válečku, vše v jednom nástroji. Držák lze podle tváře individuálně přizpůsobit. Poniklované železo, konstrukce a výroba z firmy Kittay & Co. Vienna – Austria. Kolem r. 1910.

Autor Jacques Guillemeau (1550–1613) uvedl ve svém díle Les Oeuvres de chirurgie z r. 1598 mezi početnými zobrazenými nástroji i jeden z prvních novověkých rozvěračů úst, který ve své době zřejmě nesloužil pouze zubolékařským účelům. Nejznámější je nástroj dle Lorenze Heistera (1683–1758), dodnes používaný jen v lehce pozměněné podobě a vyráběný i distribuovaný stále pod jménem svého autora.

Tento nástroj, tzv. Kieferklemmen-Instrument dle Heistera, se v průběhu první světové války nacházel skoro v každé polní zdravotnické výstroji. Prof. dr. J. von Arkövy z Budapešti psal v r. 1915: „Pozorování nás učilo, že rozvěrače dle Heistera jsou sice primitivní, ale účinné, zatímco klíny ze dřeva a korku nevyhovují a časem jsou nemocnému nesnesitelné. /.../ Postupného otevírání úst se dosahuje točením šroubů po obou stranách. Tím se redukuje bolestivost na minimum.“

Individualita a nevšední rozmanitost nástrojů je překvapivá, bohužel mnoho originálních rozvěračů po krátké době zmizelo. Dokumentace těchto nástrojů je velmi kusá, stejně jako publikované ukázky. Řada dosud neznámých exemplářů, jistě i podivuhodného designu, čeká na své objevení v soukromých sbírkách po celém světě.

Rozvěrač v češtině známý pod názvem hruška. „Šroubováním“ lze pomalu otvírat ústa. Tato byla vyrobena ze zimostrázu (délka 10 cm) někdy koncem 19. stol., ale známe starší i takřka současné exempláře.
Rozvěrač dle Grossicha, opět bez bližších informací o jeho původu. První zmínka o nástroji tohoto typu se objevuje kolem r. 1880. Zobrazený exemplář z poniklovaného železa a dobře zachovanými zakončeními z tvrdé gumy odpovídá typickému provedení z období poloviny 20. let 20. stol.
Nástroj dle Molta s pružinou vznikl kolem r. 1930. Silné stopy opotřebení prozrazují jeho intenzivní používání. Zhotoven z poniklovaného železa.
Legendární „heister“. Prakticky každý výrobce ho měl ve své nabídce. Tento z poniklovaného železa pochází z období kolem r. 1880, výrobcem je firma C. Ash & Sohns.