Dočetl jsem se, že Evropská unie prostřednictvím Státního zdravotního ústavu vydá za propagaci zdravého způsobu života přes sto milionů korun. Mám obavu, že to bude jako s financováním nejvíce preventabilního onemocnění – zubního kazu – z fondu prevence zdravotních pojišťoven. Nic pro stomatologii... Proti tomu jdou impresivní čísla z titulní strany LKS o množství preventivních akcí v rámci Světového dne ústního zdraví, které letos dosáhly nového rekordu. To vše za peníze ČSK a jejích partnerů. Až v politicích hrklo, jak jsme organizovaní a co dokážeme, když chceme – a po celé republice. Za to všem zúčastněným velký dík a pochvala!

Ale musíme se vypořádat s více věcmi. Řada pacientů říká, že nemůže najít zubního lékaře. Nikdo to neeviduje. Nikdo neví, kolik jich je. Deset, nebo milion? Je potřeba toto zmapovat a najít rozumné řešení. Bez dat slyším zprava zleva spoustu nerozumných řešení – pustit na naše pacienty lékaře bez kvalifikace, nebo „lépe“ zubní techniky a hygienisty nechat provádět stomatologii. Zavést něco jako nucenou práci v nucených oblastech atd., atd.

Leč není pochyb, že pokud se na něčem rozumném nedomluvíme a neprosadíme to, nějaká hloupost projde, neb stát rád podléhá panickým atakám, což je zakódováno v široké demokracii, kde všichni všechno chtějí, ale nikdo necítí žádné povinnosti.

Světový den ústního zdraví 2019 byl další ukázkou, že o českou stomatologii se dobře stará ČSK a že je tak schopna činit za vlastní peníze, svobodně a efektivně. Teď je potřeba reformovat celý náš obor. Jistě se tu přes noc nerozvine ráj na zemi, ale musíme si říct, kde a jak najde pacient úlevu od bolesti, jak zařídit, aby všichni měli přístup k základní péči a aby to celé bylo únosně financováno. Pokud to vyřešíme, zachováme si to klíčové. Svobodu a respekt celého národa.