Jaké jsou poslední údaje a prognóza výskytu demence a Alzheimerovy nemoci v populaci?

Alzheimerova nemoc (AN) je vleklé onemocnění trvající asi 30 let, z nichž dvě desítky většinou probíhají subklinicky. V této etapě již dochází ke změnám v metabolismu mozku, ale pacient ještě nepociťuje příznaky. Prvními symptomy jsou subjektivní obtíže, jako je mírná kognitivní porucha. Pacient se pak postupně zhoršuje až do stadia demence. Toto klinické stadium trvá 7 až 10 let, z toho 3 až 5 roků prožije nemocný v demenci.

Hlavním rizikovým faktorem AN je věk, je tedy zřejmé, že s prodlužováním délky života, kdy se do seniorského věku budou dostávat silnější ročníky, se bude zvyšovat i počet pacientů s AN. Tento nepříznivý vývoj můžeme ovlivnit částečně prevencí, která je podle nejnovějších poznatků velmi individuální, ale může snížit očekávaný výskyt o 10 až 20 %. Druhou možností je účinná léčba. Preklinicky a klinicky jsou už testovány dva nové léky, monoklonální protilátky proti beta-amyloidu, které se podávají ve stadiu mírné kognitivní poruchy nebo mírné demence. Výsledky budou známy v roce 2027. Hodně si slibujeme i od léku ALZ-801, jehož výsledky budou publikovány v létě tohoto roku. Jeho předností je, že se podává ve formě tablet.

Jak si na poli Alzheimerovy nemoci vede Česká republika?

S výskytem Alzheimerovy nemoci jsme na tom podobně jako další vyspělé země. V České republice je asi 150 tisíc nemocných s demencí, z nichž 120 tisíc má AN. Kolem roku 2035 až 2040 se toto číslo pravděpodobně zdvojnásobí.

Navzdory tomu, že výzkum intenzivně probíhá, lék, který by vyléčil Alzheimerovu nemoc, zatím nebyl objeven. Rýsuje se nějaký posun v oblasti farmakoterapie?

Vědecké týmy se zaměřují na beta-amyloid, což je bílkovina, která se v mozku pacientů s AN zvýšeně tvoří. Několik léků je v poslední fázi klinického hodnocení nebo již dokonce v registračním řízení. První možností jsou infuze proti beta-amyloidu, kdy se podávají monoklonální protilátky, druhou tableta proti amyloidovým oligomerům.

Dokážeme Alzheimerovu nemoc, případně predispozice k ní, spolehlivě diagnostikovat?

Vodítkem k odhalení AN jsou rizikové faktory. Patří mezi ně věk, ženské pohlaví, gen pro apolipoprotein E4, hypertenze, cukrovka, nadměrný příjem kalorií, úrazy hlavy, základní vzdělání a nízká duševní aktivita, život bez partnera, deprese, osamělost, špatný spánek, stres a řada dalších.

Rizikem, které je v poslední době také diskutováno, je periodontitida a další zánětlivá onemocnění dutiny ústní, která zvyšují hladiny zánětlivých mediátorů v organismu i mozku, což může být spouštěčem AN nebo přinejmenším příčinou rychlejšího průběhu a časnějšího nástupu tohoto onemocnění.

Existují preventivní opatření, která by oddálila vznik demence?

Preventivní opatření cílí na eliminaci co největšího počtu rizikových faktorů. Důležitá je fyzická a duševní aktivita, kontinuální vzdělávání, prevence úrazů hlavy a některá farmaka jako například EGb761 (extrakt z ginkgo biloby), metformin nebo omega mastné kyseliny. Obecně pomáhá zdravý životní styl, jehož součástí je středomořská strava, meditace, spiritualita, sociální zapojení a vztahy, vytyčení a naplňování smyslu života a řada dalších, které se podrobně zkoumají.

Má Alzheimerova nemoc přímý vliv na stav ústní dutiny a zubů a může být spojena se zvýšeným rizikem narušení ústního zdraví?

Domnívám se, že ano, objevují se práce, které to potvrzují. Jak už jsem uvedl, ústní zdraví je v současné době považováno za jeden z nových rizikových faktorů AN a pacienti s demencí nemají plně funkční základní návyky včetně hygienických.

Jak by měl stomatolog přistupovat k pacientům s demencí, kteří přicházejí do ordinace?

Přístup stomatologa k ústnímu zdraví nemocných s demencí či AN je klíčový. Lékař by měl k těmto pacientům přistupovat s tolerancí. Může se stát, že někdy nepřijdou v dohodnutém termínu, protože zapomenou, a tak je třeba je přeobjednat, aniž by jim to bylo vytýkáno. Samozřejmě záleží také na stadiu choroby a rozsahu kognitivního deficitu. Tito nemocní obecně hůře vyhoví lékařovu pokynu, který je složen z více informací nebo sekvencí najednou. Například požadavek: „posaďte se, vypláchněte si ústa a otevřete pusu“ nemusí pacient zvládnout, protože si všechny instrukce nebo jejich správné pořadí není schopen zapamatovat. Proto je lepší pokyn rozfázovat na několik separátních.

Někdy také může mít pacient strach, úzkost nebo nerozumí situaci v důsledku atrofie některých mozkových center a není schopen to stomatologovi sdělit. Tady je na místě opět trpělivost, ale ke zvládnutí pacientova stresu nebo úzkosti pomůže i podrobnější a opakované vysvětlení nebo ujištění.

Je vždy dobře, pokud pacienta doprovází někdo, kdo může s lékařem komunikovat a předávat informace oběma stranám, například co nemocného s demencí nejvíce bolí. Vyslechne také rady a doporučení, které bude stomatolog nemocnému dávat, a doma pak může dohlížet na jejich dodržování. Přítomnost blízké osoby pacienta s AN, který je ze situace nejistý, pomůže ke zklidnění a zlepšení spolupráce při vyšetření nebo zákroku ve stomatologické ordinaci.

Existují nějaké speciální techniky komunikace, které pomáhají při jednání s pacienty s demencí?

To je spíše otázka pro psychologa, ale obecně jsou důležité trpělivost, opakování, srozumitelnost a vlídný přístup. Co na nemocného s demencí nejvíce platí, často ví právě jeho doprovod. Proto je velká výhoda, pokud pacient s AN a pečující mohou být v ordinaci společně.

Alzheimerova nemoc se nevyhýbá ani lékařům. Jak na sobě můžou poznat počínající demenci?

Tím hlavním příznakem je zapomínání. Lékař si musí věci a údaje více a častěji zapisovat, není si úplně jistý pamětí, má pocit, že je na tom hůře než jeho kolegové nebo než byl on sám například před rokem. Varovné je horší spojování dvou informací dohromady, tedy si třeba nevzpomenout na jméno kolegy a jeho specializaci v rámci jednoho zdravotnického zařízení. To, že lékař zapomene jméno jednoho konkrétního pacienta nebo název nějakého přípravku, ještě nic znamenat nemusí, to se může stát každému.

Co pro sebe mohou stomatologové dělat, aby rozvoji demence zabránili nebo ji oddálili?

Obecně to, co všichni ostatní, ale zdůraznil bych především aerobní aktivitu, zdravé stravovací návyky, dostatek spánku, omezení stresu a jakoukoliv snahu ho kompenzovat. Pokud se kolegové chtějí dozvědět více o možnosti prevence nebo najít konkrétní možnosti, jak s ní začít, je i pro ně vhodná mobilní aplikace Terrapino, každodenní průvodce pro všechny bez rozdílu věku, kteří chtějí udělat maximum pro snížení rizika demence.

Prof. MUDr. Jakub Hort, Ph.D., FEAN

Narodil se v Praze, kde také studoval 2. lékařskou fakultu UK a v roce 1994 zde odpromoval. Již na fakultě směřoval k neurologii, které se věnuje po celý svůj profesní život. Specializuje se na poruchy kognitivních funkcí a paměti, věnuje se problematice včasné diagnostiky Alzheimerovy nemoci, novým možnostem léčby a využití umělé inteligence v prevenci demence. Absolvoval několik zahraničních stáží a ve Fakultní nemocnici v Motole, kde působí, založil Kognitivní centrum. Populární magazín o byznysu Forbes ho řadí mezi 50 top lékařů Česka.

Mobilní aplikace Terrapino

Aplikace Terrapino je dostupná zdarma v online obchodě s aplikacemi App Store nebo Google Play. Po registraci je doporučeno vyplnit ARA dotazník, protože aplikace spočítá ARA skóre neboli pravděpodobnou míru rizika Alzheimerovy nemoci. Dalším testem, který může napovědět, je Rozpoznávání emocí. Aplikace podporuje chůzi, počítá ušlé kroky, a kognitivní trénink mozku. Jejím cílem je nenechat mozek zahálet a formou hry posilovat všech šest kognitivních funkcí, které se s věkem zhoršují. Procvičuje paměť, koncentraci, pohotovost, rozhodování, vyjadřovací schopnosti a orientaci. Přes aplikaci je také možné položit dotaz odborníkovi. Konverzace probíhá skrytě a není nikde zveřejněna. V edukační části uživatelé najdou veškeré informace o Alzheimerově nemoci. Užitečné informace jsou pravidelně zveřejňovány v aktualitách, a to jak v mobilní aplikaci, tak na sesterském webu www.terrapino.cz.

Fotogalerie