LKS časopis

Recenzovaný časopis
České stomatologické komory

elektronická verze

ISSN 1210-3381 (Print)
ISSN 2571-2411 (Online)

ČSK
Aktuální číslo
Rubriky
Témata
Autoři

Letošní 23. ročník mezinárodního kongresu Pražské dentální dny se bude konat ve dnech 16. – 17. října. Bude opět spojen s doprovodným programem, který zahrnuje výstavu a workshopy. Tato největší odborná událost roku bude zastřešována názvem „Dny české stomatologie 2020“.

V současnosti odborný výbor PDD dokončuje skladbu konkrétního obsahu jednotlivých programových bloků, jejichž společným tématem je: Různé cesty, jeden cíl. Toto téma vyjadřuje, že k úspěšnému ošetření a spokojenosti pacienta nemusí vždy vést pouze jedna cesta, ale většinou je několik lege artis postupů, které zubní lékaři volí podle konkrétní situace i svých zkušeností. Tím se otevírá prostor pro porovnání různých odborných přístupů a k diskuzi o jejich výhodách i úskalích u konkrétního pacienta.

Opět se můžete už teď těšit na uznávané osobnosti, jejichž přednášky jsou odbornou veřejností vyhledávány. Z domácích přednášejících se představí například MUDr. Ladislav Gregor, Ph.D., MUDr. Martin Tomeček, MUDr. Daniel Svoboda, MUDr. Ivo Marek, Ph.D., MUDr. Jiří Zvolánek a řada dalších. Ze zahraničních osobností vás již nyní zveme na přednášky dr. Jana Derkse ze Švédska a dr. Domenica Ricucciho z Itálie.

Zajímavý program je připravován i pro další členy dentálního týmu – sestry a dentální hygienistky.

S finální náplní PDD 2020 a organizačními informacemi vás včas seznámíme.

Můžeme se těšit na nové setkání s charismatickým dr. Domenicem Ricuccim

Jedním z vážených hostů, kteří byli letos pozváni na Pražské dentální dny, je také dr. Domenico Ricucci. Tento italský endodontista je našemu publiku, zvláště těm, kteří se zabývají endodoncií, již poměrně dobře znám. Na našem endodontickém kongresu zatím vystoupil dvakrát. Poprvé to bylo v roce 2016, podruhé pak loňského roku na 11. výročním kongresu ČES. Dlužno říct, že pokaždé byly jeho přednášky velice poutavé a vždy přinesly něco nového.

Přesto, že není profesorem z nějaké věhlasné univerzity, ani vedoucím výzkumného týmu sbírajícího ocenění a granty, ba ani politickou figurou zastávající důležité funkce ve stomatologii, je známý všem, kteří se hlouběji zabývají onemocněním pulpy a ošetřením kořenových kanálků. Jeho jméno a práce jsou citovány čím dál častěji na endodontických kongresech, jeho snímky z histologických studií jsou často prezentovány v přednáškách mnoha dalších odborníků.

Čím to je, že jsou jeho přednášky tak zajímavé? Samozřejmě nelze opominout vlastní osobnost tohoto na pohled skromného a vždy usměvavého Itala. Jeho charisma a zapálení pro problematiku, o které přednáší, dokáže upoutat pozornost diváka samo o sobě. Ale mimo to jsou to především témata, kterými se dr. Ricucci zabývá. Například problematika pulpy, jejích reakcí na bakteriální infekci, stavy, kdy ještě lze zachovat vitalitu a kdy už nikoli. Svými poznatky dr. Ricucci mění desítky let zavedené postuláty o indikacích přímého překrytí či amputaci pulpy.

Nebo je to jiná klíčová oblast v endodoncii – problematika apexu zubu, otázka biofilmu, infekce v ramifikacích a vně kořene. Zamýšlí se nad otázkami, proč někdy selhávají endodontické procedury, jak zlepšit výsledky z dlouhodobého hlediska, jaké bakterie jsou zodpovědné za selhání léčby. To vše dr. Ricucci zkoumá ve své soukromé endodontické praxi na jihu Itálie, ve slunné Calabrii, kde vedle běžného provozu praxe zubního lékaře a především endodontisty ještě ve volném čase zpracovává osobně odebrané histologické preparáty. Ve své laboratoři zkoumá preparáty z případů, které byly nějakým způsobem zajímavé. Díky své důslednosti zpravidla připravuje z preparátů mnohem více řezů, než je běžné, což často přináší nová zajímavá zjištění.

To, čím se liší práce dr. Ricucciho od mnohých dalších, je vedle pečlivosti a dokonalé dokumentace fakt, že poznatky, ke kterým dospěl, jsou z jeho vlastní praxe, prakticky využitelné, logické a klinicky doložitelné. Jeho přednášky jsou postavené na faktech a vždy perfektně dokumentované obrázky vlastních preparátů.

Myslím, že se můžeme těšit, s čím tentokrát dr. Domenico Ricucci přijede do Prahy.

Jak léčit periimplantitidu

Jan Derks, DDs, PhD, Švédsko

Abstrakt přednášky pro PDD 2020: Řada nedávných studií prokázala možnost léčby periimplantitidy. Bylo zjištěno, že po antiinfekčních opatřeních je úroveň marginální kosti stabilní, a to včetně chirurgického opracování kontaminovaných povrchů implantátů. Tkáňová stabilita poslouží konečnému cíli léčby, jímž je dlouhodobé udržení zánětem zasažených implantátů.

Spokojenost pacienta však často zahrnuje také estetické aspekty. Z důvodu minimalizace vzniku recesů v okolí implantátů může lékař při řešení defektů kostí souvisejících s periimplantitidou zvažovat i rekonstrukční techniky na ustupujících měkkých tkáních.

Tato prezentace se bude věnovat současným poznatků v rekonstrukční terapii u kostních defektů souvisejících s periimplantitidou.

Jan Derks, DDs, PhD.

Je specialistou na parodontologii a pečuje o pacienty na specializované klinice parodontologie ve švédském Göteborgu. Titul PhD získal na univerzitě v Göteborgu, kde pracuje na oddělení parodontologie, Odontologický ústav. Jeho výzkum se zaměřuje na biologické komplikace spojené s dentálními implantáty.

Problematické bakteriální biofilmy od zachování vitality dřeně u hlubokého kazu po ošetření apikálních lézí při periodontitidě

Domenico Ricucci, MD, DDS, Itálie

Abstrakt přednášky pro PDD 2020: Reakce tkání na hluboký kaz. Diagnostika reverzibilního/ireverzibilního zánětu zubní dřeně. Sporné otázky ohledně hloubky preparace kavity u hlubokého kazu. Selektivní versus neselektivní exkavace. Ošetření se zachováním vitality zubní dřeně. Pravidla a techniky přímého překrytí a pulpotomie. Úloha biofilmů u perapikálních lézí. Management infekce systému kořenových kanálků.

Domenico Ricucci, MD, DDS

V roce získal 1982 titul MD ze všeobecného lékařství na univerzitě „La Sapienza“ v Římě a titul DDS v roce 1985 na stejné univerzitě. Od té doby provozuje soukromou zubní ordinaci specializující se na endodoncii. Kromě soukromé praxe byl dr. Ricucci v letech 2002 – 2003 profesorem kariologie na univerzitě „Magna Graecia“ v Catanzaro, Itálie. V letech 1999 až 2005 působil ve výzkumném výboru Evropské endodontické společnosti. Hlavní výzkumné zájmy dr. Ricucciho se týkají reakcí pulpálních a periapikálních tkání na kaz a procedur ošetření, biofilmů při endodontických infekcích, etiologie selhání ošetření kořenových kanálků, regenerace a revaskularizace dřeně. Od roku 1998 provozuje vlastní histologickou laboratoř a rozvíjí své značné dovednosti v přípravě tvrdých tkání pro světelnou mikroskopii.

Publikoval 102 článků a přednáší na národní i mezinárodní úrovni. Je autorem učebnice a atlasu „Patologia e Clinica Endodontica“, a učebnice a atlasu „Endodontology. An integrated biological and clinical view“. Je také autorem nebo spoluautorem šestnácti kapitol v dalších knihách.

Jan Derks, DDs, PhD.
Domenico Ricucci, MD, DDS