LKS časopis

Recenzovaný časopis
České stomatologické komory

elektronická verze

ISSN 1210-3381 (Print)
ISSN 2571-2411 (Online)

ČSK
Aktuální číslo
Rubriky
Témata
Autoři

Souhrn: NiTi rotační kořenové nástroje mají v současné době v endodontické terapii široké zastoupení. NiTi slitina má výjimečné vlastnosti, jakými jsou tvarová paměť a vysoká flexibilita. Dalším zpracováním NiTi slitiny se zvyšuje životnost nástrojů a snižuje se četnost nepříjemných komplikací v průběhu ošetření, zvláště zalomení nástroje v kanálku. Ošetření se tak stává rychlejším, efektivnějším a bezpečnějším. V naší studii jsme zjišťovali, zda technika zpracování NiTi slitiny má vliv na delší životnost nástroje.

Klíčová slova: NiTi rotační kořenové nástroje, zpracování NiTi slitiny, cyklická únava

Comparison of cyclic fatigue of NiTi rotary instruments; In vitro study

Original article

Summary: NiTi rotary endodontic instruments are currently very popular in endodontic practice. NiTi alloy has exception al characteristics such as shape memory and great flexibility. Further processing of NiTi alloy increase lifespan of the instruments and prevents complications during endodontic treatment, especially instrument separation inside the root canal. Treatment becomes faster and more efficient. In our study we examined whether technique of processing NiTi alloy has an effect on the longer lifespan of the instrument.

Key words: NiTi rotary endodontic instruments, manufactu-r ing of NiTi alloy, cyclic fatigue.

Úvod

Pro výrobu kořenových nástrojů se od roku 1988 využívají NiTi slitiny, vyvinuté v laboratořích amerického námořního dělostřelectva v roce 1960, odkud také pochází název slitiny Nitinol (Nickel-Titanium-Naval-Ordnance-Laboratory) (1). Ni Ti slitiny obsahující obvykle 56 hm. % niklu a 44 hm. % titanu (3) a mají řadu neobvyklých vlastností – tvarovou paměť, vysokou elasticitu, jsou biokompatibilní a vůči korozi odolnější než nástroje z nerezavějící oceli (4, 5).

Zdánlivě trvale deformovaný kov se v důsledku jevu označovaného jako tvarová paměť vrátí po zahřátí do původního tvaru. Vysoký rozsah elastických deformací těchto slitin, označovaný jako superelasticita, zajišťuje návrat nástroje do původního tvaru po odstranění působícího napětí (6). Tyto vlastnosti jsou důsledkem existence slitiny ve dvou fázích – za vyšších teplot austenitu a nižších teplot martenzitu. Austenit má strukturu s vysoce symetrickou kubickou krystalovou mřížkou, martenzit s méně symetrickou například monoklinickou mřížkou. Martenzitická transformace, tedy přechod z krystalové mřížky austenitu do martenzitu, může být u NiTi slitiny vyvolán změnou teploty nebo působením napětí. Při zahřátí slitiny nebo uvolnění napětí dochází ke zpětné transformaci martenzitu do austenitu (7). Martenzit, který je stabilizován vloženým napětím, je obecně flexibilnější než austenit (3, 8). Díky tvarové paměti a vysoké elasticitě martenzitu respektují NiTi nástroje anatomii systému kořenových kanálků, a jsou proto obzvláště vhodné pro opracování zahnutých kořenových kanálků. Jejich použití minimalizuje riziko transportace (změna tvaru při opracování kořenového kanálku) a vzniku zářezu ve stěně kořenového kanálku (9) a zmenšuje se též množství preparační drtě, která je přetlačena přes apex (10, 11). Jelikož NiTi nástroje mají dobrou řeznou účinnost, ošetření se stává rychlejší a efektivnější (11).

I přes tyto nesporné výhody NiTi slitin zůstává zalomení nástroje v opracovávaném kanálku stále jejich největším problémem. K zalomení NiTi nástroje dochází totiž bez předchozích viditelných znaků trvalé deformace známé u nástrojů z nerezavějící oceli, které se obvykle deformují dříve, než dojde k jejich lomu. Trvalá deformace nástroje naznačuje, že mez pružnosti kovu byla překročena a nástroj by měl být vyřazen (12).

Fraktura nástroje vzniká především v důsledku torzního zatížení a cyklické únavy materiálu. Torzní zatížení je způsobeno odporem dentinu vůči řezu při krutu nástroje. Cyklická únava (cyclic fatigue), při zatížení ohybem označovaná jako ohybová únava (flexural fatigue), je způsobena opakovaným namáháním nástroje při preparaci kanálku. Je hlavním důvodem fraktur NiTi nástrojů při jejich opakovaném používání (13). Při ohybu nástroje dochází k opakovanému tahovému a tlakovému zatížení slitiny v místě jeho maximálního ohybu. Tato zatížení mají kumulativní efekt, postupně oslabují nástroj a vedou k jeho lomu (10, 14, 15). Mezi faktory ovlivňující životnost NiTi kořenových nástrojů patří složení slitiny, ze které jsou vyrobeny, technologie výroby a geometrický tvar nástroje. Porozumění vlivu těchto proměnných je důležité pro předcházení vzniku lomu nástroje (16).

Technologie výroby NiTi nástrojů se neustále zdokonaluje, přičemž snahou výrobců je získat nástroje s lepší flexibilitou a vyšší odolností proti cyklické únavě (2). Pro zvýšení efektivity a bezpečnosti NiTi nástrojů dochází nejenom ke zlepšování výrobního procesu, ale i užití nových slitin (8). V roce 2007 byla vyvinuta NiTi slitina nazvaná M-wire (Dentsply Tulsa Dental Specialties, USA), která je před broušením tepelně ošetřena pro zlepšení jejích vlastností. V roce 2008 pak byl vyvinut úplně odlišný výrobní proces NiTi nástrojů s názvem Twisted Files (SybronEndo, USA) (8). Využívá zkroucení polotovaru NiTi drátu trojúhelníkového průřezu. Následným zahříváním a ochlazováním se mění krystalická mřížka NiTi drátu, aby se zlepšila elasticita nástroje. Přeměnu krystalické mřížky tohoto nástroje označují jako R-fáze (rombická). Jedná se o formu austenické fáze, která se transformuje do martenzitické fáze. Nástroje jsou tak značně flexibilnější a odolnější vůči cyklické únavě (2, 17). SybronEndo svými výzkumy se nejen snaží zlepšit flexibilitu a pevnost nástrojů tepelným zpracováním, ale snaží se také snížit velikost vnitřního pnutí slitiny při broušení změnou krystalické struktury (8). Nedávno byla vyvinuta nová výrobní metoda s označením CM wire (controlled memory), která je založena na speciálním tepelném ošetření NiTi slitiny. Tato metoda je patentovaná. Představitelem nástrojů vyrobených touto technologií je Hyflex (Coltene, Švýcarsko) (18).

Cílem naší in vitro studie bylo pomocí měření času do lomu několika NiTi nástrojů v maketě kanálku zjistit, do jaké míry má technologie výroby vliv na jejich životnost.

Materiál a metodika

V předložené práci jsme porovnávali nástroje kontinuálně rotační i reciproční vyrobené různou technikou zpracování Ni Ti slitiny. Do testování jsme zvolili nástroje z tepelně neopracované slitiny (ProTaper – Dentsply Maillefer, Švýcarsko; MTwo – WDV, Německo; Wizard Navigator – Medin, ČR) a nástroje vyrobené z tepelně upravených slitin (WaveOne – Dentsply Maillefer, Švýcarsko; Reciproc – WDV, Německo) pod názvem M-wire, a další nástroje (Unicone – Medin, ČR; Twisted files – SybronEndo, USA). Nástroje byly rozděleny do 2 skupin. První skupinu tvořily nástroje rotační, a to ProTaper (Dentsply Maillefer, Švýcarsko), MTwo (WDV, Německo), Wizard Navigator (Medin, ČR) a  Twisted files (SybronEndo, USA). Druhou skupinu tvořily nástroje reciproční, a to WaveOne (Dentsply Maillefer, Švýcarsko), Reciproc (WDV, Německo) a Unicone (Medin, ČR). Všechny nástroje byly velikosti ISO 25, kde kónicita nástrojů byla dle údajů výrobce 6 % nebo 8 %. Od každého nástroje jsme porovnávali 10 vzorků. Testování probíhalo na zkušebním zařízení zkonstruovaném pro tento účel (obr. 1). Jedná se o kompaktní zařízení pro pevné uchycení kolénka endomotoru a bloku s maketou kořenového kanálku. Malá kamera umístěná v blízkosti nástroje slouží k zachycení detailnější situace. Je připojena přes PC k náhledovému monitoru (obr. 2).

Zařízení umožňuje precizní a reprodukovatelné nastavení vzájemné polohy kanálku a nástroje ve třech osách. Maketa kořenového kanálku se zakřivením pod úhlem 60°, poloměrem 5 mm v místě zakřivení a stoupáním 6 % byla zhotovena v bločku z nerezavějící oceli (obr. 3).

Kořenové nástroje byly uchyceny v endodontické koncovce (Sirona Dental Systems, Inc., USA) s redukcí otáček v poměru 6 : 1 s pohonem endomotoru WaveOne (Dentsply Maillefer, Švýcarsko). Testovaný nástroj byl zaveden do makety kanálku tak, aby jeho špička dosahovala ke hraně kruhového otvoru ve spodní části makety kořenového kanálku. Nástroj byl v kanálku vycentrován a lubrikován olejem (WD40, Rocket Chemical Company, USA) pomocí injekční stříkačky a jehly, aby se minimalizovalo torzní zatížení nástroje. Maketa byla překryta průhlednou plastovou destičkou pro její uzavření po mazání kanálku a zachycení fragmentu nástroje. Zavedení nástroje do kořenového kanálku a průběh testování jsme sledovali pomocí instalované kamery připojené k náhledovému monitoru (obr. 4).

Pro nástroje s kontinuálně rotačním pohybem byl zvolen program s 250 otáčkami za minutu a torzním momentem 3,0 N.m- 2 a pro nástroje s recipročním pohybem program „Reciproc“ pro nástroje Reciproc a Unicone a „WaveOne“ pro nástroj Wa veOne. Reciproční pohyb představuje oscilační pohyb, při kterém nástroj vykonává střídavě pohyb ve směru a proti směru hodinových ručiček v různém poměru tak, že ve výsledku nástroj rotuje o 360°. Použití recipročního pohybu si klade za cíl snížit torzní zatížení a riziko lomu nástroje. Charakteristiky oscilačního pohybu jsou dány výrobcem a není možné je individualizovat. Program „Reciproc“ spočívá v pohybu nástroje o 180° proti směru hodinových ručiček, následovaným otočením o 40° ve směru hodinových ručiček. Výsledná hodnota jednoho kmitu je tedy otočení o 140°. Program „WaveOne“ spočívá v pohybu nástroje o 150° proti směru hodinových ručiček, následovaným otočením o 30° ve směru hodinových ručiček. Výsledná hodnota jednoho kmitu je tedy otočení o 120°. Po třech kmitech se nástroj tedy otočí 1x kolem své osy. Při rychlosti 10 cyklů reciprokace za vteřinu bychom mohli výpočtem uvést rychlost odpovídající 300 otáčkám za minutu.

Po spuštění endomotoru jsme měřili čas rotace, popř. reciprokace, nástroje v kanálku do jeho lomu. Nástroje jsme testovali vždy jako skupinu. Měření probíhalo se vzorky vybraného nástroje od prvního až po desátý. Měření probíhalo za laboratorních podmínek při teplotě 20–25 °C, 65% vlhkosti vzduchu. Samotný test prováděl vždy stejný pracovník, aby byl eliminován případný subjektivní vliv různých pracovníků.

Jelikož získané výsledky nesplňovaly předpoklady normálního rozdělení, byl pro statistické hodnocení použit neparametrický Kruskal-Wallise test s následnými Mann-Whitney U -testy mnohonásobného porovnání a Bonferroniho korekcí, vše na hladině významnosti 5 %.

Výsledky

Obr. 5, obr. 6, obr. 7, obr. 8, obr. 9, obr. 10, obr. 11 dokumentují testované kořenové nástroje spolu s jejich fragmenty po ukončení zkoušky.

Obrázky ukazují, že u všech nástrojů došlo k lomu ve vzdálenosti 5,0–6,1 mm od jejich špičky, vždy v místě ohybu kořenového kanálku.

Získané výsledky měření času do lomu nástroje jsme hodnotili zvlášť pro skupinu kontinuálně rotačních a recipročních nástrojů. Pro skupinu nástrojů s kontinuálním pohybem shrnuje výsledky tab. I, z níž je patrné, že doba do lomu jednotlivých typů nástrojů nabývala hodnot v širokém rozmezí 96,0–159,9 sekund.

Kruskal-Walliseovým testem bylo prokázáno, že časy do lomu jednotlivých nástrojů se významně liší (p = 0,0001). Následnými Mann-Whitney U-testy mnohonásobného porovnání s Bonferroniho korekcí byla prokázána statisticky významně nižší ohybová životnost nástroje ProTaper ve srovnání s nástroji Twisted files (p = 0,003), MTwo (p = 0,015) a Wizard Navigator (p = 0,009). Mezi ostatními porovnávanými dvojicemi nástrojů významné rozdíly prokázány nebyly.

I u skupiny recipročních nástrojů bylo prokázáno, že časy do lomu nástrojů se významně liší, p = 0,0003. Významně nižší byly hodnoty času do lomu u nástroje WaveOne v porovnání s nástroji Unicone (p = 0,003) a Reciproc (p = 0,0008). Mezi nástroji Unicone a Reciproc významné rozdíly prokázány nebyly (tab. II).

Diskuze

Při in vivo opracovávání kořenového kanálku působí na kořenový nástroj silná mechanická zatížení. V této práci jsme se v jednoduchém experimentu soustředili na charakterizaci odolnosti různých kořenových nástrojů proti ohybové únavě, která spolu s torzním zatížením představuje jednu z hlavních příčin lomu nástroje. Jako charakteristiku únavové odolnosti jsme použili časový údaj do okamžiku lomu nástroje, který je způsoben cyklickým tahovým a tlakovým zatížením v místě maximálního ohybu. Zatímco vnější část nástroje je vystavena tahovému zatížení, část na vnitřní straně zahnutého kanálku je zatížena tlakem. Opakované cykly tahového a tlakového zatížení způsobené rotací nástroje v zahnutém kanálku jsou důležitým faktorem vedoucím k lomu nástroje (19).

Odolnost rotačních NiTi kořenových nástrojů proti cyklické únavě je ovlivněna několika faktory. Jednak přítomností defektů a mikrotrhlinek na povrchu nástrojů, které vznikají v různé míře v důsledku jejich rozdílné výroby. Dřívější studie odhalily, že zvláště výroba nástrojů broušením NiTi slitiny má mnoho nevýhod. Broušení způsobuje vznik mikrotrhlinek a defektů na povrchu nástroje a též uvnitř jeho vnitřní struktury (20). Více povrchových defektů bylo nalezeno na nástrojích větší kónicity (4). Tyto defekty působí jako koncentrátory napětí, iniciující lomový proces. V důsledku jejich přítomnosti dochází k šíření trhliny a k náhlé a nečekané fraktuře nástroje i při nižším zatížení nástroje, než je obvyklé při opracovávání kořenového kanálku (20). Povrchová elektrogalvanická úprava (elektropolishing) zvyšuje homogenitu povrchu, elasticitu a následně i odolnost nástroje. Nástroj (anoda) je při ní ponořen do elektrolytického roztoku (obvykle směs kyselin) s negativně nabitou katodou. Elektrický proud prochází roztokem, čímž dochází k rozpouštění a selektivnímu odstraňování vyčnívajících povrchových defektů NiTi slitiny. Výsledkem je hladší povrch nástroje a zacelení malých defektů. Takto upravené nástroje jsou odolnější proti cyklické únavě, ale odolnost proti torzní fraktuře byla podobná jako u nástrojů bez elektrogalvanicky upraveného povrchu (4, 5). Bylo prokázáno, že nedochází ke změně jádra nástroje, které je zodpovědné za většinu mechanických vlastností (21). Tepelná úprava NiTi slitiny díky speciálním technologiím zpracování ukazuje ve výsledcích zvýšení odolnosti nástrojů. Kombinace tepelného zpracování slitiny a následně nástroje vyrobeného kroucením poukazuje na zvýšenou odolnost proti cyklické únavě než u nástrojů, které byly vyrobeny broušením NiTi slitiny (22, 23). Získané výsledky naší studie potvrdily tyto skutečnosti. Dalším zdrojem defektů mohou být inkluze, například částic oxidů, začleněné během výroby do NiTi slitiny a oslabování slitiny na hranicích zrn. Na povrchu slitiny mohou vznikat i dutiny kvůli malému množství kyslíku, dusíku, uhlíku nebo vodíku, které se rozpustí ve slitině a vytvoří precipitáty. K šíření fraktury pak může docházet podél nich (1).

Dalším významným faktorem, který se podílí na fraktuře nástroje, je torzní síla. Torzní odolnost endodontických nástrojů je ovlivněna velikostí, kónicitou a průřezem nástroje, složením a rigiditou slitiny, dále způsobem výroby a rychlostí rotace. Její hodnota se zvyšuje úměrně s velikostí a kónicitou nástroje (24). Nástroje vystavené při ohybové zátěži zároveň i torzi jsou náchylné k fraktuře při nižším počtu cyklů, přičemž odolnost proti torzi je nižší u použitých nástrojů (25). Torzní síla, která působí na nástroj při preparaci, závisí na mnoha parametrech. Možná nejdůležitější je velikost kontaktní plochy mezi nástrojem a dentinem kořenového kanálku (24). Za pomoci lubrikantů a dostatečného výplachu minimalizujeme toto tření. Ovšem aby se tyto faktory dále minimalizovaly a docházelo tak k důkladnějšímu a rychlejšímu odstraňování dentinové drti, výrobci upřednostňují nástroje s proměnlivou kónicitou (např. nástroj Protaper). Upřednostňována je také metoda crown-down před step-back, protože při ní dochází ke kontaktu menší části nástroje se stěnou kořenového kanálku a je tak sníženo riziko lomu nástroje (24). Podobně reciproční pohyb nástroje brání „taper lock“ fenoménu nesymetrickým otáčením nástroje po a proti směru hodinových ručiček (25), který může ovlivnit a zlepšit odolnost NiTi nástrojů proti cyklické únavě (26). Torzní sílu jsme v průběhu pokusu minimalizovali lubrikantem (olej WD40, Rocket Chemical Company, USA).

V literatuře je též často diskutován vliv sterilizace a koncentrovaných vyplachovacích roztoků na životnost NiTi nástrojů. Sterilizace nástrojů je nezbytná pro zabránění přenosu infekce. Současně se však předpokládá, že fyzikální vlastnosti nástrojů, jako je řezací účinnost, flexibilita a odolnost proti lomu, by neměly být sterilizačním postupem ovlivňovány. Sterilizační teplota není dostatečně vysoká, aby způsobila závažné změny ve struktuře slitiny. Nicméně je možné, že po sobě jdoucí sterilizační cykly vedou ke kumulujícímu efektu a nárůstu tvrdosti rotačních NiTi nástrojů po sterilizaci. V jiných studiích ale toto potvrzeno nebylo (3). NiTi nástroje přicházejí při opracovávání a dezinfekci kořenového kanálku také do styku s NaOCl, který je korozivní ke kovům. Jeho působením dochází k selektivnímu odstranění niklu z povrchu, čímž se mohou vytvořit mikrostrukturální defekty, které mohou vést k hromadění napětí a vzniku trhliny a oslabení struktury nástroje. I přes tyto předpovědi se ukazuje, že drobná koroze NiTi nástrojů vlivem NaOCl podstatně neovlivní mechanické vlastnosti a výkon nástrojů (27).

Životnost nástrojů záleží i na konfiguraci kanálku, zvláště na úhlu a poloměru jeho zakřivení. Poloměr zakřivení kořenového kanálku je hlavním faktorem, který se podílí na cyklické únavě. Poloměr zakřivení ukazuje, jak bude velká plastická deformace nástroje. Malý poloměr vede k velké plastické deformaci a velkému zatížení nástroje v místě ohybu. Celkově se snižuje odolnost nástroje vůči cyklické únavě (21, 28). Naopak velký poloměr zakřivení má menší plastickou deformaci (4, 10).

Odolnost vůči cyklické únavě je ovlivněna také průměrem a kónicitou nástroje (14). Nástroje s větším průměrem a větší kónicitou mají nižší flexibilitu a podléhají cyklické únavě dříve. Čím je velikost nástroje větší, tím dříve dochází k selhání nástroje v důsledku cyklické únavy. Nástroje většího průměru však mohou být odolnější proti torznímu selhání (4, 8). Zatímco nástroje s větší kónicitou a větším průměrem podléhají lomu spíše v důsledku cyklické únavy, nástroje s nižší kónicitou jsou méně odolné vůči torzi (27). Záleží však i na průřezu a designu nástroje. Nástroje, které mají na průřezu žlábky ve tvaru písmene U („U-flute design“) a menší průřez, jsou flexibilnější než nástroje trojúhelníkového průřezu, jsou však méně odolné proti torzi (4). Design nástrojů je v naší studii převážně trojúhelníkového tvaru. Výsledky ale poukazují na limity použité slitiny. Každá použitá slitina v naší studii má určité procentuální zastoupení prvků Ni a Ti. Od toho se odvíjejí i odlišné vlastnosti krystalické mřížky slitiny. Ukazuje se, že tepelně opracovaná NiTi slitina má odlišnou vnitřní strukturu a to přímo ovlivňuje fyzikální vlastnosti nástroje. Vyšší flexibilitu nástroje předpokládáme u nižší tuhosti jádra. Vyšší flexibilita dovoluje pracovat nástrojem v kanálku déle, popř. opracovat náročný kanálek se sníženým rizikem zalomení nástroje. Pokud budeme brát v potaz anatomický tvar kanálku, je u flexibilnějších nástrojů menší možnost transportace (přemístění, posun) tvaru kanálku a respektování průběhu kanálku v celé jeho délce.

Závěr

Naše in vitro studie prokazuje rozdílnou životnost různých NiTi nástrojů při stejném zatížení. Test byl zaměřen pouze na jeden měřitelný údaj (čas do lomu nástroje). Ukázalo se, že navzdory různorodosti použitých nástrojů se ve vynucené poloze nástroj láme téměř vždy ve stejném místě. Nejedná se o programovaný zlom nástroje, nýbrž o výsledek cyklické únavy nástroje. Test vypovídá o průměrných hodnotách času, za kterých můžeme v kanálku nástrojem pracovat bezpečně. Vzhledem k tomu, že NiTi rotační kořenové nástroje jsou široce používány, bylo by třeba zavést standardizaci jejich testování. Naše výsledky ukazují, jak obtížné je toto hodnocení, stejně jako vliv řady technologických proměnných, které je třeba při plánování těchto experimentů zvažovat a které únavovou životnost ovlivňují.

Obr. 1: Zkušební zařízení.
Obr. 2: Detail zkušebního zařízení.
Obr. 3: Nerezový blok s maketou kořenového kanálku.
Obr. 4: Detail na kořenový nástroj zavedený do kanálku.
Obr. 5: Kontinuálně rotační NiTi nástroj ProTaper.
Obr. 6: Kontinuálně rotační NiTi nástroj Twisted files.
Obr. 7: Kontinuálně rotační NiTi nástroj MTwo.
Obr. 8: Kontinuálně rotační NiTi nástroj Wizard Navigator.
Obr. 9: Reciproční NiTi nástroj Unicone.
Obr. 10: Reciproční NiTi nástroj WaveOne.
Obr. 11: Reciproční NiTi nástroj Reciproc.
Tabulka I: Popisná statistika času do lomu pro skupinu kontinuálně rotačních nástrojů ProTaper, Twisted files (TF, elektrogalvanická úprava), MTwo, Wizard Navigator (Wizard) – kontinuálně rotační pohyb. Údaje jsou uvedeny v sekundách, počet testovaných vzorků je 10.
Tabulka II: Popisná statistika času do lomu pro skupinu recipročních nástrojů s tepelnou úpravou Unicone, WaveOne, Reciproc. Údaje jsou uvedeny v sekundách, počet testovaných vzorků je 10.

Literatura

1. Andreasen GF, Morrow RE. Laboratory and clinical analyses of nitinol wire. American Journal of Orthodontics. 1978, 73(2): 142 – 151.

2. Larsen CM, Watanabe I, Glickman GN, He J. Cyclic fatigue analysis of a new generation of nickel titanium rotary instruments. Journal of Endodontics, 2009, 35(3): 401 – 403.

3. Viana A, Gonzalez B, Buono V, Bahia M. Influence of sterilization on mechanical properties and fatigue resistance of nickel–titanium rotary endodontic instruments. International Endodontic Journal, 2006, 39(9): 709 – 715.

4. Parashos P, Messer HH. Rotary NiTi instrument fracture and its consequences. Journal of Endodontics, 2006, 32(11): 1031 – 1043.

5. Tripi TR, Bonaccorso A, Condorelli GG. Cyclic fatigue of different nickel-titanium endodontic rotary instruments. Oral Surgery, Oral Medicine, Oral Pathology, Oral Radiology, and Endodontology, 2006, 102(4): e106-e114.

6. Thompson S. An overview of nickel–titanium alloys used in dentistry. International Endodontic Journal, 2000, 33(4): 297 – 310.

7. Mohammadi Z, Soltani MK, Shalavi S, Asgary S. A Review of the Various Surface Treatments of NiTi Instruments. Iranian Endodontic Journal, 2014, 9(4): 235.

8. Gambarini G, Plotino G, Grande N, Al-Sudani D, De Luca M, Testarelli L. Mechanical properties of nickel–titanium rotary instruments produced with a new manufacturing technique. International Endodontic Journal, 2011, 44(4): 337 – 341.

9. Schäfer E, Bürklein S. Impact of nickel–titanium instrumentation of the root canal on clinical outcomes: a focused review. Odontology, 2012, 100(2): 130 – 136.

10. De-Deus G, Moreira E, L,pes H, Elias C. Extended cyclic fatigue life of F2 ProTaper instruments used in reciprocating movement. International Endodontic Journal, 2010, 43(12): 1063 – 1068.

11. Montenegro-Santillán R, Alegre-Domingo T, Faus-Matoses V, Faus- Llácer V. An in vitro comparison of cyclic fatigue resistance of ProTaper universal and GT series X files. Medicina Oral, Patologia Oral y Cirugia Bucal, 2013, 18(3): e533.

12. Pruett JP, Clement DJ, Carnes Jr DL. Cyclic fatigue testing of nickel-titanium endodontic instruments. Journal of Endodontics, 1997, 23(2): 77 – 85.

13. Ray JJ, Kirkpatrick TC, Rutledge RE. Cyclic fatigue of EndoSequence and K3 rotary files in a dynamic model. Journal of Endodontics, 2007, 33(12): 1469 – 1472.

14. Inan U, Aydin C, Tunca YM. Cyclic fatigue of ProTaper rotary nickel-titanium instruments in artificial canals with 2 different radii of curvature. Oral Surgery, Oral Medicine, Oral Pathology, Oral Radiology, and Endodontology, 2007, 104(6): 837 – 840.

15. Plotino G, Grande NM, Cordaro M, Testarelli L, Gambarini G. A review of cyclic fatigue testing of nickel-titanium rotary instruments. Journal of Endodontics, 2009, 35(11): 1469 – 1476.

16. Garg G, Miglani S, Yadav S, Talwar S. A Comparative Evaluation of Cyclic Fatigue Resistance of Two Rotary Nickel-Titanium Endodontic Systems – an In Vitro Study. Current Endodontics Literature, 22.

17. Pedullà E, Plotino G, Grande NM, Pappalardo A, Rapisarda E. Cyclic fatigue resistance of four nickel-titanium rotary instruments: a comparative study. Annali di Stomatologia, 2012, 3(2): 59.

18. Pongione G, Pompa G, Milana V, Di Carlo S, Giansiracusa A, Nicolini E, et al. Flexibility and resistance to cyclic fatigue of endodontic instruments made with different nickel-titanium alloys: a comparative test. Annali di Stomatologia, 2012, 3(3 – 4): 119.

19. Plotino G, Grande N, Sorci E, Malagnino V, Somma F. A comparison of cyclic fatigue between used and new Mtwo Ni– Ti rotary instruments. International Endodontic Journal, 2006, 39(9): 716 – 723.

20. Testarelli L, Grande N, Plotino G, Lendini M, Pongione G, De Paolis G, et al. Cyclic fatigue of different nickel-titanium rotary instruments: a comparative study. The Open Dentistry Journal, 2009, 3: 55.

21. Azimi S, Delvari P, Hajarian HC, Saghiri MA, Karamifar K, Lotfi M. Cyclic fatigue resistance and fractographic analysis of RaCe and ProTaper rotary NiTi instruments. Iranian Endodontic Journal, 2011, 6(2): 80.

22. Johnson E, Lloyd A, Kuttler S, Namerow K. Comparison between a novel nickel-titanium alloy and 508 nitinol on the cyclic fatigue life of ProFile 25/.04 rotary instruments. Journal of Endodontics, 2008, 34(11): 1406 – 1409.

23. Kim H-C, Yum J, Hur B, Cheung GS-P. Cyclic fatigue and fracture characteristics of ground and twisted nickel-titanium rotary files. Journal of Endodontics, 2010, 36(1): 147 – 152.

24. Bahia MGA, Melo MC, Buono VTL. Influence of simulated clinical use on the torsional behavior of nickel- titanium rotary endodontic instruments. Oral Surgery, Oral Medicine, Oral Pathology, Oral Radiology, and Endodontology, 2006, 101(5): 675 – 680.

25. You SY, Bae KS, Baek SH, Kum KY, Shon WJ, Lee W. Lifespan of one nickel-titanium rotary file with reciprocating motion in curved root canals. Journal of Endodontics, 2010, 36(12): 1991 – 1994.

26. Plotino G, Grande N, Testarelli L, Gambarini G. Cyclic fatigue of Reciproc and WaveOne reciprocating instruments. International Endodontic Journal, 2012, 45(7): 614 – 618.

27. Berutti E, Angelini E, Rigolone M, Migliaretti G, Pasqualini D. Influence of sodium hypochlorite on fracture properties and corrosion of ProTaper Rotary instruments. International Endodontic Journal, 2006, 39(9): 693 – 699.

28. Grande N, Plotino G, Pecci R, Bedini R, Malagnino V, Somma F. Cyclic fatigue resistance and three-dimensional analysis of instruments from two nickel–titanium rotary systems. International Endodontic Journal, 2006, 39(10): 755 – 763.