Pokud chceme mít kvalitu profesního života Němců, musíme se od nich hodně přiučit
Velkým tématem voleb do Evropského parlamentu byla dvojí kvalita potravin. Procentuálně a fakticky se asi jedná o nevýznamný problém. Dvojí kvalita života, mimo jiné profesního, v Česku a v Německu je ale problém zásadní. Pohled přes Šumavu či Krušné hory je pro nás bolestný a neutěší nás moc informace, že jsme v mezidobí dohnali ekonomicky Portugalsko, kde málokdo byl. Pokud chceme mít ale shodnou životní úroveň, musíme mít i stejnou produktivitu práce a celkovou organizaci.
Česká republika má oproti Německu více zubních lékařů na počet obyvatel, ti však mají méně školení, nižší produktivitu práce a nesrovnatelně menší příjmy. Máme ale více lékařů pracujících bez zdravotních pojišťoven. Mimo jiné i pro naprosto odlišný a nižší systém úhrad od pojišťoven. Tak jako jsme se vydali na Západ hned po revoluci a byla to pro nás inspirace, tak jsme pak trochu uvízli v tom našem světě Visegrádské čtyřky s mnoha specifiky polosocialistického, polokapitalistického zdravotnictví.
Po tradičních kontaktech nejužšího vedení ČSK a Saské zemské stomatologické komory (Landeszahnärztekammer Sachsen) letos vyjelo celé představenstvo, revizní komise i čestná rada ČSK a část zaměstnanců Kanceláře ČSK do Drážďan. Jednou vidět je lepší, než desetkrát slyšet.
Olbřímí budova saské komory o 9000 m2 na okraji Drážďan je opakem naší malé Apolenky na prestižním Vyšehradě. Poměr budov by spíše nasvědčoval opačnému postavení obou organizací (Sasko je přeci jenom cosi jako řekněme Morava v Česku, kdyby měla zemská privilegia). Sasové mají v komoře mnohem více zaměstnanců než my, ale hlavně většina budovy patří orgánu řešícímu spolupráci s pojišťovnami v celé zemi (Sdružení smluvních zubních lékařů), kde je celkově poloviční počet zubních lékařů než u nás (při tom mají jen 7 zubních lékařů, kteří přežijí bez zdravotních pojišťoven). Němci vezmou do rukou doslova každý návrh ošetření a platí velmi dobře, ale jen to, co je opravdu potřeba a řádně odvedeno. Pojišťovny práce schvalují, nejsou jen vyúčtovacím centrem dávno hotových ošetření. Němečtí zubní lékaři mají i vlastní důchodové zabezpečení a spravují si fondy tak, aby měli opravdu nadstandardní penzi.
Impozantní je ale hlavně školicí část budovy. Velká a klimatizovaná posluchárna, řada místností pro menší semináře, ordinace pro demonstrace ošetření i nácvik hygieny dutiny ústní. K tomu připočítejme dvě patra podzemních garáží, aby se každý pohodlně dostal na místo. Profesionální firma spravuje catering, aby se každý cítil dobře. V budově je i historická expozice. Při naší návštěvě zrovna komora zkoušela aprobační zkoušky (v Německu pravomoc komor a nikoli ministerstva) a zubní asistentky (vychovávají si i zkoušejí nelékařský personál).
Ale získat osobní zkušenosti a udělat si na německý systém názor by měl každý náš zubní lékař. I proto bude po desítkách let 21. a 22. května 2020 v Karlových Varech česko-německý (přesněji česko-bavorsko-saský) stomatologický den. Připravujeme informace o systémech obou zemí i špičkové přednášející.
Kolegové ze Saska se nám při naší návštěvě obětavě věnovali a setkání nebylo jenom informativní, ale i srdečné. Konečně Drážďany a Ústecko dnes prorůstají opět do jedné velké aglomerace bez hranic. Tam, kde jsou dnes, se bývalí druzi ze socialistického tábora nedostali náhodou. Budovu si postavili z úvěru na mnoho let. Dlouho ji i podpronajímali, aby to vše ufinancovali. Tisíc drobných úkolů. Je ale nějaký důvod, abychom nedokázali totéž?
Inspiraci ze setkání je potřeba přetavit v akci. Určitě musíme dramaticky zmodernizovat naše prostory, ale i systém vzdělávání. Nová budova? Nová školicí budova? Společný orgán komory, pojišťoven a vlády jako v Německu? Nestačí jen se chtít mít jako Němci, musíme mít v Česku stejně efektivní systém. Jinak budeme jen smutní ze srovnání obou zemí – a to nikam nevede. Je čas se posunout vpřed.
Fotogalerie
21. 7. 2019
Print: LKS. 2019; 29(7–8): 147
Autor:
Fotografie
- Zina Sladkovská
Rubrika:
Téma: