Doc. MUDr. Jiří Bittner, CSc., se narodil v Bystrém u Poličky, vyrůstal a studoval v Praze, „umístěnku“ však dostal do Dvora Králové nad Labem, kde se během dvou let svého působení stal okresním stomatologem. Na výzvu tehdejšího přednosty královéhradecké stomatologické kliniky Leona Sazamy se v r. 1959 přihlásil do výběrového řízení na místo asistenta. V konkurzu obstál a na tamní konsolidující se klinice začal ihned pracovat, o něco později pak do Hradce Králové s rodinou natrvalo přesídlil. V r. 1965 obhájil kandidátskou práci, habilitoval v r. 1969, docentura mu však byla přiznána v důsledku jeho kritických postojů k tehdejšímu společenskému dění až po jedenácti letech. Po dobu sedmi let byl prvním „polistopadovým“ přednostou stomatologické kliniky, celkem osm let byl proděkanem a členem vedení LF UK v Hradci Králové.

Po celý svůj profesní život zahrnující téměř 60 let se věnoval stomatologii. Ve vybraných odvětvích, zejména v oblasti fixní protetiky, gnatologie a dentálních materiálů, dosáhl řady priorit a stal se v nich nezpochybnitelnou a všeobecně uznávanou kapacitou. Velkou výhodu mu v tomto ohledu vždy skýtalo jeho výtvarné nadání. Kromě několika desítek původních odborných prací sepsal a ilustroval třicítku monografií, učebnic a skript. Mnohé tituly představovaly první ucelené informace o dané problematice v domácí odborné literatuře. Stal se ve svém oboru autoritou, k níž se dodnes hlásí mnoho jeho žáků z České a Slovenské republiky. Po více než čtvrt století byl aktivním funkcionářem České stomatologické společnosti a později jejím čestným členem. Od r. 1990 byl řadu let hlavním redaktorem časopisu Praktické zubní lékařství. Stal se nositelem titulu Osobnost české stomatologie, dostalo se mu i mnoha dalších akademických a stavovských poct. Řadu let byl doyenem sboru lékařů – učitelů stomatologické kliniky v Hradci Králové. Jeho výuka byla vždy precizní jak po stránce obsahové, tak po stránce formální. Vynikal výbornou znalostí češtiny. Odmítal profesní hantýrku, tvořil české názvosloví pro u nás dosud nepoužívané materiály, pracovní postupy a úkony. Svůj výklad vždy provázel – díky svému mimořádnému výtvarnému nadání – naprosto dokonalými nákresy. Byl laskavým a mírným examinátorem, objektivním a chápavým přednostou, který stál v čele kliniky v těžkých dobách chaotické privatizace zdravotnictví, spojených s odchodem většiny zkušených klinických pracovníků do vlastních praxí.

Doc. Jiří Bittner byl ženatý, měl dva syny, z nichž jeden předčasně zemřel v důsledku nevyléčitelné choroby. To zdravotně poznamenalo zejména manželku doc. Bittnera, jíž pak byl do konce jejího života největší oporou. Jeho životními láskami a snad i útěchou v těžkých okamžicích byly vedle práce a rodiny s řadou vnoučat a pravnoučat jeho ušlechtilé záliby, zejména moderní ja zzová hudba a snad ještě více moderní výtvarné umění, zejména české, jehož byl velkým obdivovatelem a propagátorem.

V posledních letech života jej začalo zrazovat zdraví. Bojoval statečně s řadou vážných chorob, které jej postupně ochuzovaly o možnosti plného kontaktu s okolním světem, na který byl zvyklý. O svých neduzích se však vyjadřoval rezervovaně a s nadhledem. Stěžoval-li si, pak vždy jen decentně. Vítal vlídně každého, kdo mu přinášel zprávy o dění kolem nás, jehož se sám již účastnit nemohl.

Doc. MUDr. J. Bittner, CSc., se stal všeobecně respektovanou osobností, jedním ze zakladatelů moderní české stomatologie a na dlouhou dobu její žijící legendou. Jen těžko lze uvěřit vyprávění jeho kolegů, žáků, vděčných pacientů a přátel, jak přátelsky a neformálně vystupoval ve chvílích, kdy právě nebyl v roli uctívaného lékaře, učitele, examinátora, předsedy odborné společnosti, oponenta či proděkana, když se ocitnul ve společenství lidí podobného smýšlení a zálib. Všichni, kdo jsme jej blíže poznali, budeme vzpomínat, jak vzdělaným, kultivovaným, citlivým a dobrým byl člověkem. Čest jeho památce!

Fotogalerie