Česká stomatologická komora už bezmála dvacet let bije na poplach s tím, že zrovna v těchto měsících a letech odejde početně silná generace zubních lékařů do důchodu. Málo se už ale ví, že skoro stejně početná je mladá generace, a to i díky silnější produkci absolventů. Klíčovou otázkou dalšího vývoje našeho oboru je, zda se tyto dvě silné vlny propojí. Předají si praxe?
Určitě to nebude automatické, určitě nebude stačit jeden inzerát, ale je potřeba udělat hodně pro to, aby mladý člověk přišel a také třeba koupil zubní praxi se spoustou pacientů. Jestli se to podaří, bude vše víceméně pokračovat jako dnes. Může se ale stát, že praxe vzniknou úplně na jiných místech a třeba vlastněné nelékaři. Závisí na tom další vývoj České stomatologické komory, budoucí tvář našeho oboru a v neposlední řadě to zajímá i několik milionů obyvatel České republiky. Je to možná ta nejdůležitější věc, která nás čeká v nejbližších letech.

O odchodu do důchodu a eventuální náhradě musí lékař rozhodnout už někdy po padesátém roce svého věku, neboť předání praxe trvá nezřídka více než deset let. Dnes je ale zhruba 1500 kolegů, u nichž zbývají na předání praxe řádově měsíce. Důležité je, že aspoň máme mladé lékaře. Je třeba rychle připravit školení, místa setkání, intenzivní burzu praxí a třeba i dotace pro méně atraktivní lokality. Bude to spousta práce, ale pustili jsme se do ní.