Jak se vyvíjela vaše profesní dráha směrem ke stomatologii a co vás přimělo opustit Maďarsko a později se vrátit zpět?

Z Maďarska jsem odešel s rodiči v roce 1957 po Maďarském povstání roku 1956. Důvody byly především osobní, i když politika v tomto rozhodnutí také sehrála svou roli. Po několika měsících pobytu v USA se můj otec rozhodl vrátit do Maďarska, aby zhodnotil situaci v zemi. Ačkoli nám nehrozilo žádné bezprostřední nebezpečí, matka se rozhodla v USA zůstat a já jsem na podzim téhož roku nastoupil na střední školu v Los Angeles.

Můj otec byl v Budapešti známým zubním lékařem, což mě pravděpodobně ovlivnilo ve výběru stomatologické profese, ačkoli jsem měl i jiné zájmy. Od svých šestnácti let jsem pak pravidelně otce a další příbuzné v Maďarsku navštěvoval. Právě při návštěvě v roce 1989 jsem se rozhodl, že se následující rok do Maďarska vrátím a převezmu po otci praxi, protože se chystal odejít do důchodu. Přestože jsem původně plánoval zůstat v Budapešti jen několik let a vrátit se do USA, postupem času jsem si na situaci v Evropě zvykl, a nakonec se rozhodl zůstat.

Ve své praxi se zaměřujete na estetickou a záchovnou stomatologii, proč jste si zvolil právě tyto oblasti?

Na začátku své praxe jsem se rozhodl, že se nebudu věnovat ortodoncii, endodoncii, dětské stomatologii ani parodontologii. Do jisté míry mě zajímala ústní chirurgie, ale ve svých tehdy třiceti letech jsem měl pocit, že vzhledem k počtu let, které bych potřeboval na absolvování rezidentury, bych byl příliš starý. Moji učitelé oceňovali mé manuální schopnosti a schopnost řešit problémy a měl jsem myslím dobré oko pro tvar a barvu, takže záchovná stomatologie byla logickou volbou. Tehdy, na začátku a v polovině 80. let 20. století, se estetická stomatologie teprve začínala v oboru prosazovat a mě tak nějak přirozeně přitahovaly možnosti vzrušujících pokroků v této oblasti, jako byly fazety, přímé kompozitní výplně a bělení.

Mezi ústřední témata vašich přednášek patří minimálně invazivní preparace a adhezivní bondování. Jaká pozitiva přinášejí tyto techniky pro estetickou stomatologii?

Vedle implantátů je adhezivní stomatologie pravděpodobně největším úspěchem zubního lékařství za posledních padesát až šedesát let. Je to právě adhezivní bondování, které umožnilo minimálně invazivní stomatologii a stalo se základem estetické revoluce v naší profesi. Mé univerzitní vzdělání v oboru záchovné stomatologie bylo ještě z velké části založeno na kovových materiálech, které vyžadovaly zbytečně rozsáhlou preparaci, přičemž výsledek obvykle nebyl estetický. Tyto materiály sice obstály ve zkoušce časem, ale obvykle zkracovaly životnost zubu a spolu s prodloužením průměrné délky dožití znamenaly nutnost dalších invazivnějších zásahů, jako je ošetření kořenových kanálků, korunkové náhrady, a nakonec i extrakce. Adhezivní bondování umožnilo méně invazivní preparaci zubů a spolu s lepšími hygienickými postupy také to, že si lidé mohou zachovat svůj chrup po celý život a veškeré potřebné výplně budou neviditelné.

Ve své praxi v současné době dáváte přednost monolitickým zirkonovým náhradám. Jaké výhody v nich spatřujete?

Jako zubní lékaři bychom všichni dali přednost univerzálnímu nepřímému výplňovému materiálu, který by vykazoval jak vynikající pevnost (dlouhou životnost), tak estetiku. Doposud materiály, které vykazovaly vysoce kvalitní estetiku, obvykle postrádaly odolnost, a odolné materiály naopak nebyly dostatečně estetické. Zirkon je prvním materiálem, který máme k dispozici a který vykazuje dostatečnou pevnost ve všech úsecích chrupu a lze jej použít pro všechny indikace včetně můstků. Přestože estetika tohoto materiálu není dokonalá, splňuje požadavky většiny pacientů i zubních lékařů. Navíc se neustále pracuje na zlepšování jeho optických vlastností. Možnost tisku zirkonových náhrad je již realitou a v blízké budoucnosti otevře nové možnosti. Monolitický zirkon používám hlavně kvůli jeho vysoké pevnosti a proto, že mi umožňuje zredukovat rozsah preparace přibližně na 0,5 – 0,6 mm.

Jaké jsou podle vás nejvýznamnější technologické inovace ve stomatologii za posledních pět let (např. 3D skenování, digitální plánování ošetření)?

Digitální technologie představují bezpochyby jeden z nejvýznamnějších technologických průlomů, které v posledních letech ovlivnily naši profesi. Od výrobních procesů až po komplexní plánování léčby a diagnostiku – téměř neexistuje aspekt stomatologie, který by digitální inovace nějakým způsobem neovlivnily. Tyto technologie nám umožnily nejen vývoj nových materiálů, ale i zdokonalení těch stávajících prostřednictvím přesné digitální výroby namísto manuálních postupů. Zároveň přispěly ke zvýšení produktivity, což v praxi znamená menší personální nároky, zejména v oblasti zubní techniky. U některých typů ošetření lze dnes zvládnout celý pracovní postup v ordinaci, čímž odpadá nutnost zapojení zubního technika. Digitální technologie také otevřely nové, od našich ordinací vzdálenější trhy, protože přenos otisků, návrhů možností ošetření nebo diagnostických materiálů lze realizovat téměř okamžitě a bez významných dodatečných nákladů.

Žhavým tématem poslední doby se i v naší profesi stala umělá inteligence, zejména pak v oblasti diagnostiky. Přestože si myslím, že bude pro zubní lékaře skvělým pomocníkem, je nutné si zachovat obezřetnost při jejím využití. Naše klinické zkušenosti a odborný úsudek mohou být lepší než zkušenosti a instinkty algoritmu a konečná rozhodnutí o léčbě by měla vždy zůstat v rukou lékaře a pacienta, nikoliv stroje!

Ovlivnily nějak vaše zkušenosti přednášejícího a vyučujícího vaši klinickou praxi?

Ano, řekl bych, že výuka ovlivnila způsob, jakým pracuji ve své ordinaci. Když ošetřuji pacienta, snažím se uvědomovat si, jak to dělám, abych byl schopen to didakticky vysvětlit svým studentům. Funguje to oboustranně, takže zpětná vazba z praktických kurzů někdy odhalí, že některé mé přístupy nebo metodiky je třeba zjednodušit, aby byly lépe pochopitelné. Pedagogická činnost obecně mě udržuje ve střehu a motivuje k tomu držet krok s nejnovějšími vědeckými poznatky, abych dokázal odpovídat na dotazy posluchačů. Podporuji studenty, aby se ptali, protože mojí filozofií je, že neexistují hloupé otázky, pouze hloupé odpovědi!

Porovnáte-li způsob výuky na univerzitách ve střední Evropě a v USA, liší se nějak zásadně?

Řekl bych, že v současnosti jsou v učebních plánech na univerzitách ve střední Evropě a v USA celkově menší rozdíly než v minulosti. Je to dle mého názoru dáno informační dobou, ve které žijeme, a konkrétně větším přístupem k informacím po osvobození středoevropských národů. Jeden zásadní rozdíl však přece jen vidím. Americké univerzity kladou mnohem větší důraz na klinickou odbornost a praxi než evropské školy a tento přístup se přenáší i na postgraduální vzdělávání.

Přednášel jste ve více než deseti zemích, včetně České republiky. Mohl byste na základě diskuze s posluchači uvést nejčastější problémy, kterým zubní lékaři v praxi čelí, a jakých rad se jim z vašich přednášek dostává?

Většina dotazů, které dostávám na přednáškách nebo kurzech, se týká konkrétních klinických problémů souvisejících s tématem mé přednášky. Kdybych však měl zobecnit, co mají dotazy společného, řekl bych, že je to nedostatek jasných informací, nebo jinými slovy nadbytek informací. Stejně jako v jiných oblastech našeho života jsme zahlceni informacemi, které k nám přicházejí z nesčetných zdrojů. Zubní lékaři se musí vypořádávat se stále novými produkty, technikami a filozofií léčby, které jsou sdíleny prostřednictvím ohromného množství platforem. Mým úkolem jako lektora je vzít malou oblast stomatologie a na základě svých vědomostí a zkušeností ukázat posluchačům nejlepší způsoby řešení určitých problémů.

Co považujete za největší výzvy pro zubní lékaře v příštím desetiletí a jak se na ně připravit?

Na základě mé odpovědi na předchozí otázku bych řekl, že hlavním problémem v nadcházejících letech budou technologie a zahlcení informacemi. Pro zubní lékaře je často náročné udržet si přehled o nových a vznikajících technologiích. Vedle pokroků, jako jsou skenery, 3D tisk, 3D zobrazování, programy na úpravu postavení zubů a aplikace umělé inteligence, existuje nespočet digitálních technologií zaměřených na péči o pacienty. Tyto technologie mění způsob objednávání, monitoringu, pravidelných kontrol, komunikace i ošetřování pacientů. Například se ve stomatologii stále častěji využívají sociální média, a to jak ke sdělování informací pacientům o konkrétních technikách a postupech, tak k dentálnímu marketingu.

Začlenění těchto nových technologií do ordinací a udržení nákladů na zvládnutelné úrovni bude bezpochyby náročné. Jedním ze způsobů, jak se s tímto problémem vypořádat, je samozřejmě být informovaný, což znamená vybírat si spolehlivé zdroje informací, kterým můžete důvěřovat. Další malou radou je, že ne všechny nové technologie vám usnadní život, i když je tak budou inzerovat. Pacienti hledají spíše někoho, komu důvěřují, než nový supermoderní přístroj, který má zubař z vedlejší ulice. A nezapomeňte, že nové technologie vám možná zajistí větší produktivitu, ale lepšího zubního lékaře z vás neudělají!

Mimo svoji profesi se věnujete charitě a byl jste prezidentem „Friends of the Museum of Art of Budapest“ (Přátelé muzea umění v Budapešti). Čím je pro vás tato aktivita zajímavá? Domníváte se, že by se měli zubní lékaři více zapojovat do společenského dění?

U zubních lékařů je dlouhodobě závažným problémem syndrom vyhoření. Zubní lékaři čelí vysoké míře stresu, který je umocněn dlouhou pracovní dobou a nároky na provoz ordinace. Jedním ze způsobů, jak bojovat proti vyhoření, je vést aktivní život mimo zubní ordinaci. Společenské aktivity a/nebo koníčky, sport atd. jsou dobrými způsoby, jak snížit stres. Já jsem se vždy zajímal o umění jako pozorovatel i jako umělec, takže zapojení do charitativní činnosti ve prospěch umění pro mě bylo přirozeným vývojem. Ačkoli to nebylo mým cílem, zapojení do společenských aktivit má i další přínos – je to dobrý způsob, jak najít pacienty, zejména pokud s praxí teprve začínáte.

Prof. Paul Gerlóczy, D.M.D.

je maďarský zubní lékař specializující se na estetickou a záchovnou stomatologii. V roce 1975 získal bakalářský titul v oboru biologie na California State University v Los Angeles. V roce 1980 dokončil studium stomatologie na Semmelweisově univerzitě v Budapešti. Po absolvování postgraduálního programu na University of California v Los Angeles v roce 1982 získal licenci k výkonu povolání v Kalifornii. V letech 1982–1990 působil jako odborný asistent na katedře orální radiologie na UCLA School of Dentistry a zároveň provozoval soukromou praxi v Los Angeles. V roce 1990 se vrátil do Budapešti, aby převzal praxi svého otce, a od roku 1998 vede vlastní ordinaci zaměřenou na estetickou a rekonstrukční stomatologii. Od roku 2007 je čestným docentem na Univerzitě v Szegedu a od roku 2018 přednáší na Univerzitě v Debrecínu. Je zakládajícím prezidentem Maďarské akademie estetické stomatologie a aktivním členem Britské akademie estetické stomatologie. Během své kariéry publikoval řadu článků v odborných časopisech a přednášel na mezinárodních konferencích, čímž významně přispěl k rozvoji estetické stomatologie. V roce 2023 a 2024 přednášel na Pražském stomatologickém fóru, kde se zabýval tématem redukce preparace v nepřímých keramických náhradách a zirkonovou keramikou.