Byly vztahy mezi zubními lékaři a dentálními hygienistkami od počátku existence oboru dentální hygieny jasně dané a pozitivní, nebo mají nějaký postupný vývoj?

Tím, kdo mě velmi ovlivnil a pro obor nadchl, byl MUDr. Karel Veverka, který jej od počátku hodně podporoval, psal články do odborných časopisů na jeho propagaci, ale oslovoval i laickou veřejnost v novinách a časopisech. Probíhalo také mnoho akcí ve školkách a školách, navštěvovali jsme handicapované, oslovovali těhotné apod.

Ve vztazích se zubními lékaři jsem osobně žádné velké problémy nezaznamenala, protože jsem se neustále pohybovala mezi lidmi se stejným zájmem o obor, takže jsme spolu dobře spolupracovali. Počátky dentálních hygienistek v praxi byly takové, že absolventky pracovaly jako sestry u křesla v zubní ordinaci a lékař jim pomáhal získávat pacienty svým doporučením. Situace byla jiná než dnes – tehdy nebyly kalendáře plné a přidávání pacientů tak náročné. Zájem ze strany pacientů rostl postupně a hodně závisel na tom, zda stomatologický tým v dané oblasti pacienty k dentální hygieně vedl. Což platí dodnes. Pacienti jsou již naučeni docházet na pravidelné preventivní prohlídky a před tím absolvují ošetření u dentální hygienistky. V tomto ohledu nám výrazně pomáhají také média a sociální sítě, stejně jako pobídky od zdravotních pojišťoven.

Od roku 2008 je možné studovat obor dentální hygieny nejen na vyšší odborné škole, ale také v rámci tříletého bakalářského studia na lékařských fakultách vysokých škol. Vy sama přednášíte na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Čím se tato forma studia liší od studia na vyšších odborných školách?

Jsem velmi ráda, že se Česká republika připojila k celosvětovému trendu. Velký podíl na tom má doc. MUDr. Eva Gojišová, které se podařilo ve spolupráci s nadšenci z řad odborných asistentů tento program u nás otevřít. Za výukou stojí známé osobnosti, špičky ve svém oboru, jako například přednosta Stomatologické kliniky 3. LF UK a FNKV MUDr. Jiří Borovec, doc. MUDr. Magdalena Koťová, Ph.D., MUDr. Jana Vašáková, Ph.D., MUDr. Pavel Hájek a další. V současnosti je novým garantem MUDr. Wanda Urbanová, Ph.D.

Sylaby jsou podobné, ale rozsah učiva je širší. Hlavní rozdíl vidím v praktické výuce. Díky tomu, že jsou univerzity obvykle spojeny s fakultní nemocnicí, mají za sebou silné zázemí zdravotnického zařízení, které vyšším odborným školám chybí. U nás na 3. LF UK v Praze jsme propojeni s Fakultní nemocnicí Královské Vinohrady, kde máme kromě praktického zubního lékařství i pedostomatologii, stomatochirurgii, oddělení ortodoncie a rozštěpových vad, což studentům poskytuje ucelenější vhled do problematiky, mezioborovou spolupráci a dostatek pacientů. Další výhodou je dostupnost vyučujících, protože díky spolupráci s fakultní nemocnicí máme k dispozici řadu odborníků a specialistů, kteří se podílejí na teoretické i praktické výuce.

Uvítala byste nějaké konkrétní legislativní změny týkající se spolupráce se zubními lékaři a kompetencí dentálních hygienistek?

Během svého působení v prezidiu ADH ČR jako viceprezidentka a prezidentka jsem usilovala o spolupráci s ČSK, Ministerstvem školství i Ministerstvem zdravotnictví. Jednání probíhala také se zdravotními pojišťovnami, ale ne vždy jsme dospěli k úplné shodě. Určitě by bylo vhodné vytvořit ucelený program, který by postupně rozšiřoval kompetence jednotlivých dentálních hygienistek podle jejich zájmu (např. aplikace anestezie, bělení). Ideální by byl model navazujícího studia, kdy by hygienistky získávaly určité kompetence po určité době vzdělávání a praxe. Celoživotní vzdělávání by také mělo být koncepční, navazovat na sebe.

Chtěla bych pro obor ideálně magisterskou formu studia zaměřenou na parodontologii, ortodoncii atd. Udělejme programy napříč republikou, které budou fungovat a budou ucelené. Byla bych rovněž ráda, aby dentální hygienistky byly v zastoupení naší Asociací dentálních hygienistek ČR více partnery České stomatologické komory, abychom mohli společně jednat a zlepšovat péči o pacienty. Třecí plochy jsou kontraproduktivní a nepřinášejí užitek nikomu.

Co mi také chybí, je jednotný registr pacientů, který v některých vyspělých státech funguje a na kterém se i u nás již pracovalo, ale zanikl. Myslím, že by pomohl jak nám zdravotníkům, tak i pacientům.

Kromě svých pracovních povinností aktivně spolupracujete s ČSK na preventivních projektech. V čem tato spolupráce spočívá a čím je pro vás zajímavá?

Součástí mé práce je prevence. Něco jiného je práce v ordinaci, a jiné je to při preventivních programech. Se studenty i absolventy připravujeme různé preventivní programy šité na míru pro danou skupinu. Nejčastěji jsou to děti v mateřských a základních školách. Další významnou skupinu představují těhotné ženy a senioři. Nezapomínáme ale ani na specifické skupiny sociálně slabých, různé spolky, nadace, azylové domy, dětské domovy či SOS vesničky. A pak jsou zde hendikepovaní – neslyšící, nevidomí a jiní. Tyto preventivní programy netrvají jen týden nebo měsíc, ale máme je rozvrženy do celého akademického roku.

Velký zájem o spolupráci mají různé organizace, které pořádají Dny zdraví. Nejvíce jsou preventivní akce koncentrovány v březnu ke Světovému dni ústního zdraví. Protože se programy nekonají jen v Praze, ale probíhají po celé republice, je potřeba dobrá organizace, a i to je úkolem Komory. Máme velké množství žádostí o účast a některé musíme bohužel odmítat. Naštěstí je však aktivních zájemců stále více. Spolupráce se členy ČSK je vždy konstruktivní a snažíme se najít společnou cestu. Nápady, finanční a hmotnou podporu máme i od partnerů, na které se můžeme spolehnout. Za tu dlouhou dobu, co se preventivní akce napříč republikou konají, vzniklo velké množství propagačních materiálů a vzdělávacích videí. Není to ale jen o předávání informací. Snažíme se, aby mohl probíhat i praktický nácvik čištění zubů.

Jak moc je podle vás významná dentální hygiena v dětském věku a má smysl, aby děti navštěvovaly dentální hygienistku, popř. od jakého věku?

Důležité je si říct, jak taková návštěva dítěte u dentální hygienistky vypadá. Dítě přijde, posadí se do křesla a hygienistka zkontroluje úroveň ústní hygieny. Zjišťuje také, zda rodiče zuby dítěte dočišťují, a adekvátně je instruuje. Výkony u dětí v ordinaci dentální hygienistky většinou nejsou nijak náročné. Větším problémem je strach z neznámého. Proto je dobré, aby rodiče začali chodit s dítětem do ordinace už od prořezání prvního zoubku. Tehdy je hygienistka pouze instruuje, jak o ústní zdraví dítěte pečovat, což může trvat jen pár minut. Samozřejmě záleží na věku dítěte, zda mám v křesle dítě tří, šesti nebo třeba dvanáctileté. Problém často představuje nedostatečná informovanost a mýty, které se stále drží, stejně jako nedůslednost rodičů. Pokud jsou rodiče dobře informováni, mají šanci předejít vzniku zubního kazu a pravidelnými návštěvami dentální hygienistky mohou korigovat péči o ústní dutinu. A právě k tomu tyto návštěvy slouží. Vyšetřím stav v ústech dítěte, zjistím návyky a zhodnotím jeho zručnost (často i jeho rodičů) a doporučím správnou domácí péči. Dítě i rodič tak vědí, co mají dělat a jak si správně pomáhat.

Bylo by skvělé, kdyby se celý obor shodl na základních principech – chceme čistit zubními kartáčky, chceme fluoridovat, nesmíme opomíjet mezizubní prostor, potřebujeme omezit cukry v celodenní stravě. Pacienti by měli dostávat v tomto směru od všech stomatologických odborníků jednoznačné a konzistentní informace. A hlavně, děti by neměly mít strach chodit do našich ordinací. Nejde jen o každodenní péči a stravování, ale i dlouhodobé špatné návyky a zlozvyky.

Zvyšuje se s přibývajícím počtem dentálních hygienistek výrazně i počet pacientů, kteří jejich služby využívají?

Ano, když jsou lidé spokojení s naší péčí, řeknou si to mezi sebou a dentální hygienu navštěvují více. Dobrým ukazatelem je rovněž postupné zvyšování prodeje zubních kartáčků a past. Stále je ale mnoho pacientů, kterým se nedostává žádné péče, což je škoda. Bylo by třeba je dostat do ordinací nějakým systematickým způsobem, například motivací ze strany zdravotních pojišťoven. S informovaností by nám mohli výrazně pomoct dětští lékaři, kteří jsou s rodiči v kontaktu už od narození dítěte. V některých nemocnicích se také zapojují specialisté, např. diabetologové, kteří upozorňují na souvislost konkrétního onemocnění se stavem chrupu či jinými problémy v dutině ústní.

Bohužel se objevují i zdravotní problémy po odborné dentální hygieně (respirační obtíže, traumatizace gingivy atd.). Jaké problémy jsou podle vašich zkušeností nejčastější a co je jejich příčinou?

Osobní zkušenosti s tímto nemám. Při dentální hygieně se snažím používat šetrné prostředky a vybírat je individuálně podle potřeb pacientů. Asi se může stát, že dojde k traumatizaci gingivy či měkkých tkání, ale je otázka, co je primární příčinou – zda to byl opravdu mnou použitý nástroj, nebo zda šlo o důsledek dlouhodobého působení usazeného zubního kamene. Písky k airflow jsou dnes rozpustné, takže nehrozí ani dlouhodobější dráždění v sulku, kterému mohu navíc předejít použitím výplachu. V případě, že dojde k takové situaci, je potřeba ihned jednat a netvářit se, že se nic nestalo. Vše uvedeme do dokumentace, informujeme pacienta i zubního lékaře o dalším postupu a sledujeme další vývoj daného stavu.

Bohužel se může stát, že dentální hygienistka nepracuje ideálně, například čistí jen nad dásní a dráždění přetrvává i po několika ošetřeních. Podle mě je toto horší než riziko podráždění po důkladném ošetření. Dentální hygienistky mohou pacienty také poškodit doporučením nevhodných pomůcek nebo tím, že nedokončí dobře svoji činnost.

Obor dentální hygieny se v ČR vyučuje na vyšších odborných školách od roku 1996. Pro vás se dentální hygiena stala srdeční záležitostí. Jaké byly vaše začátky v praxi a jak vypadá váš pracovní život dnes?

Začínala jsem jako všeobecná sestra. Po třech letech jsem studovala v Brně specializaci na stomatologickou sestru. Už tehdy jsem se učila podobné věci jako současné dentální hygienistky. Obor dentální hygieny u nás vznikl ve spolupráci s Česko-slovensko-švýcarskou zdravotnickou společností. Škola v Curychu nám poskytla sylaby a umožnila stáže ve Švýcarsku (ve spolupráci s Dr. med. dent. Jiřím W. Pollakem a Dr. med. Dent. Michalem Čiernym). Prvními školami v ČR byly VOŠZ a SŠZ Ústí nad Labem a Soukromá vyšší odborná škola zdravotnická pro dentální hygienistky, s. r. o., Praha 2. Spolupracovala jsem tehdy na založení oboru, asi jako jediný nelékař. Zájem na otevření vzdělávacího programu pro dentální hygienistky u nás mělo mnoho zubních lékařů. Bylo ale důležité najít také nadšené ředitele VOŠZ a těmi jistě Mgr. Milan Riedl a MUDr. Ladislav Kindl byli.

Když jsem začínala dentální hygienu v roce 1996 učit, pracovala jsem nejen jako vrchní sestra na ÚČOCH v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem, ale i jako dentální hygienistka v ordinaci v Ústí nad Labem. Dalším významným milníkem pro mě byla nabídka přednášet dentální hygienu na Karlově univerzitě – a to jsem prostě nemohla odmítnout. Na 3. LF UK v Praze působím od roku 2010. V průběhu let jsem si musela doplnit vzdělání v oblasti prevence, pedagogiky, ošetřovatelství, managementu. Měla jsem celkově velkou výhodu v tom, že od počátku své kariéry působím ve stomatologii a prevenci, a měla jsem velké štěstí na lidi kolem sebe, kteří byli a jsou velkými nadšenci. Hodně mě ovlivnil StomaTeam, díky kterému jsem se dostala na řadu konferencí, na nichž jsem i přednášela. Spolupracovala jsem i s různými firmami spojenými s oborem, pro které jsem přednášela anebo pořádala praktické kurzy. Přínosné pro mě bylo přednášet pediatrům, internistům, diabetologům, gynekologům, dermatologům, ale i jejich sestřičkám. Snažila jsem se jim vysvětlit problematiku onemocnění v dutině ústní a celkového zdraví, stejně jako souvislosti s ostatními důležitými orgány.

A jak vypadá můj pracovní život dnes? Stále přednáším na Stomatologické klinice 3. LF UK a FNKV. Jsem odborným asistentem, garantem Odborné praxe studijního programu Dentální hygiena. Spolupracujeme s univerzitami v zahraničí a díky programu Erasmus+ jsem měla možnost navštívit některé z nich a porovnat modely vzdělávání a práce dentálních hygienistek v zahraničí. Kromě toho nadále pracuji jako dentální hygienistka, takže jsem v každodenním kontaktu s pacienty a praktickou stránkou oboru. Velkou část mé práce zabírají různé preventivní projekty. Skutečnost, že učím, je pro mě trvalou motivací v tom smyslu, že přece musím vědět víc než moji studenti.

Dochází v průběhu let ve vzdělávání dentálních hygienistek k nějakým zásadním změnám, například i v důsledku legislativních změn, a jaký je váš názor na ně?

Měli jsme velkou výhodu v tom, že jsme nezačínali s programem Dentální hygiena úplně od nuly. VOŠ začínaly s programem, který už fungoval ve Švýcarsku. Studijní program na 3. LF UK vychází z finského modelu. Programy jsou podobné, ale musely se přizpůsobit naší legislativě, stejně jako se legislativa musela upravit pro novou profesi. Změny v legislativě vnímám jako přirozený vývoj. Největší problém vidím v tom, že se naše kompetence neustále mění. Přestože jsme pro ně kvalifikované a zodpovídáme za svou práci, některé kompetence se nám omezují (např. RTG, bělení). Nevidím důvod, proč by tomu tak mělo být. Jako chybu vnímám také zrušení kreditního systému u nelékařů (tedy i dentálních hygienistek). Ze zákona jsme povinni se celoživotně vzdělávat, ale nikdo to nekontroluje.

Velkou a zásadní změnu pro nás očekávám s příchodem a větším začleněním umělé inteligence. Mnohé možná zaskočí, ale budeme se s ní muset naučit pracovat. Její uplatnění vidím především v komunikaci s pacienty, možná také při jejich vyšetřování a diagnostice. Teoreticky by si všichni mohli čistit zuby podle pokynů AI, takže by se dentální hygienistky a zubní lékaři mohli věnovat jiným činnostem. Již dnes existuje mnoho aplikací, které nám při čištění zubů pomáhají.

Kromě preventivní péče poskytujete dentální hygienu parodontologickým, implantologickým a ortodontickým pacientům. Čím je tato péče specifická? Vyžaduje větší míru spolupráce dentální hygienistky s ošetřujícím zubním lékařem?

Myslím, že běžného pacienta dokáže ošetřit dobře už student dentální hygieny (samozřejmě pod přímým dohledem). Parodontologických i implantologických pacientů se často studenti a čerství absolventi bojí, jako všeho neznámého. Hodně hygienistek, které jsou delší čas v praxi, tyto pacienty vyhledává a subgingivální ošetření provádí běžně. Je potřeba vždy dobře vyšetřit, použít správné, vhodné instrumentárium a pracovat šetrně. Jako u jiných skupin je nejdůležitější instruktáž a motivace. A stejně jako já mám k dispozici dokumentaci a doporučení od zubního lékaře, tak i já vytvořím zprávu pro něj o provedeném ošetření a další navrhované péči. Svoji práci si bez spolupráce s odborníkem v dané problematice neumím představit.

Mgr. Petra Křížová, DiS.

V roce 1987 absolvovala Střední školu zdravotnickou v Ústí nad Labem, obor všeobecná sestra. Po 3 letech práce na lůžkovém oddělení stomatochirurgie v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem vystudovala na IDVPZ v Brně obor stomatologická sestra. V dalších letech studovala na PF UJEP Ošetřovatelství a management, studium dentální hygieny absolvovala v Ústí nad Labem, v rámci CŽV absolvovala doplňující pedagogické studium. Magisterské studium dokončila v roce 2012. Od roku 1996 k práci vrchní sestry začala vyučovat dentální hygienu na VOŠ a SŠZ zdravotnické v Ústí nad Labem. Od roku 2010 přednáší na Stomatologické klinice 3. LF UK a FNKV v Praze. Současně pracuje jako dentální hygienistka na Poliklinice Budějovická v Praze. Je členkou Asociace dentálních hygienistek (ADH ČR), kde působila v letech 2006 – 2011 jako viceprezidentka a prezidentka. Je členkou redakční rady časopisu StomaTeam. Aktivně přednáší a zapojuje se do preventivních programů.