Jaký je vztah mezi slizniční a systémovou imunitou?

Tento vzájemný vztah je jedinečný. Oba systémy jsou samostatné, avšak také provázané. Se sliznicemi asociovaný imunitní systém zajišťuje účinnou ochranu našeho organismu. A to od samého začátku našeho života. Sliznice vytváří největší bariérovou plochu organismu člověka k vnějšímu prostředí. U dospělého člověka se jedná řádově o stovky metrů čtverečních. Máme sliznice gastrointestinálního traktu, dýchacího traktu, močopohlavního traktu a další. Pro srovnání, plocha kůže dospělého člověka činí přibližně 2 metry čtvereční.

Systémová imunita nás pak chrání proti nebezpečí, které napadá náš organismus celkově, systémově. Jako příklad můžeme uvést vnější poranění. Aktivují se připravené příslušné spádové lymfatické uzliny, které jsou sekundárními lymfatickými orgány.

V čem je význam slizniční imunity?

Je nezastupitelná. Imunitní ochrana celého našeho organismu se rozvíjí právě na úrovni sliznic. Od časného novorozeneckého vývoje souvisí s osidlováním komensální mikrobiotou, bez níž by se imunitní systém vůbec nemohl rozvinout. V rámci specifické slizniční látkové imunitní reakce se pak vytvářejí zejména sekreční IgA protilátky, které chrání sliznice. Systémová imunitní odpověď je se slizniční provázána, a to tak dokonalým způsobem, že slizniční antigenní stimulace může vést k navození nejen slizniční, nýbrž i systémové imunitní odpovědi. Ne však naopak.

To je jen jeden z příkladů. Dalším příkladem významu slizniční imunity je navození tolerance, včetně orální tolerance. Pokud je jednou tolerance narušena a prolomena např. v rámci systémové imunitní odpovědi, již ji fakticky nenavodíte. Jedná se o zásadní podíl slizniční imunity na imunoregulačních dějích, včetně role mikrobioty, jejích metabolitů a interakce s imunitním systémem. Ten je provázán se systémem neuroendokrinním i systémem krevního srážení. Dochází ke vzájemným regulacím.

Jakou roli hraje slizniční imunita v souvislosti s onemocněním COVID-19?

Již víme, že slizniční imunitní odpověď je primární. Od ní se vše odvíjí. A to jak pro tzv. nespecifickou, tak pro specifickou látkovou i buněčnou imunitní odpověď. To má své důsledky i pro SARS-CoV-2 infekci a onemocnění COVID-19. Uveďme si to na dalším důležitém příkladu. Sérové, tzn. systémově vytvořené protilátky, u člověka na sliznice horních cest dýchacích dostatečně neproniknou. Jedná se o vědecká fakta a víme to s naprostou jistotou více než 50 let. Na to se však nyní zapomíná u slizničních respiračních infekcí a preventivní obraně proti nim. Tou je i infekce SARS-CoV-2 virem. Bez slizniční imunitní odpovědi koronavirovou infekci nezvládnete. Má to pak zásadní důsledky i pro prevenci a pro zabránění rozvoji devastujícího zánětu u onemocnění COVID-19. Nezbytná je včasná léčba lokální i celková běžně dostupnými levnými léky v domácím ošetřování. Celou strategii včasné účinné léčby jsem propracoval již v roce 2020. Také lékař stomatolog může účinně uplatnit lokálně aplikovaný jodovaný povidon (Jox kloktadlo), pokud není alergie na jód, a imunoregulační lék montelukast v tabletách. A to jak u sebe, tak u svých pacientů.

Podle průzkumu ČSK byli zubní lékaři při srovnání s nemocností celé populace zasaženi nemocí COVID-19 spíše méně než ostatní občané ČR. Obecně se spekuluje jednak o vyšší imunitě zubních lékařů z důvodu časté kontaminace aerosoly, jiným důvodem může být striktnější dodržování hygienicko-epidemických opatření. Může v tomto hrát významnou roli právě slizniční imunita?

Vysvětlili jsme si, jak významný a nezastupitelný je u respirační infekce SARS-CoV-2 virem se sliznicemi asociovaný imunitní systém. K přenosu SARS-CoV-2 viru nedochází pouze kapénkami, nýbrž také aerosolem. V tomto rizikovém prostředí stomatolog denně pracuje. Není infikován jedenkrát, nýbrž opakovaně. U infekce se jedná o dynamický vztah mezi virem a jeho hostitelem. V daném případě je to na straně hostitele při setkání s respirační virovou nákazou rozvoj slizniční imunitní odpovědi, nespecifické i specifické, která vede ke zvládnutí infekce. Po nezbytném setkání se s virem na sliznicích vytváříme účinnou slizniční imunitní reakci, včetně rozvoje imunitní reakce paměťové. Slizniční imunitní odpověď získaná po infekci chrání proti těžké formě onemocnění, jak vyplývá z exaktních dat, která mám vyhodnocená z celé populace deseti a půl milionů obyvatel ČR – a to kontinuálně, prospektivně. A nemusí dojít ani k rozvoji nemoci.

Máte nějaké doporučení, jak se proti tomuto onemocnění a případně i dalším účinně chránit, konkrétně pak v provozu zubní ordinace?

Z důvodů vytvářené slizniční imunitní odpovědi po předchozích infekcích virem probíhají reinfekce mírněji. A pokud infekci SARS-CoV-2 virem včas léčíte, předcházíte komplikacím. Léčbu, jak jsem již uvedl, máme. Lokálně je u lidí, kteří nejsou alergičtí na jód, vhodný volně dostupný jodovaný povidon ve formě kloktadla (Jox kloktadlo) a celková včasná imunoregulační léčba v domácím ošetřování lékařem lékem montelukast ve formě tablet, který má vynikající bezpečnostní profil. Jedná se o léčbu všem dostupnou a levnou. To platí jak pro ošetřujícího lékaře stomatologa, tak pro jeho pacienty, které ošetřuje. Již lokální léčbou jodovaným povidonem významně redukujete virovou nálož, která je velmi vysoká ve slinách. Zvýší se bezpečnost a kvalita života jak pacienta, tak ošetřujícího lékaře. Postupujete zavčas odpovědně preventivně a léčebně.

Stále se hovoří o další vakcinaci proti COVID-19, jaký je na to váš názor, a to i s ohledem na úlohu protilátek po prodělaném onemocnění?

Zásadně prezentuji vědecká fakta. Jsem garantem celostátní prospektivní studie PROSECO, která prospektivně sleduje a vyhodnocuje dynamiku tvorby IgG protilátek, jež též jako znak – marker svědčí o imunitní paměti i o buněčné imunitní odpovědi. Vyhodnocuji slizniční a systémovou imunitu, včetně očkování. Jedná se o největší prospektivní studii sledování protilátek proti SARS-CoV-2 viru provedenou ve střední a východní Evropě. Výsledky PROSECO studie jsou bez prodlení předávány mezinárodní odborné veřejnosti a jsou každému zdarma dostupné, viz např.

https://www.nature.com/articles/s43856 – 022 – 00080 – 0

https://doi.org/10.1101/2022.07.21.22277881

Z vědeckých dat z prospektivní celostátní koronavirové studie je zřejmé, že lidé v ČR již nejsou k SARS-CoV-2 infekci imunitně naivní.

Očkování je dobrovolné. Naše populace prošla několika infekčními vlnami a je také masivně proočkována. Odpovědností lékaře, pokud postupuje lege artis, je individuálně vyhodnotit a vážit u každého pacienta profit proti rizikům u každého případného zvažování další dávky očkování, aby nedošlo k vážným nežádoucím komplikacím při nadočkování. Mnohý člověk infekci prodělal nebo je již očkovaný. Jedná se o systémovou vakcinaci, a ne o vakcinaci slizniční, která stále chybí. Z hlediska bezpečnosti lékařského úkonu pro pacienta je v rozvaze nezbytné vše důsledně vyhodnotit a rozebrat, včetně znalosti anamnézy i přítomnosti protilátek.

Nejedná se však pouze izolovaně o virus SARS-CoV-2, který již pro náš organismus není zcela novým. Jsou také zcela jiné bakteriální infekce, které se kombinují s virovými. Preventivně zejména u starších lidí je vhodné se připravovat s podzimem na pneumokokové infekce. Dostačuje přitom proti nim účinně preventivně jedna dávka konjugované vakcíny proti pneumokokům (Prevenar), která může zachránit život. A také nezapomínat z dalších bakteriálních infekcí na infekce způsobené Bordetellami, tzn. na pertusi (dávivý kašel) a na parapertusi. I proti pertusi je vhodné podat jednu dávku vakcíny (Boostrix, jedná se o kombinovanou vakcínu proti pertusi, difterii a tetanu), odděleně od ostatní vakcinace (2 týdny). Stále se na zde uvedené nebere patřičný zřetel, přestože se jedná o tak zásadní skutečnosti a vše máme i laboratorně odpovědně změřeno v klinické imunologické praxi. Včetně zkušeností léčby z předchozích let i v kombinaci s onemocněním COVID-19.

SARS-CoV-2 virus je novým lidským koronavirem, jehož infekci je, jak jsem zdůraznil, nutné léčit zavčas a nikdy nepodcenit. Účinnou strategii léčby jsem vypracoval. Je levná a dostupná, lokální i celková, protiinfekční a imunoregulační. SARS-CoV-2 infekce se stala pátou běžně rozšířenou respirační lidskou koronavirovou infekcí. Slizniční imunitní systém chrání celý organismus a při reinfekci virem SARS-CoV-2 zabraňuje rozvoji těžké formy onemocnění COVID-19.

Prof. MUDr. Vojtěch Thon, Ph.D.

Je imunolog a alergolog, zabývá se zdravím populace, principy bezpečného očkování, slizniční imunitou, imunopatologií, diagnostikou a léčbou poruch imunity, alergických a autoimunitních chorob. Pracuje v centru RECETOX MU a AKIMED. Deset let působil v zahraničí na univerzitách ve Vídni a ve Spojených státech. Vyvinul mezinárodně využívané imunologické vyšetřovací metody, vytvořil kandidátní vakcíny. U nás se zasadil například o zásadní změnu očkovacího kalendáře, o snížení komplikací při transplantacích kostní dřeně, o moderní imunoglobulinovou léčbu, zavedení screeningového vyšetření novorozenců pro včasný záchyt vrozených poruch imunity, o bezpečné očkování pacientů a další. Je autorem učebnic pro studenty medicíny a recenzentem anglického vydání oxfordské učebnice Základy klinické imunologie s překladem do českého jazyka. Je garantem celostátní koronavirové prospektivní studie PROSECO. Propracoval včasnou léčbu onemocnění COVID-19.